Víc než tisíctřista obcí se vyjádřilo k odpadovému hospodářství

16.Březen 2018 0 komentářů Odpady

 V měsíci únoru 2018 proběhl rozsáhlý průzkum mezi obcemi na téma odpadové hospodářství, kterého se zúčastnila každá pátá obec v republice. Zásadní výstupy: obcím se daří zvyšovat množství tříděného odpadu, neznají složení směsného komunálního odpadu, poplatky za odpady občanům v roce 2018 nezmění, o zavedení tzv. PAYT systémů (zaplať kolik vyhodíš) většinově neuvažují. Zástupci samospráv se také vyjádřili k plánovanému zvýšení skládkovacího poplatku. Více než polovina obcí toto vnímá negativně a stejně tak se obce většinově odmítají zavázat investorům k dodávkám odpadů.

Třídění odpadu

První otázka směřovala na povinnost odděleného sběru biologicky rozložitelných komunálních dopadů (BRKO), která vstoupila v platnost v roce 2015. Obce odpovídaly na otázku, jaký to mělo následný dopad na celkové množství zbytkového směsného komunálního odpadu.

„Téměř polovina obcí (47,3 %) uvedla, že se množství nezměnilo, 12,5 % obcí uvedlo, že se naopak množství směsného komunálního odpadu zvýšilo. Zbytkový komunální odpad se snížil u 40 % obcí, “ uvedl Jiří Študent, šéfredaktor časopisu Odpadové fórum a dodává „Lze tak souhlasit s názorem, že separovaný biologický odpad pravděpodobně tvoří nový odpadový tok komunálního odpadu.“ V současné době Ministerstvo životního prostředí připravuje novelu vyhlášky, podle které má být od příštího roku povinný sběr BRKO celoročně,a navíc nově by obce měly zajistit oddělený sběr olejů a tuků.

Následná otázka se týkala obecně třídění odpadů v obcích (plast, papír…). V tomto případě se 75 % obcí vyjádřilo, že množství vytříděných odpadů za poslední roky rostlo, což lze považovat za velmi pozitivní trend.

„Obcí jsme se také ptali, zdali přemýšlejí o tom, že by si samy zpracovávaly vytříděné suroviny nebo hledaly odbyt,“ uvedl Pavel Černý, šéfredaktor časopisu PRO města a obce, a dodává: „Odpověď obcí byla zcela jednoznačná, 82 % obcí o této možnosti neuvažuje.“ Kladně se vyjádřilo 14 % obcí.

Poplatky a motivační systémy

Další okruh otázek se týkal poplatků za odpady, tzv. PAYT systémů a obecně motivačních systémů. „Určitě velmi pozitivní správou pro občany je, že téměř 83 % obcí nebudou v letošním roce poplatky za odpady zvyšovat. Ke zvýšení poplatků se pozitivně vyjádřilo pouze 10 % zástupců samospráv,“ uvedl Pavel Černý.

Pro další efektivní plánování v oblasti odpadů jak z pohledu snižování jeho množství, tak i z pohledu zvyšování vytříděných složek z komunálních odpadů je potřeba znát velmi dobře složení odpadu, který v místních podmínkách vzniká. „Obcím jsme položili otázku, zda prováděli analýzu složení směsného komunálního odpadu. Pouze 20 % obcí odpovědělo kladně,“ uvedl Jiří Študent.

Hodně se hovoří a vkládají se naděje do tzv. systému PAYT (zaplať kolik vyhodíš – Pay as youthrow). „Pochopitelně má tento přístup své příznivce a odpůrce. Naším cílem průzkumu nebylo hodnotit systém jako takový, nicméně výsledky určitě nutí k zamyšlení,“ komentuje výsledky pan Študent a dodává: „Výsledky jsou takové, že o zavedení tohoto systému neuvažuje více než polovina obcí (55,4 %), naopak 20 % obcí uvažuje. Zajímavý poznatek je i ten, že přibližně 20 % respondentů nemá o systému PAYT žádné povědomí.“

V následné otázce obce odpovídaly, zdali realizují nějaké motivační systémy či slevy pro občany s cílem snížit množství komunálních odpadů a současně zvýšit množství tříděného odpadu. Negativně se vyjádřilo 72,7 % obcí naopak pozitivně 19,4 %.

Skládkovací poplatky a závazky investorů

Zákonné zvýšení skládkovacích poplatků je v současné době velmi skloňované téma v souvislosti s rokem 2024, kdy má být ukončena možnost skládkování využitelných odpadů. Nutnost zvýšení tohoto poplatku je odůvodňována jako zásadní podmínka pro umožnění rozvoje jiných technologií pro nakládání s odpady na úkor právě skládkování. Kladně se ke zdražení vyjádřilo pouze 20 % obcí, naopak 53,1 % obcí navýšení poplatků odmítlo a 20,5 % nemá na problematiku žádný názor.

Budoucí výstavba jakéhokoliv zařízení na nakládání s odpady vyžaduje od investorů značné finanční prostředky a investor přirozeně požaduje určitou dobu návratnosti. S tím je spojený požadavek investorů, aby se obce smluvně zavázaly po určitou dobu dodávat do nového zařízení určité množství odpadů. V tomto ohledu se 60,9 % obcí vyjádřilo, že nepovažují za vhodné, aby se obec smluvně zavázala. Naopak pozitivně se vyjádřilo 28,8 % obcí.

„V současné době je cena primárních surovin nižší než surovin druhotných, proto považujeme za zcela zásadní, aby stát začal opravdu aktivně podporovat právě využití druhotných surovin,“ shodli se Jiří Študent a Pavel Černý a uzavírají: „Odpady představují reálný materiálový zdroj, který se musíme naučit maximálně využívat. Pochopitelně je důležitá osvěta a současně vyvíjet budoucí výrobky s ohledem na ecodesign.“

Osvěta a dotace

Důležitou součástí je osvěta mezi občany, a to jak z pohledu prevence vzniku odpadů, tak i z pohledu zvýšení třídění odpadů. Z tohoto pohledu osvětu realizuje 67,6 % respektive 90,4 % obcí. Obce k této činnosti nejvíce používají a nejvíce preferují: místní zpravodaj, internet, letáky anebo místní akce.

Z pohledu dotací obce využívají především dotace z operačního programu Životní prostředí, ale uvádějí i jiné dotační zdroje, např. od společnosti EKO-KOMnebo krajů. Nejvíce obce žádají o dotace na kompostéry, sběrné dvory vč. jejich vybavení a na nákup nádob na třídění odpadů.

Další informace:

Průzkumu, který společně organizovaly redakce časopisů Odpadové fórum a PRO města a obce na portálu www.TretiRuka.cz, se celkově zúčastnilo 1340 obcí, což představuje 20 % obcí v celé České republice. Velikostní zastoupení bylo: 40 % obce do 500 obyvatel, 20,5 % 501 až 1000 obyvatel, 17,5 % 1001 až 3000 obyvatel, 13,4 % 3001 až 10 000  a 8,7 % nad 10 000 obyvatel. Celkem bylo obcím položeno 17 otázek.

Sdílejte:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nejbližší akce

Visit Us On FacebookVisit Us On Twitter