Využití dešťové (natož tzv. šedé) vody v domácnostech pro splachování WC a praní prádla či jako zdroje tepelné energie nemá žádný ekonomický, ale ani ekologický smysl!

Již 15 let ve svém RD v Praze 4 – Hrnčířích splachuji 3 WC vodou ze studny, a tak velmi dobře vím, co to obnáší jak po technické stránce, tak po provozní a ekonomické. Každý technik dobře vít, že k čerpání vody pro WC nelze použít levná kalová čerpadla (do cca 2000 Kč), protože ty mají výtlak max. 5 m, a ty tlakové s výtlakem přes 10 m (3 m k povrchu, 5 m k WC v patře a 5 m přetlak v expanzi) mají cenu již přes 10 000 Kč, a k tomu je třeba připočíst dalších min. 5 000 Kč za průtočný filtr. Životnost čerpadla i expanze je cca 10 let (obojí jsem již měnil). A když k tomu připočtete 5 000 Kč za projekt, cca 20 000 Kč za rozvody a fitinky, 10 000 Kč za expanzi, tlakový spínač, montáž, řídící jednotku a min. 35 000 Kč za akunádrž 6 000 litrů (přičemž její využitelný objem je kvůli plovákům na spínání ve skutečnosti jen cca 5 000 litrů a případná kombinace více nádrží je brutálně prodražuje – za dalších 6 000 litrů dáme přes 40 000 Kč a dostaneme zpět na dotacích 21 000 Kč) a min. 10 000 Kč za zemní práce, tak jste na min. 95 000 Kč. Po odečtení dotace SFŽP 51 000 Kč (30 000 + 21  000 = 51 000 Kč, což odpovídá i průměrné výši dotace 46 201 Kč dle skutečnosti SFŽP) zaplatíme 44 000 Kč. Při ceně vodného pro Pražáky 46,43 Kč za m3 to je 44 000 : 46,43 =  948 m3 vody z vodovodu, kterou mají tím investičně „předplacenou“ (bez stočného, protože platby za něj zůstanou v důsledku povinné nové smlouvy na stočné s PVK zachovány v původní výši.)

4 lidé v RD v Praze dle PVK spotřebují na splachování WC denně maximálně 148 litrů za den, vynásobeno 365 dny nám dává 54 m3 vody ročně. Na střechu o kolmém průmětu 100 m2 v ČR v nadmořské výšce 300 m, tedy např. v Praze dopadne ročně 70 m3 vody a z toho na WC lze využít jen 49 m3, listopad až březen srážky pokrývají potřebu jen částečně a 5 m3 se musí proto dodat z vodovodu. Přebytek je 21 m3 za rok (70 – 49 = 21).

Ten stačí na zalévání zahrady 600 m2 (naštěstí v Praze větší nebývají, počítáno pro trávu, která spotřebuje za vegetační období až 70 l/m2, z toho ale až polovinu dostane přirozeně deštěm, stromy a keře není třeba prakticky zalévat vůbec a jahody a zeleninu jen 2 měsíce před sklizní, tedy pokud nejste Mičurinec tak stačí 600 x 70 : 2 = 21).

 Jsou tu ale technické problémy – nejen na splachování WC používám na chalupě na Šumavě vodu ze studánky, a každoročně musím čistit jak ventil u kohoutu, tak též sítko u splachovače, protože se zanáší nečistotami (přestože mám předsazené 2 akunádržky) – on totiž ventil do nádržky WC je velmi úzký a lehce se ucpe. A stačí se podívat do okapu, jak se v něm usazuje kromě listí i prach a pyl, a ten žádný průtočný filtr nevyčistí, takže se to bude usazovat v akunádrži a při dešti se to rozvíří a nasaje do expanze a do WC a ucpe přítok nádržky. Znám to i ze studny, když ji nechtíc vycúcnu do dna a voda se zakalí. A zkuste se pak podívat, jak vypadá po čase WC zanesené usazeninami! Manželka Vás přizabije jako mne… A nakoupí v drogerii ty barevné jedovaté drahé WC kuličky, které odpadní vodu kontaminovanou původně jen biologicky fekáliemi znečistí ještě navíc i chemicky desinfekcemi, barvivy a deodoranty, které pak působí proti bakteriálnímu a chemickému čištění v ČOV, zvyšují spotřebu bakterií a flokulantů a zhoršují parametry vody odtékající z ČOV zpět do vodních toků, ze kterých pracně děláme tu pitnou.

