Největší česká a slovenská výstava elektrotechniky, elektroniky a energetiky se konala ve dnech 18.-20.3.2025 ve dvou pavilonech F a P na Brněnském výstavišti a pořádal ji TERINVEST. Vystavovatelů tam bylo kolem 420, oproti loňskému roku více/méně. Více po započtení stánků automobilek, méně bez nich. Pokud byl vystavován např. průřez skutečným automobilovým elektromotorem na stánku místního dealera Mercedesu, tak je to v pořádku, tam jde skutečně o ampéry, ale pokud je vystavována pouze “plechařina“, tedy samotná auta, jak tomu bylo u „čínských“ dealerů, tak to tam asi nepatří, byť je to dobře zaplaceno. Naopak ku prospěchu výstavy by bylo, kdyby napříště návštěvníci měli možnost vidět i celou baterii elektromobilu, protože s ní se to má podobně jako s manželkou detektiva poručíka Columba – všichni vědí, že existuje, ale nikdo ji dosud nikde neviděl. A zarazila mne ještě jedna věc – minimálně 2 stánky z Číny či Taiwanu byly/nebyly – měly totiž jen židličku, stoleček a pána, jinak byly zcela bez prospektů natož dokonce exponátů (a tudíž logicky i bez zájemců). Byly malé, takže o ztracené exponáty asi nešlo, spíše šlo o využití (či spíše zneužití) nějaké dotace.
Není tedy divu, že zájem nejen vystavovatelů či návštěvníků, ale i novinářů o tuto výstavu spíše klesá/neklesá. Přestože mediálních partnerů (což jsou většinou tištěná či audiovizuální média, která za úplatu v desítkách tisíc Kč otiskla inzerci na tuto výstavu) měla tato výstava přes 85, tak tiskové středisko zelo po celý den skoro prázdnotou. Zatímco na jiných, především zahraničních výstavách obdrží akreditovaný novinář textilní tašku nejen s tiskovou zprávou, ale i s podrobnějšími prospekty firem, které o to stojí (zaplatili si přece stánek), o notesu a propisce nemluvě, tak zde maximálně „občerstvení“ v podobě zteplalé „kohoutkové“ vody a malého koblížku či chlebíčku. Mně to tolik nevadilo, když jsem se cestou z Prahy do Brna i zpět v Regiojetu výborně a levně najedl (a s půllitrovou kofolou za 20 Kč, dole v bufetu byla za 59 Kč), ale celý den běhat po veletrhu dá opravdu dost zabrat a většina novinářů (tedy alespoň těch nezávislých, tedy nezaujatých) to dělá v současné době zcela zdarma (platím si sám i vlak), takže i tyto maličkosti zbytečně hrají negativní roli v propagaci tohoto, jinak výborného veletrhu. Při tom jde oproti zaplacené inzerci veletrhu organizátorem o naprostý zlomeček těchto nákladů a pro vystavovatele samotné o inzerci jaksi „zdarma“.
Co se výstavní plochy týče, tak i oba pavilony byly/nebyly zcela zaplněny. Oproti známé slovenské „košilaté“ hlášce tomu zde bylo ale naopak: Zevnitř to opticky vypadalo, že jsou plné, ale „zvonku to tak nevyzeralo“, neboť část haly F byla totiž zevnitř šikovně „odříznuta“ zástěnou. A protože uvnitř haly bylo „narváno“ (jako bývalo dříve na ostravské Infothermě, tam ale návštěvníci museli projít od začátku až do konce jedinou uličkou bez zkratek), tak návštěvníci zde záhy ztráceli orientaci, kde vlastně jsou a co kde viděli, a co hůře, co kde ještě neviděli a chtěli vidět. Organizátoři výstavy by si proto měli více uvědomit, že zde nejde o „předvánoční jarmark pro všechny kolemjdoucí“, ale o specializovanou výstavu, kam chodí většinou odborníci často s úzkým zaměřením, kteří si chtějí předem vyhlédnuté zařízení dříve, než si ho koupí, “osahat“, a nepotřebují kvůli tomu bloudit v nepřehledné změti namačkaných stánků a vidět všechno včetně těch s vteřinovými lepidly či kávovary. A o venkovní „expozici“ je zbytečné se nějak zmiňovat.
Spíše, než o počet stánků zde jde především o exponáty, a ty vyžadují prostor. Proto rád jezdím každoročně i na konkurenční ostravskou výstavu VOLTY (letos bude 4. června), byť to mám vlakem z Prahy o hodinu déle. Tam má organizátor pronajato celé patro a stánků podstatně méně, ale i rok po výstavě vím přesně, co se kde vystavovalo a proč a že nešlo jen o mnohdy každoroční firemní povinnost, ale o přátelské setkávání s odborníky či kolegy, jako je tomu na výstavách v sousedním Rakousku, a proto je o tuto výstavu, přestože nemá tak dlouholetou tradici jako AMPER, dostatečný zájem.
