ÚSPORY naruby

 

Jak zabránit další katastrofě dálnice D8 ???

Ředitelství silnic a dálnic po dlouhých letech a několika opravách otevřelo opět kompletní dálnici vedoucí z hlavního města na hranice, ale stále má kvůli posunům ve svahu pod prackovickou estakádou s touto dlouho očekávanou dálniční komunikací potíže.

Nejprve je třeba si jednoznačně odpovědět na otázku, co na D8 způsobuje sesuvy?

Těch faktorů je samozřejmě více a samostatně by sesuvy a pohyby podloží nezpůsobily – to by nad tímto úsekem dálnice nemohl desítky let bez problémů fungovat velký kamenolom a pod ním, na tomtéž svahu, který se sesunul na dálnici, nemohla vést po mnoho desítek let bez problémů železniční trať …

  • Z těch dlouhodobých faktorů je to samozřejmě především geologická situace – propustné „sypké“ sopečné nánosy na plastickém a nepropustném jílovcovém podloží, které je navíc ve sklonu k dálnici, po kterém tak mohou snadno klouzat dolů
  • Z těch novějších je to pak zalesnění svahu nad dálnicí listnáči. Takže všechna voda, co naprší, tak místo toho, aby rychle stekla po povrchu svahu dolů do údolí, tak se vsákne a podstatně zvýší hmotnost svahu, na jaře při tání sněhu klidně i o polovinu
  • Lom nad svahem přispívá dokonce dvěma faktory:
  1. Velkou horizontální neodvodněnou plochou lomu, která umožňuje srážkové vodě dostat se jednak povrchově shora do zalesněného svahu, ale patrně i pod něj přes hlušinu z odvalů a sopečných nánosů až na jílovcové podloží, po kterém to vše sklouzává dolů po svahu
  2. Otřesy způsobené provozem lomu
  • A vše bylo dovršeno „podhrabáním“ svahu stavbou dálnice a tím možná i přerušením odtoku srážkové vody z masivu

Ředitelství silnic a dálnic je si částečně některých těchto faktorů vědomo, a proto se alespoň snaží odvodňovacími strouhami nad svahem zamezit vsakování vody. Tyto strouhy jsou však mělké, povrchové, takže budou účinkovat možná na přívalové srážkové vody, nikoliv však na ty běžné, jak je ostatně vidět už nyní, kdy jsou zcela suché. A už vůbec nebudou mít vliv na srážkové vody na svahu.

Takže jediné možné řešení je vcelku jednoduché: Když zatím ještě stále neumíme poručit větru, dešti, tak celý svah od lomu až k dálnici zastřešit!

Ale jak to udělat levně a spolehlivě?

Každý stavař dobře zná tisíckrát ověřenou poučku, že rovné střechy se dělí pouze na dva typy – ty které tečou a ty které potečou. Takže řešení, pokrýt celý svah nějakou fólií nepřipadá už z těchto důvodů v úvahu. Nehledě na členitost terénu a jeho svažitost, které zcela eliminují zakrytí fólií například hlínou, a omezenou životnost nezakrytých fólií kromě jiného vlivem UV záření a střídáním teplot.

Zbývá tedy střecha s krovem. A ta je drahá! Stejně jako pozemek.

Proto má-li se z těch peněz alespoň něco vrátit, tak je nejprve třeba co nejlépe využít ten svah nad dálnicí a postavit tam něco, co se samo zaplatí. A jestliže tam nechceme a ani nemůžeme postavit obrovskou krytou víceúčelovou halu nebo rychlobruslařský ovál, které by se rozhodně samy nezaplatily, tak zbývá jediné – solární park!

Solární fotovoltaické kolektory jsou totiž poměrně malých rozměrů cca 1 m x 2 m, spojují se proto vedle sebe do skupin po několika metrech a ty tvoří řady desítky až stovky metrů dlouhé, a protože jsou lehké, tak i podpůrná konstrukce může být jednoduchá a lehká. Vše jde proto rozčlenit, ukotvit mělce do země či dokonce jen zatížit betonovými patkami a pospojovat jen kabelem, protože případné vzájemné posuny třeba až do 1 m v zásadě nevadí. Solární boom už je za námi, fotovoltaické kolektory jsou i proto cenově nyní na minimu a montážních firem je už dostatek a elektrickou energii ze solárních zdrojů potřebujeme už kvůli splnění kvót EU, ke kterým jsme se zavázali.

Ale my se potřebujeme především zbavit dešťové vody! Naštěstí dálnice vede z jihu na sever, takže řady kolektorů mohou být v ideálním sklonu na jih umístěny v řadách po svahu kolmo na dálnici, takže není nic jednoduššího, než ke spodním okrajům skupin kolektorů namontovat široké (min. 50 cm, aby pojmuly i sesunutý sníh z kolektorů) laminátové okapy (nereznou, nemusí se natírat, jsou pevné ale pružné a nevadí jim mráz), na koncích skupin položené přesahy na sebe, aby mohly v případě posunů snadno dilatovat, a vodu z takto vytvořených řad svést dolů ze svahu před dálnici a pak pod dálnicí na druhou stranu do vsakovací drenáže nebo do umělé nádrže, využitelné třeba na závlahy nebo i na koupaliště, protože ta voda bude opravdu hodně čistá. A pokud k horním okrajům kolektorů přiděláme na panty desky z plochého laminátu, které budou spodní stranou volně ležet v okapovém žlabu vedlejší souběžné řady, tak se postaráme i o vodu, která by jinak spadla mezi řadami kolektorů, a navíc nemusíme mít ani strach ze severních větrů, které by mohly kolektory nadzvedávat. A z tohoto žlabu lze samozřejmě dělat i běžnou údržbu kolektorových polí, protože když unesou potůček vody, tak jistě unesou i dospělého člověka. A pod kolektory nic neporoste, protože tam nebude ani voda, ale ani sluneční světlo.

Takže zbývá už jen poslední otázka – kdo to vše bude financovat?

 Odpověď je jednoznačná: v každém případě stát (a almužnou možná přispěje vlastník lomu Kámen Zbraslav s.r.o.).

Ale je možné i řešení, že by to stát zaplatil jen ze dvou třetin. Tedy v případě, že to bude financovat firma ČEZ a.s., která má se solárními parky velké zkušenosti, když jich sama vlastní podobných velikostí několik a má i dostatek volných prostředků z nevyplacených dividend. Společnost ČEZ je totiž polostátní akciová společnost a stát v ní vlastní přes 70 % z 445 mld. Kč jejího kapitálu, takže ze 30 % by se této investice účastnili i ostatní akcionáři, například banky. A že už stát nevyplácí tučné dotace na fotovoltaické elektrárny by nás vůbec nemuselo bolet, protože v tomto případě by si je stát stejně vyplácel ze 70 % sám sobě, takže o nic nepřijde. Ale v každém případě by to bylo rychlé (do roka) a elegantní řešení, za méně jak desetinu ceny odborníky navrhovanými alternativními řešeními (tunely, piloty, hráze apod.), a rozhodně mnohem lepší investice státu než pofiderní nenávratné miliardové investice v Rumunsku a jinde předchozího neschopného, a přesto vysoce nestandardně nadstandardně placeného vedení ČEZ.

Autor:  JUDr. Ing. et Ing. Mgr. Petr Měchura

 

Sdílejte:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nejbližší akce

Dny pasivních domů 2019

7.6.2019 - 9.6.2019

Možností větrání v domech

20.6.2019 - 20.6.2019

FOR ARCH 2019

17.9.2019 - 21.9.2019

MSV 2019

7.10.2019 - 11.10.2019
Visit Us On FacebookVisit Us On Twitter