Podobně využití dešťové vody na praní je nesmysl. Teoreticky by to možná šlo, v praxi ale ne. Dobře si pamatuji, jak moje babička na venkově měla před 60 lety pod okapem necky, z nichž nabírala vodu na praní. Tenkrát se ale netopilo sirnatým uhlím ani plynem a ani nebylo tolik elektráren, takže nebyly kyselé deště ani saze. Ty s prominutím sračkám nevadí, ale pračkám ano! V kyselině sírové se totiž dobře prát nedá. Samozřejmě je možné nasypat do akunádrží pár pytlů drceného vápence, ale pak je třeba častěji chemicky odvápňovat pračku, jinak přestane topit (v servisu vám rádi ukážou, jak vypadají topné tyče po několika letech). A navíc pračka sama nepozná, kdy do ní teče ještě dešťová voda a kdy už je v nouzi přepnutá na tu pitnou, takže neví, kdy má zdvojnásobit dávky pracích prostředků pro tvrdší vodu. A pokud se do dešťové vody dostane nedej bože jediná saze z komína a udělá při posledním máchání šmouhu na bílém prádle, tak Vás manželka umlátí koštětem.

Dešťovou vodu nelze bez dodatečných nákladů na jemnou filtraci použít ani pro mytí aut (protože není teplá a ihned i vydře vysokotlaké pístové čerpadlo wapky), ani pro automatické zavlažování (ať rozstřikovači nebo kapénkovou závlahou). Sám obojí 15 let provozuji, a tak vím, jak malé trysky tam jsou. A jemná filtrace je možná jen přes diskový či pískový filtr (jako u bazénů, též 2 provozuji), nebo přes papírovou kartuši, což jsou další náklady investičně cca 10 000 Kč a provozně minimálně stovek Kč ročně (náplně filtrů, čištění). A dešťovou vodu nelze využít ani k napouštění bazénů – na jaře je jí nedostatek a pokud těch 15 až 50 m3 vody do bazénu nenapustíte během 14 dnů až ke skimeru, aby mohla začít fungovat filtrace, tak dešťová voda rychle zezelená, zatímco ta z vodovodu nateče během jednoho dne a je křišťálově čistá, chemicky ošetřená, a dokonce i vydesinfikovaná. A při vypouštění se využije na zalití zahrady a tím ke zvýšení hladiny podzemních vod.

 Celková úspora vody z vodovodu tedy může u mne být maximálně 65 m3 (70 – 5 = 65). Když investičními náklady „předplacených“ 948 m3 vydělíme 65, tak dostanu návratnost 14,6 let, s provozními náklady (elektřina, náplně filtrů, údržba) pak kolem 20 let. Za tu dobu však potřebuji nové čerpadlo a novou expanzi s ventilem + elektřinu + náplně filtrů, tedy dalších min. 25 000 Kč, což už dává celkovou amortizaci s dotací přes 30 let a bez dotace ještě více – kolem 45 let! A pokud někdo používá WC s úspornými armaturami, tak neušetří vůbec nic a pravděpodobně je to ztrátové! Takže za současných cen vodného a stočného je to nejen v Praze ale prakticky v celé ČR ekonomicky naprostý nesmysl. (Všechny výše uvedené údaje pochází z oficiálních statistik PVK, ČHMÚ a z prospektů výrobců, ceny jsou spíše podhodnocené a výsledky jsou v souladu se skutečností mého RD.)

