Dřevostavby na vzestupu. Kolik průměrně stojí?

Zajímají vás čísla a statistiky? Pojďme se podívat na to, jak si momentálně vedou dřevostavby v České republice. Pro všechny milovníky dřevostaveb máme totiž potěšující zprávu – výstavba rodinných domů s nosnou konstrukcí na bázi dřeva zaznamenala meziroční růst 7,25 %! Zatímco domy postavené z tradičních materiálů (cihly, tvárnice a cihelné bloky) zaznamenaly meziroční nárůst pouze kolem tří procent.

Z výše uvedených hodnot vyplývá, že tempo růstu počtu dokončených rodinných domů – dřevostaveb – je u nás 2,5 krát vyšší než u domů postavených tradičními technologiemi. V roce 2017 bylo v České republice dokončeno celkem 14 548 rodinných domů, z toho 2 159 mělo nosnou konstruci ze dřeva. Pojďme se podívat na detailnější přehledy v tabulkách. Ve fotogalerii si zase můžete prohlédnout, co zajímavého se postavilo.

V roce 1999 jich byla necelá stovka

Podle dostupných údajů bylo v roce 1999 v České republice dokončeno pouze 92 ks rodinných domů na bázi dřeva a v roce  2017 jich bylo již 2 159. To znamená, že podíl dřevostaveb z celkového počtu dokončených rodinných domů u nás dosahuje již téměř 15 % a neustále meziročně kontinuálně roste.

 

Tabulka 1: Vývoj trhu dřevostaveb v České republice (počet dokončených domů a podíl dřevostaveb na trhu rodinných domů)

Rok Rodinné domy dokončené v ČR celkem (ks) Dřevostavbydokončené v ČR (ks) Podíl dřevostaveb na trhu rodinných domů v ČR (%)
1999 8 251 92 1,12
2002 11 499 159 1,38
2005 13 231 384 2,90
2008 19 211 1 008 5,25
2014 13 510 1 281 9,48
2015 13 412 1 791 13,35
2016 14 010 2 013 14,37
2017 14 548 2 159 14,84

Zdroj: ČSÚ, ADMD   

Na prvním místě je panelová montáž

Z celkového počtu 2 159 dokončených dřevostaveb v roce 2017 jich bylo nejvíce realizováno technologií lehkého rámového skeletu, a to panelovou montáží. Konkrétně to bylo 1 075 domů, což je téměř 50 % všech dřevostaveb. To svědčí o tom, že s růstem poptávky po dřevostavbách rostou i výrobní kapacity větších výrobců, kteří realizují svou produkci v krytých halách bez negativních povětrnostních vlivů. Tím také dosahují kromě výborné kvality i lepší efektivity práce a vyšší produktivity výroby.

Druhé místo si drží montáž na staveništi

Na druhém místě to byla technologie lehkého rámového skeletu realizovaného formou staveništní montáže. Takto bylo postaveno 803 dřevostaveb, což je 37,2 %. Počet domů realizovaných tzv. staveništní montáží zase svědčí o růstu počtu menších stavebních nebo tesařských firem, které s dřevostavbami teprve začínají.

U malých firem je ale třeba si dát pozor na dodržování normami požadované kvality (statika, akustika, certifikace stěn a stropů na požární odolnost apod.). Na druhou stranu v roce 2017 meziročně mírně poklesly počty dokončených srubů a roubenek (169) a staveb realizovaných technologií panelů z masivního dřeva (masivní dřevěné panely), kterých bylo 55.

Kde se u nás nejvíce staví?

Ze statistik dokončených dřevostaveb z roku 2017 vyplývá, že nejvíce dřevostaveb bylo dokončeno ve Středočeském kraji a to 550 domů, což je 25,5 % z celkového počtu v ČR. Na druhém místě to byl Moravskoslezký kraj s 309 dokončenými domy (tj. 14,3 %) a třetí byl kraj Jihomoravský (227 domů, tj. 10,5 %). Nejméně dřevostaveb bylo v roce 2017 dokončeno v Karlovarském kraji (35) a v Praze (35 ks).

 

Tabulka 2: Struktura dokončených dřevostaveb po krajích v roce 2017

Kraj Rodinné domy dokončené (ks) Dřevostavby dokončené (ks) Podíl dřevostaveb v krajích (%)
Hl. m. Praha 584 35 1,6
Středočeský 3 778 550 25,5
Jihočeský 854 89 4,1
Plzeňský 927 150 6,9
Karlovarský 230 35 1,6
Ústecký 666 85 3,9
Liberecký 418 76 3,5
Královéhradecký 641 140 6,5
Pardubický 821 139 6,4
Vysočina 819 98 4,5
Jihomoravský 1 917 227 10,5
Olomoucký 750 134 6,2
Zlínský 608 92 4,3
Moravskoslezský 1 535 309 14,3
Celkem ČR v roce 2017 14 548 2 159 100,0

Zdroj: ČSÚ

Kolik průměrně stojí dřevostavba?

