Jistě jste už zaslechli, že se od 1. ledna 2020 chystají změny ve stavební legislativě. Nemusíte se však obávat, tyto novinky nepřináší žádné razantní zpřísnění požadavků na obálku budovy. Podívejte se, jaké skladby stěn a střešního pláště vyhoví i u novostaveb rodinných domů po roce 2020.
O změnách legislativy, která se týká výstavby rodinných domů,jak bude vypadat dům po roce 2020. Připomeňme si, že po roce 2020 budeme moci stavět pouze stavby vyhovující standardu budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Takové budovy využívají energii efektivně a můžeme je připodobnit k nízkoenergetickým domům. Nevztahují se na ně požadavky jako na pasivní či snad nulové budovy.
Požadavky na obálku budovy
Požadavky na obálku budovy jsou dle vyhlášky 78/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, hodnoceny pomocí průměrného součinitele prostupu tepla Uem. Ten se určí jako vážený průměr součinitelů prostupu tepla dílčích konstrukcí, vahou je pak jejich plocha.
Požadavky na jednotlivé konstrukce
Hlavní změnou v oblasti hodnocení obálky budovy je snížení požadavku na průměrný součinitel prostupu tepla o pouhých 10 % ze stávajících hodnot. Je tedy celkem snadné stanovit, jaké minimální požadavky budou platit pro jednotlivé konstrukce. Ty nejčastější jsou shrnuty v následující tabulce.
V praxi to znamená, že zvýšený požadavek od roku 2020 u stěn uspokojí přidání např. 2,5 cm běžného izolantu (expandovaný fasádní polystyren, minerální vlna aj.).
Jaké konstrukce splňují požadavky?
Dobrou zprávou je, že řada běžně používaných konstrukcí splňuje požadavky platné od roku 2020 již dnes. Změna požadavků na energetický standard tak s sebou nutně nemusí přinášet ani zásadní navýšení pořizovacích nákladů na konstrukci stavby. Stejně tak není podstatné, z jakého materiálu je stavba rodinného domu realizována. Podmínky jsou shodné pro dřevostavby i zděné stavby. Rozhodující je dosažení požadavků na průměrný součinitel prostupu tepla Uem.
Níže jsou příklady skladeb stěn dřevostavby a střešní konstrukce, které vyhoví požadavkům od roku 2020.
Příklady konstrukcí stěn, které vyhoví pro dřevostavby jako rodinné domy po roce 2020:
Varianta 1 – difuzně uzavřená skladba stěny:
Dřevěný rám s izolací 120 mm; na vnitřní straně parozábrana, instalační předstěna (dřevěný rám s izolací 40 mm) a sádrovláknitá deska; na vnější straně sádrovláknitá deska a termofasáda 107 mm. U = 0,148 W/m2K
Varianta 2 – difuzně otevřená skladba stěny:
Dřevěný rám s izolací 140 mm; na vnitřní straně sádrovláknitá deska jako parobrzda, instalační předstěna (dřevěný rám s izolací 60 mm) a sádrokartonová deska; na vnější straně dřevovláknitá deska 60 mm a omítkovina. U = 0,16 W/m2K
Varianta 3 – masivní konstrukce z CLT panelů:
CLT panel 100 mm, na vnitřní straně instalační předstěna 35 mm bez izolace a sádrokartonová deska; na vnější straně kontaktní zateplovací systém 300 mm. U = 0,11 W/m2K
Prodrobněji jsou skladby popsány v následující tabulce:
Příklady střešních konstrukcí, které vyhoví pro rodinné domy po roce 2020:
Varianta 1 – difuzně otevřená skladba střechy:
Sádrokartonová deska, dřevěný rošt z latí s izolací 60 mm, sádrovláknitá deska jako parobrzda, krokve s izolací 200 mm, pojistná hydroizolace, latě + kontralatě, střešní krytina. U = 0,13 W/m2K
Varianta 2 – difuzně uzavřená skladba střechy:
Sádrovláknitá deska, parozábrana, krokve a zavěšený rošt pro podhled s izolací 240 mm, pojistná hydroizolace, latě + kontralatě, střešní krytina. U = 0,17 W/m2K
Varianta 3 – difuzně uzavřená skladba střechy:
Pohledové krokve, palubky, samolepící asfaltový pás jako parozábrana, nadkrokevní izolace 160 mm, pojistná hydroizolace, latě + kontralatě, střešní krytina. U = 0,16 W/m2K
Prodrobněji jsou skladby popsány v následující tabulce:
Obálka budovy tak i nadále skýtá potenciál na vylepšení tepelně technických vlastností. Nejvyšším standardem v oblasti kvality obálky budov stále zůstávají hodnoty doporučené pro pasivní domy, což se nemění ani s nově zavedeným standardem budovy s téměř nulovou spotřebou energie.
Autor: Ing.Tomáš Hrdlička
Zdroj: www.drevostavitel.cz