Tak jak to, že SFŽP uvádí návratnost 10 let s dotací a 20 let bez dotace? Zkuste si do kalkulačky na webu Dešťovky dosadit jakoukoli obec a zjistíte, že návrh pro 4člennou rodinu a zahradu 600 m2 je i v krajích, kde hodně prší, dle SFŽP přijatelný až od plochy střechy přes 400 m2 a s akunádrží přes 10 000 litrů (v mém případě v bydlišti Praha 4 – Šeberov vychází přijatelná plocha střechy minimálně 458 m2 a velikost akunádrže 9,7 m3 při výši dotace 63 950 Kč, přičemž v okolí jedině kravín má přes 200 m2), takže dle kalkulačky SFŽP pro 99 % obyvatel využití Dešťovky je nevhodné, buď je málo vody nebo malá spotřeba! Neboli udávaná návratnost SFŽP vychází pouze pro miliardáře s plochou střechy přes 400 m2 či pro podnikatele, kteří mají na zahradě kravín, splachují i jen tak z plezíru a pěstují na zahradě vodní rostliny a z trávníku dělají mokřál a drze to vydávají za úspory vody.

 Nesmysl je to finančně i pro většinu ostatních občanů, neboť množství vody do splaškové kanalizace zůstane stejné, takže vodárenské společnosti budou muset jednak zdražit vodné kvůli nižšímu využití celé vodárenské infrastruktury menšími odběry čisté vody, ale protože vodu do kanalizace oproti té čisté měřit neumíme a fakturujeme ji dle vodného, a nyní jí bude v kanalizaci relativně více než té měřené vodoměry, tak aby si vynahradily ztráty, tak ve finále budou muset zdražit i stočné (měřené dle vodného). Takže na to doplatí i ti nevinní občané, kteří nemohou jímat dešťovou vodu (např. všichni ve městech). Půjde tak o skrytou dotaci určité části obyvatelstva ostatními obyvateli, takže jako právník už vidím ty spousty civilních žalob k Ústavnímu soudu…

Nesmysl je to i ekologicky – dešťovou vodu, místo abych ji nechal vsáknout kolem RD, tak pošlu z poloviny přes WC do kanalizace. A omlouvám to tím, že ušetřím vodu z vodovodu. Ta je ale zpravidla také dešťového původu (povrchová), jen o kus dál, jako např. v Praze ta ze Želivky či z Káraného z Jizery nebo z Podolí z Vltavy. Z podzemní vody (tedy z hlubokých studní či vrtů, nikoliv z filtračních studní) kterou chceme prý dle SFŽP šetřit, je využíváno opravdu jen minimum a jen tam mají dotace Dešťovky na zalévání a WC ekologický smysl.

A o automatické splachování WC dokonce tzv. šedou vodou (z pračky či umyvadla a sprchy) se celý svět pokouší již přes 50 let a zatím bez úspěchu (sleduji to). Nebo právě jen v ČR jsme tak geniální a dovedeme to? To je možné jedině ručně, když vypouštíme vodu z pračky do kýble vedle WC a ten pak podle potřeby vylejeme do WC, ale toho se dotace netýkají. Jinak to opravdu nejde. To by naši kutilové dávno už dělali a nechali si určitě patentovat. A stejným ekonomickým nesmyslem jsou i dotace na využití tepelné energie tzv. šedé vody ze sprch v bytech. Takže to dopadne jako kdysi s pračkami s přípojkou teplé vody (také jsem ji měl), které se už nevyrábí.

Takže jednoznačný závěr je, že dešťovou vodu je možno občany smysluplně využít pouze na zalévání zahrady, a to nejlépe z nadzemních nádrží ručně hadicí samospádem nebo při použití levných kalových čerpadel. A v tom případě všude, tedy nejen v oblastech, postižených suchem, a bez jakýchkoliv dalších požadavků na akumulační nádoby (zateplení, zatemnění apod., ideální na zalévání je naopak vlažná voda, a jestli se zazelená, tak je to úplně jedno, jak vám potvrdí každý zahrádkář, a v zimě neprší a ani se nezalévá, takže nemá co zmrznout). Jestli dešťovou vodu vsáknu na zahradě a na WC použiji „spodní vodu“ ze studny či mělkého vrtu na zahradě je totiž z hlediska bilančního úplně jedno a zemní filtrace je navíc zdarma a dokonalejší než drahé filtry.

