Vyhledat:

Dřevostavba svépomocí: Kolik opravdu stojí a kde můžete ušetřit?

Chystáte se stavět dřevostavbu, ale obracíte každou korunu? Napadlo vás, že si svůj vysněný dům postavíte vlastníma rukama? I to je bezesporu možnost, jak realizovat vlastní bydlení. Pokud opravdu přemýšlíte nad stavbou dřevostavby svépomocí, nezapomeňte do prvotních kalkulací zahrnout také svůj čas. Pojďme se podívat na to, kolik zaplatíte za konstrukce dřevostavby, jaký je poměr mezi náklady na materiál a samotou práci. Současně si připomeňme, na co si dát pozor, aby výsledek stál za to.

O svépomocném stavění bylo napsáno mnoho. Jak v knihách, tak na webu. A tak není třeba znovu popisovat, jak stavbu vytyčit či založit. Naopak zajímavé může být pro čtenáře to, jak je to s výhodností svépomocné realizace u dřevěné konstrukce.

Vypadá to jednoduše. Přišroubovat základový práh, vztyčit stojky, provizorně zavětrovat a nakonec montáž horního prahu. Následuje opláštění OSB deskami a už je skoro hotovo. No upřímně, ono to zas tak jednoduché není, ale šikovný kutil to zvládne. Podobně jako při dobrém založení zděného domu zvládnete skládat cihly na sebe.

Následuje vyskládání tepelné izolace mezi sloupky tak, aby svou pozici udržela dalších 50-100 let. Chce to zkušenost a grif, nebo zvolit izolaci takovou, kterou do konstrukce nafoukáme pod tlakem. Tu ale jen těžko zrealizujeme sami. Vnější systém zateplení pak není nic nestandardního. Ať už jako izolant použijete polystyren či dřevovláknitou desku.

V rámci propočtů byly zpracovány 3 různé skladby stěn dřevostaveb, které byly porovnatelné co do tepelně technických parametrů. V žádné navržené skladbě nedocházelo ke kondenzaci, a pokud ano, pouze v partiích, kde není ohroženo dřevo jako takové. (Ve výpočtech se často vyskytuje kondenzace přímo pod nepropustnou venkovní omítkou. Jedná se pouze o drobnou kondenzaci vodní páry, která se vlivem slunečního záření v průběhu roku odpaří.)

 

Difúzně otevřená nebo uzavřená skladba stěny dřevostavby?

Jestli vám dřevostavba doopravdy nespadne na hlavu, bude záležet na detailech, především pak na provedení parobrzdy, respektive parozábrany. O tom, jak moc je to důležité, se můžete dočíst zde .

Rozhodně však nedoporučuji podcenit kontrolu, v tomto případě provedení blowerdoor testu. Jakákoli netěsnost je totiž začátkem konce každé dřevěné konstrukce. Ať je to střecha, stěna či podlaha nad terénem. A tak nebuďte škudlilové a nechte si svou stavbu nafouknout ještě před tím, než dokončíte finální povrchy a máte šanci netěsnosti opravit.

Právě provedení parozábrany, ruku v ruce s výběrem materiálu pro vnější zateplení, bude mít vliv na životnost a správné fungování celé konstrukce. V případě, že se rozhodnete pro variantu difúzně uzavřenou, možná ušetříte pár korun za izolant. Při lepení parozábrany si ale můžete připadat jako při chůzi po kraji kráteru sopky. Jeden přešlap a vaše investice může přijít v niveč.

Mnohem bezpečnější variantou je využití dřevovláknitých nebo jiných difúzně propustných materiálů. Případná vlhkost se totiž z konstrukce může dostat ven, aniž by konstrukci výrazně poškodila. Sice zaplatíte o pár stovek na metr čtvereční více než u varianty s polystyrenem, ale při stavbě přízemního domu se jedná o rozdíly v řádu desetitisíců.

Vlhkost – nepřítel dřevostaveb

Až se pustíte do stavby dřevostavby sami, ohlídejte si také vlhkost používaných materiálů. Mokré či navlhlé řezivo může být základem problémů. Doporučit lze jen maximální opatrnost, zakrývání konstrukcí, ochranu před deštěm a správné skladování připraveného materiálu. Rozhodně nelze doporučit zakrytí řeziva s vlhkostí vyšší jak 15 %. To samozřejmě souvisí i s rychlostí výstavby. Na rozdíl od zděné stavby tu dřevěnou nemůžeme nechat jen tak měsíc stát ladem. A tak je třeba dobře plánovat pracovní sílu nebo subdodavatele.

Nakonec lze doporučit také odborné vedení stavby. Ruku na srdce, pokud stavíte svou první dřevostavbu, některé problémy prostě můžete opomenout nebo podcenit. A tak když si nejste jistí, nehledejte jen v diskuzích na internetu.

Ať se vám dobře bydlí, dnes i za deset let!

 

Autor:
Ing. Tomáš Hrdlička
Photocredit: Shutterstock

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *