- Plyn představuje moderní a ekologický způsob vytápění
- Plynové kondenzační kotle mají nižší pořizovací náklady a vyšší účinnost vytápění v porovnání s ostatními tepelnými zdroji
Výrazný nárůst žádostí o plynové kondenzační kotle zaznamenávají jednotlivé krajské úřady v rámci druhé vlny programu kotlíkových dotací. Podle zjištění Českého plynárenského svazu (ČPS) jsou plynové kotle nejčastější volbou v Karlovarském (46 %), Moravskoslezském (41 %) a Jihomoravském (40 %) kraji. Výrazný zájem převyšující 25 procentní hranici hlásí také například Zlínský, Pardubický a Královéhradecký kraj nebo Kraj Vysočina.
„Průběh druhé vlny se vyvíjí pro zemní plyn výrazně příznivěji. Nárůst počtu žádostí týkajících se dotace na pořízení kondenzačních plynových kotlů odhadujeme na více než dvojnásobek oproti první vlně. Tento vývoj je určitě z pohledu dopadů na životní prostředí velmi pozitivní a doufáme, že konečné číslo ve prospěch zemního plynu bude ještě vyšší,“uvedl Jan Ruml, výkonný ředitel ČPS, a dodal: „Mnoho majitelů nemovitostí si uvědomuje každoroční kapacitní problémy při distribuci uhlí a s tím spojené pozvolné zdražování. Další zjišťují, že tepelná čerpadla zpravidla neřeší dostatečnou dodávku tepla v zimních měsících.“
Zemní plyn představuje komfortní a ekologický způsob vytápění, zejména z dlouhodobého hlediska. Neustálý tlak na zlepšování ekologických parametrů spotřebičů totiž může vyústit i v zákaz provozu nových kotlů na tuhá paliva, které dnes všechny ekologické požadavky splňují. Už od ledna 2020 začne platit zákaz prodeje zařízení 4. a 5. emisní třídy, vyjma kotlů splňujících přísné požadavky Ekodesign. To u kotlů na zemní plyn nehrozí. Vyměnit se mohou teprve tehdy, až technicky doslouží.
Druhá vlna kotlíkových dotací začala na sklonku loňského léta a poskytované finance se už nevztahují na kotle pouze na uhlí.V jejím rámci obdržely jednotlivé kraje opět přes 3 miliardy Kč, v Moravskoslezském kraji došlo rovnou ke spojení druhé a třetí vlny. K dispozici zde bylo téměř 900 milionů Kč, z této částky zbývá k dočerpání zhruba 23 milionů Kč. „Ve většině krajů přitom ještě stále zbývají prostředky k vyčerpání. V případě plynového kondenzačního kotle mohou žadatelé získat dotaci až 95 000 Kč. To pokryje jak pořízení nového zdroje, tak i případnou aktivaci plynové přípojky,“ upřesnil J. Ruml.
Ministr životního prostředí Richard Brabec na konci února dohodl v souvislosti s ochranou ovzduší uvolnění další miliardy do Moravskoslezského kraje. Větší část peněz bude investována do pokračování kotlíkových dotací, zbytek prostředků pokryje potřeby obcí a měst týkající se ochrany ovzduší.
„Nově bude možné výměnu kotlů předfinancovat formou půjčky z prostředků Státního fondu životního prostředí, pilotně právě v Moravskoslezském kraji. Každý občan tak bude mít možnost si vyměnit svůj dosluhující kotel za nový ekologičtější, aniž by musel předem do výměny investovat svoje peníze. O bezúročnou půjčku až do výše 100 % ceny a výměny zdroje si každý zájemce požádá ve své obci nebo na Státním fondu životního prostředí,“ doplnil J. Ruml.
V celém programu kotlíkových dotací mají být do roku 2020 vyhlášeny tři výzvy, stát plánuje přerozdělit ze zdrojů Evropské unie cekem 9 miliard Kč. Ideálně by se mělo nahradit až 100 000 nevyhovujících kotlů 1. a 2. emisní třídy. Podle Českého statistického úřadu jich je v Česku stále přes 300 tisíc. Od září 2022 je zakáže zákon a domácnosti si budou muset pořídit ekologičtější zařízení. Ovšem tentokrát už bez jakékoli dotace, navíc pod hrozbou finančního postihu až 50 000 Kč.
Vytápění domácností pomocí kotlů na pevná paliva patří k nejvýznamnějším zdrojům znečištění ovzduší v městech a obcích. Místy je tento podíl na znečištění až 90 procentní, především v důsledku používání starých neekologických kotlů. Podle odhadů ze zprávy Státního zdravotního ústavu za rok 2016 předčasně zemřou v ČR na následky nepříznivých vlivů zhoršené kvality ovzduší 4000 lidí.