Předpověď kvality ovzduší pro ČR: Za 4 roky bude lepší

Vytápění domácností pomocí kotlů na pevná paliva patří dnes k nejvýznamnějším zdrojům znečištění ovzduší v městech a obcích. Místy je tento podíl na znečištění až 90 procentní, především v důsledku používání starých neekologických kotlů. Podle odhadů ze zprávy Státního zdravotního ústavu za rok 2016 předčasně zemřou v ČR na následky nepříznivých vlivů zhoršené kvality ovzduší 4000 lidí.

Cílem ministerstva životního prostředí je proto stáhnout právě nejstarší kotle 1. a 2. emisní třídy, kterých je podle Českého statistického úřadu v Česku v provozu stále přes 300 000. Nejpozději od září 2022 tak dojde k zákazu používání těchto kotlů. Domácnosti si budou muset pořídit ekologičtější zařízení, jinak jim hrozí pokuta až 50 000 korun.

V této souvislosti vzrůstá význam tzv. kotlíkových dotací, jejichž třetí vlna bude vyhlášena v průběhu roku 2019. Ty jsou ideální cestou, jak výrazně snížit náklady spojené s nutnou výměnou starého kotle.

Teď nebo později, ale dráž

Vědí ale lidé o tomto blížícím se plošném zákazu? „Dá se předpokládat, že ano. V našich interních průzkumech to byl nejdůležitější důvod, pro který se občané k výměně kotle rozhodli. Problém je spíše v nákladech a také v ,národním‘ přístupu nechávat věci na poslední chvíli. Spousta lidí by samozřejmě uvítala rozložení nákladů do více let, ale na druhou stranu se nechtějí zadlužovat, takže mají snahu si potřebnou částku našetřit do třetí výzvy kotlíkových dotací,“ uvedla Lenka Kovačovská, výkonná ředitel Českého plynárenského svazu, a dodala: „Zde je třeba připomenout, že většina plynárenských společností nabízí i služby financování výměny starých kotlů formou půjčky, která je následně uhrazena udělenou dotací. Lidé tak v mnoha případech nemusejí šetřit na žádnou počáteční investici a nový kotel mohou získat de facto zdarma.“

Nové kotle za 9 miliard korun

První vlna kotlíkových dotací odstartovala v létě 2015. Během ní bylo rozděleno přes 3 miliardy Kč a došlo k výměně 29 000 starých kotlů na tuhá paliva. Největší balík peněz si zájemci rozebrali v Moravskoslezském kraji (MSK), následovaly kraje Středočeský a Jihočeský.

Druhá vlna začala na sklonku loňského léta. V jejím rámci obdržely jednotlivé kraje opět přes 3 miliardy Kč, v MSK došlo rovnou ke spojení druhé a třetí vlny. V celém programu mají být do roku 2020 přerozděleno ze zdrojů Evropské unie celkem 9 miliard Kč. Ideálně by se tak mělo nahradit až 100 000 nevyhovujících kotlů.

Na konci letošního února rozhodl ministr životního prostředí Richard Brabec v souvislosti s ochranou ovzduší o uvolnění další miliardy do MSK. Větší část peněz bude investována do pokračování kotlíkových dotací, zbytek prostředků pokryje potřeby obcí a měst týkající se ochrany ovzduší. Nově bude možné výměnu kotlů předfinancovat formou půjčky z prostředků Státního fondu životního prostředí (SFŽP), pilotně právě v MSK. Každý občan MSK tak bude mít možnost si vyměnit svůj dosluhující kotel za nový nízkoemisní, aniž by musel předem do výměny investovat své peníze. O bezúročnou půjčku až do výše 100 % si každý zájemce požádá ve své obci nebo na SFŽP.

Proč zrovna plyn

Při spalování zemního plynu se oproti topení hnědým uhlím uvolňuje o polovinu méně CO2. I ze srovnání s černým uhlím a kapalnými palivy vychází plyn lépe o 40, resp. 25 procent. Výrazně nižší je u plynu také emise látek prokazatelně poškozujících lidské zdraví, zejména karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) a nebezpečných oxidů dusíku (NOx). A zcela zásadní je rovněž takřka nulový unik prachových mikročástic.

Plynový kotel se vyznačuje nižšími pořizovacími náklady ve srovnání s kombinovanými kotli 5. třídy a s tepelnými čerpadly. Ta navíc zpravidla nezajistí dostatečnou dodávku tepla v zimních měsících. „Plynový kotel má vysokou účinnost, která je zárukou nízké spotřeby plynu. Ostatně žádný jiný zdroj vytápění neohřeje zásobník vody tak rychle jako právě plynový kotel. K tomu je nutno navíc připočíst nenáročnost obsluhy – stačí jednoduše otočit ovladačem – i nižší četnost čištění a údržby,“ doplnila L. Kovačovská.

Programovatelným termostatem lze zajistit různé topné režimy během denního nebo týdenního cyklu. Ty nejmodernější z nich umožňují dálkové monitorování a ovládání, např. přes mobilní aplikaci. Po výměně kotle odpadne také mnoho manuální práce, jako je například skládání uhlí, pravidelné přikládání či vynášení popela. Nebude už potřebná plechová popelnice na žhavý popel ani tak časté malování zaprášených místností v domě. Zmizí i starosti se zajištěním zásob paliva na zimu.

Statistiky dokazují, že zemní plyn je nejvyužívanějším palivem pro vytápění rodinných domů v České republice. Plynové kotle se obecně považují za nejvýhodnější způsob vytápění všude tam, kde je k dispozici plynová přípojka. Technologie plynových kotlů je lidem navíc blízká, spolehlivě funguje už desítky let.

Více informací naleznete na www.zemniplyn.cz

Sdílejte:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nejbližší akce

Visit Us On FacebookVisit Us On Twitter