Usnadnění povolování střešních fotovoltaických elektráren by nemělo být na úkor bezpečnosti. Takový je komentář České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) k probíhající novelizaci energetického zákona a souběžného stavebního zákona, kterou na sklonku loňského roku začala projednávat Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR a která byla na začátku ledna 2023 předána k projednání v Senátu.

Komora, mezi jejíž členy se řadí také projektanti i stavitelé instalací malých fotovoltaických elektráren (FVE) a dalších výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů, varuje před možnými riziky. K nim patří především montáže bez odpovídající projektové dokumentace nebo neodborné instalace. Obojí může vést k řadě problémů, přičemž nejzásadnější je nejen přílišné dodatečné zatížení nosných konstrukcí, ale i zvýšené riziko požárů či zkomplikování hasičského zásahu. Tento stav se přitom netýká jen České republiky, ale i Německa a dalších evropských zemí zažívajících boom obnovitelných zdrojů energie.

„Rozmach FVE v posledních dvou třech letech vedl k častějšímu používání levných nebo nesprávných komponentů. Riziko násobí množství nových subjektů i živnostníků, kteří se na fotovoltaiku zaměřili, aniž by měli skutečnou odbornost. Často nepočítají ani s dodatečným zatížením střešní konstrukce, které může být i významné. Zejména v zimních měsících se kolem FV panelů mohou tvořit ‚sněhové závěje‘,“ konstatuje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT. 

Při diskuzi o novelizaci českého energetického zákona prošlo zcela bez povšimnutí, že již od 30. 12. 2022 je v platnosti Nařízení Rady (EU) 2022/2577, jímž se stanoví rámec pro urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů. Toto nařízení má přednost před českými zákony a mimo jiné zavádí fikci povolení v případě, že stavební úřad neodpoví na žádost o instalaci fotovoltaiky o výkonu do 50 KW nebo nižším do 30 dní.

„FVE patří mezi takzvaná technologická zařízení a technologické stavby, a proto by členem realizačního týmu vždy měla být autorizovaná osoba z oboru technika prostředí staveb (TPS) nebo technologická zařízení staveb (TZS),“ upozorňuje Ing. Ladislav Bukovský, předseda technické komise ČKAIT. Podle něj novela energetického zákona dostatečně neřeší ani další parametry, jako jsou mechanická odolnost a stabilita konstrukcí, přístupnost, bezpečnost při údržbě nebo ochrana proti bleskům.

V Česku aktuálně připravovaná novela energetického zákona se propisuje i do stavebního zákona. Do budoucna by totiž měla umožnit instalace solárních elektráren do výkonu až 50 kW bez stavebního povolení. A tím pádem i bez povinného vyjádření autorizovaného statika či Hasičského záchranného sboru. Ti dosud v rámci povolovacího řízení působili preventivně a podařilo se jim eliminovat chyby aspoň na úrovni předkládané projektové dokumentace.

Nová právní situace podle ČKAIT bude klást na stavebníky, projektanty, zhotovitele, ale i členy Integrovaného záchranného systému mnohem vyšší nároky. Komora doporučuje, aby v případě, že energetická zařízení do výkonu 50 kW nebudou podléhat povolení stavebního úřadu, byla zajištěna povinnost jejich odborné přípravy a realizace. Příprava i instalace FVE by měly být svěřovány výhradně certifikovaným a osvědčeným společnostem. A to i přesto, že to může mít vliv na délku i konečnou cenu instalace. 

„U neodborně instalovaných střešních fotovoltaik bývá často podceňováno složení komponentů z hlediska hořlavosti, vytváření požárních úseků, odstupové vzdálenosti, kombinace solárních panelů se střešním pláštěm nebo užití nehořlavých, neodkapávajících kabelů s minimem kouře v případě požáru,“ vypočítává častá pochybení Ing. Miroslav Machalec, autorizovaný inženýr v oboru technika prostředí staveb a technologická zařízení staveb.

V praxi se často pohybuje se členy Hasičského záchranného sboru a setkává se se střechami zcela zakrytými fotovoltaickými panely, kvůli nimž hasicí látka nepronikne do půdních prostor a střešních konstrukcí. Zároveň nejsou dodržovány normy, chybí popisy a schémata pro hasiče, podle kterých by mohli vypnout FVE zařízení nebo odpojit od sítě celou stavbu. Časté je rovněž podceňování zásahu objektu bleskem i nedostatečné předcházení poruchám přepěťové ochrany.

„Nebezpečí požáru, respektive jeho rozšíření, platí pro fotovoltaické systémy, které nebyly instalovány odborně a kde stavba nebyla upravena odpovídajícím způsobem. To obvykle znamená bez detailního projektu zohledňujícího i požární bezpečnost nebo s neprověřenými součástkami bez potřebné atestace,“ varují Ing. Ladislav Čmelík, předseda Profesního aktivu technika prostředí staveb ČKAIT a Ing. Petr Dospiva, Ph.D., předseda Profesního aktivu technologická zařízení staveb ČKAIT.

Autorizovaní inženýři a technici upozorňují na to, že i platné české normy se zaměřují zejména na výpočet požárního zatížení samotného zařízení, nikoliv však na zesilující efekt, který může elektrické (energetické) zařízení mít na šíření požáru. Na trhu se však nabízí hned několik FVE panelů, jež podle zkoušek na odborných pracovištích požár nezesilují.

Kombinace negativních faktorů může zásadně zkomplikovat zásah hasičů v případě požáru. K nejčastějším pochybením patří nemožnost odpojit solární generátor od sítě pod napětím: požární zásahy tak probíhají za aktivní sítě vysokého napětí, což ohrožuje životy hasičů. Platná ČSN přitom jasně stanovuje, že všechny solární elektrárny a kabelové trasy musejí umožnit centrální vypojení elektrické energie.

Inženýrská komora proto prostřednictvím své Technické komise již pracuje na novém technickém standardu – „Příprava fotovoltaických elektráren na střechách“. Je také připravenazapojit se do mezioborové pracovní komise či skupiny, která by příslušný technický standard vypracovala a která by se instalacím FV panelů věnovala komplexně a průřezově v rámci všech oborů, jichž se to týká. 

Komora také upozorňuje na to, že zákonodárci se při snaze o usnadnění povolování obnovitelných zdrojů nezabývají otázkou, jak novou praxi bude akceptovat pojišťovna likvidující případnou vzniklou škodní událost. Ostatně ani v současné praxi nikdo důsledně nekontroluje dodržování závazných technických norem před tím, než dojde k nějaké nehodě.

„Zároveň všem zájemcům o tento typ obnovitelného zdroje energie doporučujeme kvalitně a přehledně zpracovanou brožuru pracovní skupiny FIRE s názvem ‚Zásady protipožárního zabezpečení střešních instalací FVE a opatření požární prevence‘,“ doplňuje Ing. Machalec. Na jejím vzniku se podíleli odborníci z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT v Praze, Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje, Solární asociace a instalační a servisní společnosti Photon Energy Operations.

• Plný text Nařízení Rady (EU) 2022/2577 ze dne 22. prosince 2022, kterým se stanoví rámec pro urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32022R2577

Brožura pracovní skupiny FIRE „Zásady protipožárního zabezpečení střešních instalací FVE a opatření požární prevence“: https://www.hzscr.cz/clanek/prakticka-doporuceni-pro-bezpecnost-a-pozarni-prevenci-stresnich-fve.aspx