Staré kotle na tuhá paliva znečišťují ovzduší víc, než se předpokládalo

Třetí vlna kotlíkových dotací už nepodpoří žádné spalování uhlí

Moderní plynové kotle jsou v porovnání s ostatními zdroji tepla podstatně méně poruchové, navíc s minimálními nároky na údržbu

 

Podle ministerstva pro životní prostřední (MŽP) se množství předčasných úmrtí způsobených špatnou kvalitou ovzduší v ČR meziročně zvýšilo o více než 30 % na 5700 obyvatel ročně. Domácnosti vytápěné tuhými palivy jsou přitom podle nových analýz ještě významnějšími znečišťovateli, než se dříve předpokládalo. Český plynárenský svaz (ČPS) proto vyzývá k rychlé výměně neekologických kotlů. Doporučuje rovněž využívat moderní technologie pro kontrolu ovzduší, jako jsou mobilní aplikace či senzory.

„Aktuální čísla jsou skutečně alarmující. Z domácích kotelen pochází téměř tři čtvrtiny prachových částic, které způsobují vážné potíže dýchacího ústrojí a bezmála 100 % karcinogenního benzo(a)pyrenu. Evropská agentura pro životní prostředí odhaduje v ČR v souvislosti se špatnou kvalitou ovzduší dokonce 11 000 předčasných úmrtí,“ řekla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka ČPS, a dodala:„Z těchto důvodu považujeme za důležité co nejdříve provést výměnu starých kotlů na tuhá paliva za modernější a ekologičtější alternativy. Vytápění zemním plynem je přitom šetrné k lidskému zdraví a z technického hlediska nenáročné na údržbu a provoz.“

Plynový kondenzační kotel se vyznačuje také nižšími pořizovacími náklady ve srovnání s kombinovanými kotli 5. třídy i s tepelnými čerpadly, která zpravidla neřeší dostatečnou dodávku tepla v zimních měsících. Zároveň má vysokou účinnost, která je zárukou nízké spotřeby plynu. „Při spalování zemního plynu je hlavní hořlavinou metan. Obecně tedy dochází k dokonalému vyhoření paliva, takže spaliny neobsahují tuhé částice, uhlovodíky ani oxid uhelnatý. Výrazně nižší je i teplota spalin. Ze všech těchto důvodů je u plynových spotřebičů podstatně méně řešených závad,“zdůraznil Walter Sodomka, soudní znalec v oboru kominictví a technický garant Komínové asociace.

Pokud jde o nároky na technický stav, údržbu a revizi spalinových cest, i zde je zřejmý rozdíl v používání kotle na tuhá paliva a plynového kondenzačního kotle. „Již ve fázi projektu je pro spalování pevných paliv zapotřebí řešit celou soustavu omezujících okrajových podmínek. To se pak pochopitelně odráží ve všech následujících činnostech souvisejících s uvedením do provozu, pravidelnou údržbou i kontrolou. Například čištění je poměrně pracné se značným rizikem znečištění okolí, podmínkou je použití respirátoru,“ konstatoval W. Sodomka, a doplnil: „Návrh, uvedení do provozu a údržba spalinových cest u plynových spotřebičů je podstatně jednodušší, a to zejména z důvodu

nižších teplot, ale i předem předvídatelných podmínek. Samostatnou kapitolou jsou moderní kondenzační kotle, které díky své konstrukci a materiálům použitým na spalinovou cestu minimalizují reálné nároky na údržbu.“

Ideálním řešením pro pořízení nového ekologického zdroje vytápění je program Kotlíkových dotací, jehož druhá vlna v současnosti končí a třetí je plánována zhruba na druhou polovinu příštího roku.Podle aktuálního průzkumu ČPS[1] je i ve druhé vlně téměř ve všech krajích o dotace výrazný zájem a finanční prostředky k přerozdělení zbývají už jen v Jihomoravském kraji. „Naše dotazování potvrdilo zhruba dvojnásobný zájem o plynové kotle mezi žadateli oproti první vlně. V průměru je každý čtvrtý kotel pořizovaný s dotací na plyn, na jižní a severní Moravě je to téměř každý druhý kotel,“ upozornila L. Kovačovská.

Celkově hlásí kraje stovky žadatelů, pro které ve druhé vlně již nezbyly finanční prostředky, a lze tedy předpokládat intenzivní zájem i o poslední, třetí vlnu v roce 2019. „V té by již podle našich informací od MŽP neměly být podporovány kombinované kotle na uhlí a biomasu. Český plynárenský svaz tento krok vítá, neboťje potřeba dát jasný signál, že uhlí nemá být využíváno domácnostmi, ale pouze ve vysoce účinných systémech centrálního zásobování teplem“ informovala L. Kovačovská. Doplnila, že například podle průzkumu Hospodářské komory ČR využívali lidé kombinované kotle minimálně z 60 % opět pouze k vytápění uhlím, čímž zcela potlačili jejich ekologický přínos. Podle Kovačovské by měla být vládní politika omezující využívání uhlí v domácnostech systematická. “Vnímáme, že je potřeba do budoucna komplexně reformovat státní politiku ve prospěch podpory ekologičtějších forem energie pro vytápění a ohřev vody na úrovni domácností, v sociální politice státu a v příspěvcích na bydlení. Zároveň je potřeba systematicky řešit, jak účinně podpořit nejchudší příjmové skupiny k přechodu na ekologičtější formy paliva.”

Český plynárenský svaz upozorňuje také na možnosti moderních technologií pro kontrolu znečištění ovzduší, které jsou dnes díky chytrým mobilním telefonům dostupné i široké veřejnosti. „Ostravský spolek Čisté nebe například provozuje aplikaci SmogAlarm, která jednoduše a přehledně zobrazuje oficiální data o kvalitě ovzduší v místě, kde se člověk nachází.“ řekl Daniel Vondrouš, ředitel Asociace ekologických organizací Zelený kruh, a dodal: „Ekologické organizace prosazují účinná řešení pro snížení znečištění z uhelných kotlů a kamen,dopravy, elektráren i průmyslové výroby. Jedním z hlavních opatření je zvýšení energetické daně z uhlí a využití získaných prostředků na kotlíkové dotace, na které musí dosáhnout i chudší domácnosti.“

 

 

 

[1]Na dotazy ČPS z října 2018 odpovědělo 10 ze 14 dotázaných krajů. Nezohledňuje situaci Praze, Středočeském, Olomouckém a Pardubickém kraji.