Na druhou stranu by se však mělo podporovat jakékoliv jiné využití té dešťové vody, kterou místo vsaku či zahrady posíláme do dešťové kanalizace, natož do splaškové, například zakládáním mokřadů či rybníčků na zahradě.

A nebylo by mnohem jednodušší a efektivnější dávat dotace především na úsporné splachovače? Snížila by se tím nejen spotřeba čisté vody, ale navíc by se tak zmenšilo o třetinu i množství splaškových vod z WC, čímž by se celkové splaškové vody snížily možná až o 15 % a snadněji a lépe by se pak v ČOV čistily.

 Rád vše ukážu v reálném provozu, abyste si udělali sami obrázek od někoho, kdo to provozuje již 15 let a oproti úředníkům MŽP a SFŽP tomu i rozumí. Abych jako novinář zase nemusel zesměšňovat MŽP a SFŽP jako před lety v TV a tisku Zelenou úsporám, byť vůbec nepochybuji o tom, že Dešťovka oproti Bursíkově Zelená úsporám (který dobře věděl, že výměna kotlů je 10x efektivnější než zateplování) vznikla v těch nejlepších úmyslech

 Žádám proto MŽP a SFŽP, aby si vše pečlivě ověřily, a pokud mám pravdu, tak Dešťovku upravily dle výše uvedeného, jinak z toho bude obrovský průšvih a skandál a občané jim budou spílat, že je tyto státní orgány podvedly, neboť by přišli vinou slibů „štědrých“ dotací SFŽP o své peníze.

 

JUDr. Ing. et Ing. Mgr. Petr Měchura, mechura.p@gmail.com

Sdílejte:

Komentáře

  1. Pavel Kaufmann napsal:

    Pane Měchura smekám. Konečně rozumný hlas. Uvidíme, či lépe, snad ho i někde uslyšíme. Mohu jen potvrdit vaše argumenty, výpočty a názory. Bydlíme v rodinném domku v Pardubicích a letos jsem dokoupili druhý kubikon, tedy použitou nádrž na vodu o objemu 1 m3. Jedna nádrž a tři 200litrové sudy byly v posledních horkých létech na naši menší zahradu 200 m2 málo. Ta nádrž nás přišla na 3500 korun i s dopravou. Takže se nám asi do osmi let zaplatí, pokud počítám náhradu vody z vodovodu na zalévání. Když už přetéká, nechám vodu dál ze střechy vsakovat do zahrady. Takže si myslím, že daleko efektivnější než statisícové dotace by bylo přispět domácnostem na nákup těchto malých nádrží. Ale na tom nikdo nevydělá a nezíská body a neudrží moc, která se udržuje přerozdělováním peněz, které nám nejdříve stát sebere. Je to stejné jako sběr bioodpadu ve velkých městech. Hnědé popelnice najdete zpravidla jen ve čtvrtích rodinných domků. Každý tam má zahradu, ale bioodpad třídí do popelnice pro obecní kompostárny, kde nevědí co s kompostem a dokonce ho chtějí nabízet vysušený teplárnám jako palivo. Na hlavu postavené. Stloukl jsem si kompostér z latí a každoročně vracím půdě na zahradě živiny, které nám vydala do ovoce a zeleniny.
    Chtěl bych žít konečně v normálním světě, ale zatím je to kolem totální greentrix

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nejbližší akce

Dny pasivních domů

6.11.2020 - 8.11.2020

ENERGO SUMMIT 2020

13.11.2020 - 13.11.2020

SOLAR PRAHA

4.2.2021 - 6.2.2021
Visit Us On FacebookVisit Us On Twitter