Voda je jedním z nejcennějších přírodních zdrojů. Jejího strategického významujsme si vědomi všichni, přesto však mnohdy zapomínáme, že její zásoby nejsou bezedné. Dlouhá období sucha a rozšiřování území bez dostatku vody nejsou jen problémem vzdálené Afriky a Blízkého východu, ale dotýkají se i Evropy. Vodních zdrojů totiž rok od roku ubývátaké v České republice a okolních zemích.Ambici vyvolat celospolečenskou diskusi a hledat řešení, jak předcházet hrozbám sucha, jak vodou šetřit a zajistit tak její dostatečné zásoby pro další generace, má i Česká rada pro šetrné budovy. Ta k tétoproblematice již zorganizovala řadu akcí a hospodaření s vodou bude také jedním z klíčových témat mezinárodní konferenceŠetrné budovy 2017, kterou Rada pořádá v Praze 14. listopadu.
Zásoby podzemních vod se tenčí. Ve městech (a nejen v nich) se obklopujeme betonem a asfaltem, čímž zanikají přirozená odtoková místa. Kvůli neschopnosti zadržet dešťovou vodu v krajině dochází k povodním, které střídají dlouhá období sucha. To vše nás nutí k zamyšlení, jak efektivně hospodařit s vodními zdroji, eliminovat tvorbu tepelných ostrovů v městských aglomeracích a účinně využívat dešťovou vodu potřebnou pro závlahy a celkové ochlazení prostředí. „Odborníci se tématem vody intenzivně zabývají již řadu let. Je však potřeba šířit osvětuo významušetření a o efektivním nakládání se zdroji také mezi širokou veřejností. Bez zásadní změny v uvažování jednotlivců totiž ke změně přístupu nedojde. Pomoci mohou i úspěšné příklady z praxe a inspirativní myšlenky lidí, kteří svým netradičním a mnohdy až vizionářským přístupem přispívají k udržitelným aekologickým řešením,“ uvádí Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.
Oázy uprostřed betonové džungle
Základem efektivního vodního hospodářství je udržovat vodu v krajině a zajistit, aby se dešťová voda vsákla do země v místě, kam spadne. Zčásti se díky tomu doplní zásoby podzemních vod a částečně se voda zároveň odpaří do vzduchu, který v horkých dnech ochladí.S nápadem, jak ponechat vodu v krajině, přišel před několika lety majitel společnosti LIKO-S Libor Musil.Jeho projekt zelenéadministrativní budovy LIKO-Noe ve Slavkově u Brna skutečně působí jako ostrůvek vegetace a života uprostřed betonové džungle výrobních hal. „Hlavním problémem průmyslových budov na perifériích měst je to, že fungují jako obrovské radiátory, které se, když na ně zasvítí sluníčko, rozpálí a teplo sálají do svého okolí. Zahřátá zem pak není schopná srážkovou vodu absorbovat. Díky zeleným fasádám a střechám ji však můžeme zadržet a snížit tak teplotu vzduchu odhadem až o 8 stupňů. Zeleň pak působí jako přírodní chlazení,“vysvětluje držitel Ceny Josefa Vavrouška za výjimečný ekologický počin Libor Musil.
Potenciál dešťových a šedých vod
Vedle zelených střech a fasád, které jsou schopné efektivně zadržovat srážkovou vodu, je však potřeba myslet i na samotné zužitkování dešťové a na recyklaci odpadní tzv. šedé vody. Právě díky nim lze totiž výrazně ušetřit na spotřebě pitné vody v domácnostech a redukovat množství vypuštěných vod. Dešťovou vodu je možné využít zejména k zavlažování vegetace, praní, úklidu či splachování na toaletě.Podobným způsobem je možné zužitkovat i tu odpadní, která pochází z umyvadel, van a sprch. „Šedé vody jsou jako užitkové žádané zejména tam, kde není dostatek vody dešťové. Jejich využití je výhodné především v objektech občanské vybavenosti s větší produkcí a spotřebou vody či ve větších bytových domech,“říká Karel Plotěný, jednatel společnosti ASIO NEW, věnující se čištění a úpravě vody.
Šetřeme s vodou a změňme svůj přístup
Recyklovat šedou vodu a využívat vodu srážkovou se v jednom ze svých developerských projektů v areálu Botanica rozhodla i společnost Skanska. Objekt zadržuje dešťovou vodu pomocí akumulační nádrže umístěné vedle domu a pomocí systému zelených střech. Přečištěnou šedou vodu používá ke splachování na toaletách. Ekologickéřešení však samo o sobě nestačí. Stěžejní je, jak k němu budou přistupovat samotní obyvatelé bytů, na což poukazuje Eva Neudertová, specialistka Business Developmentu společnosti Skanska. „Obecně je připravenost lidí na ekologické varianty a nakládání s odpadními vodami malá. Přitom až jednu čtvrtinu celkové spotřeby pitné vody vysoké kvality v domácnostech prosplachujeme právě na toaletách. Je proto nezbytné vysvětlovat důležitost hospodaření s vodou široké veřejnosti a změnit tak přístup jednotlivců ve vztahu k jejímu využívání a šetření s ní.“
Na vodu nezapomíná ani konference Šetrné budovy 2017
Voda a hospodaření s ní bude i jedním ze stěžejních témat nadcházející konference Šetrné budovy 2017 – Vize a trendy ve stavebnictví 2030/2050. Ta se uskuteční 14. listopadu v pražském Clarion Congress Hotelu a vystoupí na ní řada zahraničních a tuzemských odborníků. Pozornost bude věnována palčivým otázkám budoucího vývoje, a ve vztahu k vodě především tvorbě tepelných ostrovů ve městech, eliminaci sucha či významu zavlažování. Inspirativní bude rovněž příspěvek hlavního řečníka, vizionáře a českého architekta Ondřeje Douleho, který se zabývá budováním vesmírných obydlí na Marsu, kde se voda v kapalném skupenství již nenachází. „Ačkoli může být paralela s vývojem na Marsu pro mnohé otázkou science fiction, měli bychom nedostatek vody na Zemi brát jako reálnou hrozbu, které musíme do budoucna čelit,“ uzavírá Simona Kalvoda.