Pojem „prosumer“ (producer + consumer) je zakotven v zimním energetickém balíčku. Jde o vůbec první pokus o zakotvení právního rámce pro spotřebitele energie, kteří jsou zároveň jejími výrobci, a to s cílem je usnadnit prodej přebytků do distribuční sítě a podpořit tak decentralizaci výroby energií.

Kdo je prosumer

Prosumerem (nebo samospotřebitelem, jak zní oficiální český překlad) se rozumí spotřebitel nebo skupina spotřebitelů, kteří spotřebovávají, skladují nebo prodávají energii z obnovitelných zdrojů, jež se vyrábí v jejich prostorech. Tyto činnosti přitom nesmí představovat hlavní obchodní nebo profesní činnost daného spotřebitele.

Status samospotřebitele není omezen pouze na domácnosti a soukromá obydlí, ale může se vztahovat i na jiné subjekty a nejrůznější typy prostorů – např. bytové domy, obchodní zóny, univerzitní kampusy, městské čtvrti, výrobní podniky nebo spotřebitelské organizace. Pro kolektivní spotřebitele zimní balíček formalizuje právo zřídit místní společenství, samostatně je spravovat, a nakupovat a prodávat elektřinu.

Právo vyrábět elektřinu

Zimní balíček poprvé navrhuje formálně zakotvit nárok na provoz zdroje pro vlastní spotřebu a především právo prostřednictvím smluv o nákupu energie prodávat přebytečnou energii, kterou výrobce nespotřebuje. Zároveň se na takový prodej zpět do sítě nebudou vztahovat platby, které nejsou nákladově efektivní. V praxi to znamená, že samospotřebitelům prodávajícím energii zpět do sítě nebudou smět být účtovány nepřiměřené poplatky, které by byly pro ně zcela nevýhodné a které by je dostávaly do faktické ztráty, a naopak za elektřinu dodanou do distribuční sítě jim bude uhrazena tržní cena elektřiny.

Domácnost by mohla legálně ročně vyrobit až 10 MWh energie, byznys až 500 MWh. Stát bude moci tuto hranici i zvýšit.

Nedostatky současného stavu

Návrhy obsažené v zimním balíčku navazují na některé změny, které již byly provedeny – například příjmy z přetoků elektřiny z výroben elektřiny bez licence nejsou již považovány za příjmy z podnikatelské činnosti a za určitých podmínek jsou osvobozeny od daně z příjmů. Zároveň balíček představuje zastřešující právní rámec pro energetickou decentralizaci, který v praxi již funguje a regulativní rámec ji reflektuje a „dohání“. To způsobuje některé paradoxní situace, např. v České republice jsou přetoky mikrozdrojů do distribuční soustavy obecně zakázány a jsou možné jen na základě zákonných výjimek, ale i přesto jsou příjmy z přetoků osvobozeny od daně z příjmů.

Vedle nepřiměřených poplatků je dnes významnou překážkou pro spotřebitele pří výrobě elektřiny z vlastních zdrojů a jejím prodeji do sítě skutečnost, že je možné je považovat za dodavatele elektřiny, což je spojené s povinností splňovat požadavky na dodavatele a také s velkou administrativní zátěží. Zimní balíček tyto překážky odstraňuje a vytváří pro samospotřebitele zcela nový právní režim, který je odlišný od režimu dodavatelů elektřiny.

Shrnutí

Obecně lze říci, že zimní balíček stanoví regulativní limity, v jejichž rámci mají spotřebitelé právo dodávat přebytečnou energii za odměnu do sítě při plném zachování jejich pozice spotřebitele, aniž by se na ně vztahovala pravidla pro dodavatele energie a s tím spjaté povinnosti, zejména povinnost hradit podíl na nákladech vzniklých v souvislosti s provozováním distribuční sítě.

Předpisy jsou zatím ve stádiu návrhů a jejich přesnou podobu nyní dojednávají poslanci Evropského parlamentu a zástupci členských států EU.

 

Autor: Petra Giňová, Frank Bold