Zajímavým ukazatelem může být i srovnání investičních nákladů vynaložených na dřevostavby v jednotlivých krajích.

 

Tabulka 3: Investiční náklady na dřevostavby v roce 2017 (tři kraje s největšími investicemi do dřevostaveb)

Kraj Průměrné investiční náklady na dřevostavbu (tis. Kč bez DPH)
Středočeský 3 051
Moravskoslezský 2 926
Jihomoravský 2 954
Ostatní kraje 2 940
Celkem ČR 2 968

Zdoj: ČSÚ

 

A jak je to s energetickou náročností?

Výrobce tepelné techniky bude jistě zajímat i rozdělení realizovaných dřevostaveb podle třídy energetické náročnosti a podle způsobu vytápění.

 

Tabulka 4: Dřevostavby podle tříd energetické náročnosti (srovnání 2016 a 2017)

Rok Třída A (%) Třída B (%) Třída C (%)
2016 9 59,1 31,8
2017 6,6 63,8 29,6

Zdroj: ČSÚ

 

Z tabulky vyplývá, že v roce 2017 bylo v ČR postaveno téměř 64 % všech dřevostaveb v energetické třídě B. Oproti roku 2016 poklesl podíl domů postavených ve třídě A (možná z důvodu vyšších pořizovacích cen těchto domů). Mírně také poklesl podíl dokončených domů ve třídě C. To signalizuje použití kvalitnějších obvodových stěn a lepších izolačních materiálů, protože se stavby přesouvají z energetické třídy C do třídy B.

Jaké vytápění si lidé nejčastěji do dřevostaveb volí?

Tabulka 5: Struktura dokončených dřevostaveb podle druhu vytápění

Druh vytápění Počet dřevostaveb (ks) Podíl druhu vytápění (%)
Plyn 205 9,5
Uhlí 46 2,1
Dřevo,  brikety, biomasa 151 7,0
Dřevěné a rostlinné pelety 7 0,3
Elektřina 1 537 71,2
Tepelné čerpadlo 203 9,4
Solární kolektory 6 0,3
Ostatní 4 0,2
Celkem ČR 2 159 100,0

Zdroj: ČSÚ

 

Z přehledu je patrné, že v roce 2017 zvolilo nejvíce zákazníků pro vytápění svého domu jako zdroj elektrickou energii (71,2 % domu).  Zajímavý je i zvyšující se podíl tepelných čerpadel, která byla použita u 203 domů (9,4 %) a strukturálně se vyrovnala podílu topení plynem (9,5 %).

Staví se více bungalovy nebo domy na patro?

Z hlediska počtu podlaží je možno konstatovat, že v celostátním průměru bylo u dřevostaveb realizováno 50 % domů dvoupodlažních a 50 % jednopodlažních (bungalovů). Nejvíce dvoupodlažních dřevostaveb bylo dokončeno v Praze, kde byl průměrný počet podlaží 1,9 na dům. To koresponduje s neúměrně vysokou cenou pozemků v Praze, což vede k minimalizaci plochy stavebních parcel pro rodinné domy a tedy k větší výstavbě dvoupodlažních domů na menších pozemcích. Na druhou stranu se nejvíce jednopodlažních bungalovů staví v Jihočeském, Plzeňském a Olomouckém kraji, kde je průměrný počet podlaží na jeden dům 1,4.

Jak velké se u nás dřevostavby staví?

Zajímavým ukazatelem je i průměrná užitková plocha jednoho bytu v dřevostavbě. V Praze je to 138,4 m2/byt, ve Zlínském kraji 127,4 m2/byt a Karlovarském kraji 122,9 m2/byt. Nejmenší průměrná užitková plocha jednoho bytu v dřevostavbě byla v Olomouckém kraji a to 93,6 m2/byt.

Poděkování

Jsem rád, že se dřevostavbám v České republice tak dobře daří a že taky máme k dispozici data, která nám pomáhají při plánovaní stanovení strategických úvah o rozvoji dřevostaveb do budoucna. Za kvalitní statistické podklady bych chtěl poděkovat Českému statistickému úřadu, jmenovitě paní Ing. Cuřínové a paní Ing. Lukavcové.

Autor: Ing.Vratislav Bláha CSc

Předseda ADMD

Zdroj: www.drevostavitel.cz

Sdílejte:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nejbližší akce

Visit Us On FacebookVisit Us On Twitter