Nedávno vyšel v časopise Naše zahrada článek, který je určitě námětem k zamyšlení. Autorka Jana Šrámčíková se v něm zamýšlí nad tím, jak ekologické regulace ovlivní nakládání s chalupami, ale obecně se to týká všech nemovitostí. V platnosti je totiž nová směrnice o energetické náročnosti budov, která zavádí přísnější ekologické hodnocení pro rezidenční sektor. Do roku 2030 totiž budou muset všechny nově postavené budovy v Evropě splňovat přísné emisní normy. Tato změna je součástí širšího plánu, jehož cílem je dosáhnout klimatické neutrality všech budov do roku 2050. Zatímco historické památky budou mít výjimku, naprostá většina obytných budov bude vyžadovat rozsáhlé renovace, aby tyto ekologické požadavky splnily. Nákladnou renovaci si však bude moci dovolit málokdo. Kvůli novým ekologickým regulacím tak mohou nemovitosti, které nebudou splňovat přísné standardy energetické účinnosti, ztratit hodnotu.
Pro budovy, které byly často postaveny z materiálů neodpovídajících dnešním standardům, to znamená obrovskou finanční výzvu. Tyto rustikální stavby, ceněné pro svůj charakter, jsou z pohledu energetické účinnosti považovány za „tepelnou katastrofu“. Mnoho budov nemá žádnou izolaci a náklady na jejich renovaci mohou snadno přesáhnout jejich tržní hodnotu. Jinými slovy –bude levnější je zbourat, než se pouštět do oprav. V méně atraktivních lokalitách se může hodnota domů dokonce dostat do „záporných čísel“, kdy náklady na demolici převýší cenu pozemku. Pro kupce a banky jsou tyto nemovitosti rizikovou investicí a není tedy divu, že se jich už teď začínají nenápadně zbavovat. Pokud tedy i vy nějaký takový „rodinný poklad“ máte, měli byste začít přemýšlet o jeho využitelnosti.
Podle schválené směrnice o energetické náročnosti budov by měly být všechny nové budovy od roku 2028 bezemisní. Nové budovy obývané, provozované nebo vlastněné veřejnými orgány budou mít tuto povinnost již od roku 2026 (Komise navrhovala pro první rok 2030, resp. 2027). Všechny nové budovy by měly být do roku 2028 vybaveny solárními technologiemi, pokud je to technicky vhodné a ekonomicky proveditelné. Obytné budovy, které procházejí rozsáhlou renovací, musí splnit tyto požadavky do roku 2032. Obytné budovy by měly mít do roku 2030 průkaz energetické náročnosti budovy (PENZ) s dosáhnutou třídou energetické náročnosti alespoň na stupni E a do roku 2033 s třídou D. Nebytové budovy budou muset dosáhnout stejného standardu od roku 2027 a 2030.
Poznámka : Pěkně provedené shrnutí hlavních rysů směrnice o energetické náročnosti budov naleznete na stránce https://www.rics.org/content/dam/ricsglobal/documents/latest-news/EPBD-oveviewCS.pdf Podle analýzy iniciativy ZateplujemeČesko.cz, která sdružuje největší profesní organizace zaměřené na renovace a zateplování budov, většina rodinných domů byla postavena do roku 1980, přičemž zhruba 75 %z nich neprošlo zásadní renovací ani komplexním zateplením. Tehdy bylo postaveno 56 % rodinných domů. To znamená 955 tisíc rodinných domů z celkem 1,7 milionu obydlených rodinných domů. Většina těchto domů se nachází na vesnicích v nízkopříjmových regionech, takže bez pomoci státu je situace vlastníků v podstatě neřešitelná.
Směrnice o energetické náročnosti budov byla transponovaná do českých předpisů formou zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, jehož současná podoba mj. říká (dle § 7a odst. 2), že vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce jsou povinni opatřit si průkaz energetické náročnosti budovy a ten předložit při prodeji či pronájmu budovy nebo její části.
Článek je doplněn o zajímavou polemiku hnuti JaSaN . Vysoká investiční náročnost na opatření, která by dala do souladu reálný stav nemovitostí s legislativními požadavky povede k tomu, že skoro polovina starších nemovitostí nesplní požadovaná kritéria a tyto nemovitosti budou neprodejné, tj. jejich tržní hodnota bude nulová.
K tomu musíme přidat i další pohromu. Za českého předsednictví byla odsouhlasená novela směrnice o vytvoření systému pro obchodování s emisními povolenkami, na základě které bude vytvořen nový systém obchodování s emisními povolenkami (tzv. EU ETS 2), do kterého budou zahrnuta paliva dodávaná i rezidenčnímu sektoru.
Kombinace obou předpisů tak dopadnou bezprostředně na střední a nižší příjmové skupiny a povedou tak k jejich ožebračení. Lidí v takzvané energetické chudobě, kteří si nemohou dovolit dostatečně topit, dluží za energetické komodity či za ně utratí více než dvě pětiny svého čistého příjmu, je dnes již přes 1,5 milionu, jak píše tisk.
Řešení není až tak složité. Místo dotací do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je mnohem levnější dát lidem dotace na zateplení domů a na vysoce účinné kotle na dřevo minimálně v horských oblastech.
Foto : Tamara Staňková
Úvodní foto : Rekonstrukce RD z 50 let.