Evropská komise v pátek přijala Electrification Action Plan a navrhla nařízení o účtech za elektřinu. Jde o dosud nejambicióznější evropský rámec pro elektrifikaci ekonomiky. Pro Českou republiku přináší nový tlak na urychlení reformy síťových tarifů.
Bezprostředním impulzem k vydání obou dokumentů je geopolitická zranitelnost EU: za 111 dní konfliktu na Blízkém východě utratila Unie o 50 miliard eur více za dovoz fosilních paliv. Odpovědí je cíl 46 % podílu elektřiny na konečné spotřebě energie do roku 2040. Pro rok 2030 platí mezi-ukazatel 32 %. EU přitom stagnuje na 23 % celou dekádu, zatímco Čína, Jižní Korea a Japonsko již překonaly 30 %.
Dalším cílem je snížit poměr cen elektřiny a plynu na maximum 2:1 pro průmysl a 2,5:1 pro domácnosti do roku 2030. Dnes je tento poměr 3:1 pro firmy a 2,5:1 pro domácnosti. Cenu elektřiny přitom zvyšuje hlavně regulovaná složka plateb, právě na ni se proto opatření zaměřují.
Navrhované nařízení o účtech za elektřinu pak cílí na tři oblasti:
- Zavádění síťových tarifů s časově proměnlivou složkou, která motivuje zákazníky přesouvat odběr mimo špičky a snižuje potřebu drahého posilování infrastruktury.
- Chytré měření: min. 50 % zákazníků do konce roku 2030, 75 % do roku 2033.
- Daňová reforma: minimální sazba daně z elektřiny musí být nižší než u zemního plynu.
„Nařízení přichází ve chvíli, kdy Česko samo stojí před zásadní reformou síťových tarifů. Síťové poplatky dnes tvoří 27 % faktury domácnosti za elektřinu a bez chytřejšího využití sítě mohou do roku 2050 zdražit až o 87,5 %. To je problém, který se dá řešit, je ale potřeba jednat,“ říká Jan Bakule, energetický expert Frank Bold.
Zahraniční zkušenosti i český plán naznačují cestu
Státy, které časově proměnlivé tarify zavedly, vykazují měřitelné výsledky. Španělsko po reformě v roce 2021 ušetřilo domácnostem blízko 10 % na síťových poplatcích. Nizozemsko odhaduje úsporu až 4,5 miliardy eur na investicích do distribuce díky snížení špičkového zatížení.
Česká republika reformu spouští od 1. ledna 2027, kdy vstoupí v platnost nová tarifní struktura pro hladiny VVN a VN. ERÚ očekává uvolnění přibližně 3 300 MW dosud nevyužité kapacity. Pilotní projekty pro nízké napětí začnou v roce 2028, plošné nasazení je plánováno nejdříve od roku 2030.
„Akční plán elektrifikace dává tomu, co děláme v Česku, evropský rámec a politický závazek. Máme k dispozici konkrétní zahraniční modely, které fungují, teď záleží na tom, jestli je dokážeme přenést do praxe dostatečně rychle,“ dodává Bakule.
Frank Bold letos vydal studii Chytré tarify, efektivnější síť s analýzou zkušeností Nizozemska, Slovinska, Španělska a Švýcarska a 8 doporučeními pro českou regulaci. Je ke stažení na frankbold.org. Expertní skupina se modernizací energetiky dlouhodobě zabývá a prosazuje změny jak v Česku, tak na úrovni Evropské unie.
Autor : Martin Vérteši PR specialista , https://frankbold.org/