Pokud tedy nemá brněnská výstava AMPER jít dál cestou postupného zmenšování (podobně jako brněnské stavební veletrhy, pamatuji doby, kdy byly ve všech halách, tedy několikanásobné, ale teď už mi vůbec nestojí za to, na ně jezdit, když většinu toho vidím i na regionálních výstavách v Čechách či v předstihu o pár let dříve na každoročním rakouském veletrhu ve Welsu, který bývá začátkem března).Bylo by proto vhodné, aby majitel brněnských veletrhů (Veletrhy Brno a.s.) neprodával organizátorům m2, ale přímo celé haly, když jich většina zeje prázdnotou, a za rozumnou (tedy nižší) cenu, aby organizátoři jednotlivých odborných veletrhů mohli stánky s exponáty nabízet vystavovatelům levněji (tedy větší za stejnou cenu. Platí to i pro přednášky a především HUBy, které místo toho, aby byly namačkány jak sardinky (protože asi nic kromě poplatku neplatí) na okraji haly F (kde jsem je napoprvé přehlédl, byť jsem se na ně těšil), které ale mohly být po odstranění plenty bez jakýchkoliv dalších nákladů v té prázdné části této haly. Jsem přesvědčen, že na tom by nikdo neprodělal, naopak by ve finále vydělali všichni – majitelé Veletrhy Brno a.s., organizátoři jednotlivých výstav, vystavující firmy i odborní návštěvníci, když by toho bylo k vidění více a na větší ploše.
Co se týče samotných exponátů, tak letos mne nic zrovna nenadchlo. Ani150 kW propulzní vrtulový motor, který nešlo dost dobře nafotit, asi že budil již svým názvem velkou zvědavost, byť „propulzním“ je i dopředný ruční pohyb invalidních vozíků. Ale z marketingového hlediska je nutné to pochválit. Špičkový stánek na evropské úrovni (nejen rozlohou) měla česká společnost ELKOV ENERGO (foto ELKOV ENERGO), zajímavé exponáty z oblasti decentrálních malých decentrálních zdrojů elektrické energie se spalovacími motory pak společnost TEDOM (foto TEDOM). Osobně mne pak zaujal transformátor společnosti KOČÍ, jehož napětí lze podle potřeby přepínat i při zatížení, neboť jsem si vzpomněl, jak jsem před 25 lety požádal o snížení napětí blízkého transformátoru, které přesahovalo normu, a pak přijeli večer 2 technici a aby přepnuli odbočky cívek v trafu, tak vypnuli na půl hodiny celou vesnici, za což mne pak chtěli sousedé, kteří tak přišli o večerní sportovní TV zprávy, ukamenovat. A zajímavá byla i expozice firmy THERMIS , která se zabývá topnými tělesy a regulátory, což je zvláště zajímavé pro všechny „solárníky“ včetně mne. A nemohla chybět ani firma BEN – odborná literatura , která jasně dokládá, že oproti googlu a fleškám v elektrotechnice stále platí „co je psáno, to je dáno“.
Ze zahraničních vystavovatelů se opět představil soubor firem z Rakouska , zatímco firmy z Číny a Taiwanu byly na různých místech a s různými exponáty. Solární panely a střídače tentokráte ale vynechaly, dobře vědí, že jsou u nás v současnosti už ani přes slevy neprodejné. Špičkový ale byl vysoce kreativní stánek litevské firmy DARGESTA (foto Litevská DARGESTA), vyrábějící náhradní elektronické součástky, které prezentovala na postavě chromé dívčiny. Ostatní vystavovatelé měli kreativních nápadů poskrovnu a oproti loňsku chyběli/y např. různí inteligentní roboti/y v praxi. A za zmínku stojí i velký společný stánek firem z Ukrajiny , lákající optimisticky už na obnovu ukrajinské energetické infrastruktury.
Nechyběla ani letos soutěž o ZLATÝ AMPER 2025, kde hodnocení rád přenechám široké odborné porotě, a nově i Studentský ZLATÝ AMPER, kterého se kromě zkušených a odborně vedených vysokoškoláků „drze“ účastnili i středoškoláci, např. jeden s vlastním elektronkovým zesilovačem. Také jsem kdysi začínal od krystalek, pak jsem přešel od elektronkových zesilovačů k těm tranzistorovým, a vůbec se tedy nedivím, že ve světě se opět po 50 letech začínají vyrábět drahé elektronkové zesilovače – ten zvuk je zkrátka jiný, našemu uchu bližší, podobně jako u vinylů oproti CD. Třeba je na příští výstavě také uvidíme.
Po všechny 3 dny probíhal samozřejmě i široký doprovodný program včetně SUMMITU a se spoustou odborných přednášek. A pochválit je nutné především různé HUBy – AMPER INNOVATION HUB či AMPER STARTUP, kde se na minimálním prostoru prezentovaly především různé vysoké školy a jejich fakulty.
Kdo ze čtenářů potřebuje podrobnější informace o průběhu tohoto veletrhu, tak doporučuji se podívat na jeho webové stránky, které jsou na naše poměry velmi dobře zpracovány, asi nejlepší, co jsem dosud viděl, což vysoce chválím. A byť jsem přijel Regiojetem (kde je lepší jídlo a denní tisk), tak za pochvalu stojí i spolupráce s Českými drahami na levnějším jízdném pro účastníky (v rakouském Welsu dokonce vypravují pro odborníky ze sousedních krajů speciální autobusy zdarma).Napříště by bylo ale vhodné kromě informací, kde je možno zaparkovat auto, tak přidat i informaci o tom, že přímo k Výstavišti jezdí od hlavního nádraží „šalina“ č. 1, aby nedopadli jako já, když jsem si rozkliknul na mobilu na Mapy.cz kolečko MHD u výstaviště, kde se objevilo G2 (označení vchodu na výstaviště), a tak jsem se zbytečně vozil tramvají č. 2 po Brně a okolí a přišel o hodinu času a peníze za jízdenky – to správné kolečko totiž bylo o 1 mm vedle…
Moje závěrečné hodnocení tohoto veletrhu tedy je, že sice nenadchnul, ale ani nezklamal, a že je na něm stále co vylepšovat.
Autor : Text a foto: JUDr. Ing. et Ing. Mgr. Petr Měchura
Úvodní foto : Pohled do haly.