Vyhledat:

Originální výhřevný okenní systém FAUST

Jeden z nejsložitějších technicko – energetických problémů ve stavebnictví byly vždy po staletí výplně oken. Nejen svým významem osvětlování vnitřního prostoru a současně ochranou před povětrnostními vlivy, ale i vlastním technickým řešením, aby je mohly bezpečně používat všechny věkové skupiny obyvatel. Když opomineme různé geografické vlivy a místní klimata, od Anglie až po Středomoří počínaje, a zůstaneme ve středoevropských podmínkách, kde jsme se museli po generace naučit žít jak s letními 30° teplotami, tak v poslední době málem i v jejich zrcadlových odrazech, tak jsme byli, respektive naši předkové, postaveni před hodně tvrdý oříšek: najít okenní systém, který by všechny požadavky svého uživatele splňoval. A vyvinuli (záměrně nepíši “našel”- nacházejí se houby) systém špaletových oken se dvěma samostatnými okenními konstrukcemi, spojenými buďto dřevěnou špaletou nebo samotným zdivem. Tento systém jen tak něco nepřekoná! Osvědčil se stovkami let a milióny montáží! Vzduch ve špaletě od 120-180 mm se ukázal, jako téměř nepřekonatelná hranice optimální izolace. Potvrzují to nejnovější okenní konstrukce, ať s dvojsklem, trojsklem nebo třeba deseti sklem, které jeden požadavek na okenní prostor vylepší, ale dva nové problémy to přinese. A můžete mít sebelepší dvojsklo, kování a mnoha komorový profil, když se okenní rám chybně usadí do nedostatečně zatepleného ostění, a ještě k tomu to montážník rychle utěsní umělohmotnou, i když pohodlně aplikovatelnou, pěnou, s její omezenou životností (správné těsnění se skládá z minimálně tří vrstev různé konzistence, pozn.autora) a několika skrytými tepelnými mosty, tak Vám stejně nic nepomůže při požadované úspoře peněz uživatele. Pomůže to jen výrobci oken, který potřebuje jen co nejvíce vyrobit a prodat. Dosvědčí Vám to např. další fakt: stačí se jen dodavatele oken zeptat, za jak dlouho provádí kontrolu “ušlechtilého” plynu (např. argonu) ve dvojsklech nebo trojsklech proti jeho úniku a tím pozbytí zásadních izolačních parametrů okna, tak pravděpodobně uslyšíte z 99%, že NIKDY!

Samozřejmě, že není možné v dnešní době vyrábět klasická špaletová okna (nemyslím teď rekonstrukce), ale měli bychom se od našich moudrých předků poučit, a zkusit jejich vynikající konstrukci špalet oživit a pokud možno vylepšit. A bude to opravdu v tomto případě stát za to! A protože právem patříme k národům, které dokázaly “produkovat” takové jedince, kteří dokázali pozitivně ovlivňovat a dokonce určovat další směry ve vybraných oblastech, a to i celosvětově, ať to byla Baťova rodina nebo Michal Thon, pokusil se tuto národnostní kontinuitu svojí inovací dodržet i český mezinárodně uznávaný designer a konstruktér, pan Jan Sehnoutek, i v oblasti stavebních okenních výplní .Veden svojí technickou mimořádnou vnímavostí a geny (je z rodu českých vynikajících řemeslníků, kteří pracovali jak pro Hitlera, tak se starali i o Pražský Hrad, pozor: neposuzujte politicky!), jednoduše přidal k současným zavedeným okenním konstrukcím o dvou nebo třech sklech další skleněná dvě (nebo i v omezeném případě jedno) křídla, a to z vnitřního/obytného prostoru objektu. Vytvořil tak opět starou a dobrou špaletovou konstrukci, která může být používána jen v zimním období, jinak jsou tyto jednoduchá tzv. “zimní křídla” zasunuta (skryta) ve vnitřní omítce. A protože mu to nestačilo, a ještě si vzpomíná na základy fyziky ze základní školy, kdy je teplejší vzduch lehčí než o pár stupínků chladnější, doplnil svoji konstrukci o regulovatelné štěrbiny u parapetu i horního vnitřního ostění, takže rozjel pěkný vzduchový kolotoč, do slova a do písmene! Horní štěrbinou vniká do vnitřního obytného prostoru již od slunce ohřátý vzduch ze špalety, a tím spodní štěrbinou nasává opět z místnosti ten chladnější.

A protože by to nebyl on, doplnil takto vzniklou špaletu svoji čočkovou roletkou (dále viz. patent 302 600 CZ ÚPV v Praze), která vnitřní špaletový prostor ona ohřívá svými stovkami ohnisek daleko více. Tímto způsobem se získá více tepla, zrychlí se ve špaletě výměna vzduchu a ohřeje se tím rychleji vnitřní obytný prostor, který tím pádem může být klidně většího rozměru. 

A protože mu to opět nestačilo – tento princip funguje jen na sluneční straně objektu – doplnil svoji konstrukci o tzv. noční tělíska v parapetu, která se přes den na slunci ohřejí a v noci pak perforovaným parapetem propouštějí teplo do špaletového prostoru okna, takže se zachovává stále výraznější teplejší vzduch ve špaletě, než vně budovy.

Takže okno tímto novým systémem nejen chrání budovu před nežádoucími úniky tepla, ale dokonce dokáže teplo v omezeném rozsahu vyrábět! Autor nemění fyzikální zákony, ale mění v každém případě současné zákony a zásady stavební a odsouvá je do historie.

Jeho nový unikátní český systém lze doplnit i vhodným osazením pokojových květin do špalety, která vlastně simuluje malou zimní zahradu. Květiny pak mají nejen krásný vizuální a přirozeně clonící efekt, ale současně okysličují vzduch, který se vrací do obytného prostoru. Jaký to může přinést efekt smogem a hlukem v zamořených aglomerací, si každý může představit sám. Mimoto se ušetří za různě drahé a technicky náročné rekuperace, klimatizace a pračky vzduchu, a jejich neustálý energetický provoz, apod.

Co říci na závěr? Možná bude trvat ještě nějaký čas, než se tento český technický skvost zavede do praxe, ale v každém případě, kdo se toho ujme výrobně nebo obchodně první, stane se pravděpodobně na dlouhou dobu lídrem na trhu. K tomu bude potřebovat skutečně velké výrobní zázemí a slušný managment, aby předpokládaný zájem trhu ustál. Výhodou pro takovýto subjekt, který může již nyní po pečlivém výběru, získat licenci, je i součinnost autora a jeho mimořádná 40letá praxe v oboru, která zaručuje rychlé zavedení jak do výroby tak do obchodního prostoru.

Autor je bývalý pracovník Výzkumného a vývojového dřevařského ústavu se všemi úrovněmi vzdělání v oboru

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *