AUTOMATICKÉ KOTLE NA UHLÍ A PELETY

Naprostou novinkou jsou automatické kotle na spalování uhlí a pelet. Díky automatickému přikládání mají vysokou účinnost až 90% a splňují přísné emisní limity. Tento litinový teplovodní kotel je moderní zdroj tepla s novou konstrukcí litinového výměníku s vysokou účinností, umístěný na ocelovém podstavci. Předepsaným palivem kotle jsou dřevní pelety (A1-D06), černé uhlí (až do velikosti oříšek) a hnědé uhlí (až do velikosti ořech 2). Kotel je určen k vytápění bytů, rodinných domů i menších průmyslových provozů. Díky automatickému provozu podavače paliva je kotel ideální na zajištění stabilního provozu ústředního topení v průběhu topné sezóny, stejně tak na pohodlné a cenově dostupné zásobování teplou užitkovou vodou v létě. Instalace zásobníku je možná v pravém i levém provedení.

SPALINOVÉ CESTY (KOMÍNY)

Co je ale obrovskou výhodou kotlů, které topí do akumulace, že se komínová cesta dokáže vždy dostatečně vyhřát a nedochází v ní k usazování sazí a dehtu na chladnějších místech, jako v případě jejich provozování na částečný výkon, takže nemusíte volat kominíka ani po několika letech a komín je stále čistý. Tyto kotle totiž topí stále na plný výkon, takže nejen že nedochází ke kondenzaci vlhkosti ve spalinové cestě (kotli a komínu) a k jejich poškozování, protože při tomto vysokém výkonu jsou komínové ztráty dostatečně vysoké na jejich dostačující vyhřátí, ale především při tomto dokonalém spalování nevznikají saze, a pokud by snad i nějaké vznikly, tak se nemají kde v teplém komíně usadit a zanáše Tím ani po čase nemůže dojít k jejich tzv. vyhoření, které by komín nejen poškodilo či mohlo by způsobit požár celého domu, ale mohlo by v důsledku mohutné exploze způsobit i těžká zranění obyvatel, pokud by chtěli tzv. zahořelý komín hasit kbelíkem s vodou, jak se někdy stává. Voda totiž ve styku s hořícím uhlíkem nejen že může vytvářet hořlavé plyny (tzv. vodní plyn), ale především náhle zvýší odpařením několikanásobně svůj objem, což zpravidla vede v praxi k silné explozi a těžkým zraněním. Takže je běžné, že není nutné komín čistit ani po několika letech topení, zatímco norma ukládá kvůli bezpečnosti čištění komínu na pevná paliva dvakrát ročně, což stojí zbytečně nemalé finanční prostředky, které by bylo možné zcela ušetřit.

NESPALUJME ZBYTEČNĚ VODU!

Zatímco při spalování zemního plynu můžeme k dalším tepelným ziskům využít navíc i kondenzačního tepla spalin (tím, že vysrážíme ze spalin vodu, která vznikla chemickým procesem při jeho spalování), u kotlů tento jev využít nemůžeme – jednak spalováním suchého uhlí či dřeva tolik vody nevzniká, ale naopak vznikají jiné produkty, které by vedly k masivnímu zanášení výměníků a kotlů (dehet, popel, saze). V tom případě naší snahou tedy musí být, především nevnášet do procesu spalování další vodu, kterou bychom nejprve museli ohřívat na 100 °C a pak ještě odpařit a odvést do komína, to vše za velkých a zbytečných tepelných ztrát. A zde má dřevo ale částečně i uhlí oproti ostatním palivům jednu specifickou vlastnost – totiž že o jeho výhřevnosti si do určité míry může rozhodovat jeho uživatel sám. Výhřevnost dřeva se totiž běžně uvádí při jeho vlhkosti kolem 25 % (za půl roku po kácení, když syrové má přes 50 %), kdy má výhřevnost kolem 13 MJ/kg. Pokud toto dřevo necháme však schnout ještě další rok, můžeme se dostat až na 15 % vlhkosti a tím zvýšíme jeho výhřevnost na 15 MJ/kg, tedy o 15 % a bez jakékoliv další práce – chce to jenom si počkat. A málokdo ví, že i uhlí se dodává dle těžební lokality s vlhkostí i přes 30%, takže je třeba zajistit, aby nepřijalo ještě další vlhkost a je třeba ho skladovat chráněné před deštěm a vlhkem!

LZE V KOTLÍCH TOPIT ODPADKY?

Vhodnými palivy pro všechny kotle je především kvalitní palivo – to nekvalitní je sice zdánlivě levnější, ale má podstatně menší výhřevnost a bývá navíc i vlhké a snižuje tím účinnost kotle, takže zdaleka ne vždy se v konečném efektu vyplatí. A pokud někdo chce topit v kotlích odpadky, tak by si měl uvědomit, že při přikládání odpadků jsou dvířka kotle otevřená, takže v přebytku vzduchu ty odpadky sice viditelně dobře hoří (což většinu lidí právě mate!), ale jakmile dvířka zavře, množství spalovacího vzduchu klesne na minimum a odpadky přestanou hořet a jen doutnají a plasty se pouze škvaří, takže nejen že se nevyužije jejich energie v nich obsažená, ale především škodlivé emise se zvýší mnohonásobně a navíc vždy je nutno počítat s vyšším zanášením výměníků a spalinových cest (viz obrázek) a s nutností jejich častějšího čištění, takže ekonomické výhody jsou ve finále ve většině případů záporné.

NEBEZPEČÍ PŘI PROVOZU KOTLŮ

Žádné většinou nehrozí, protože i když i ty nejjednodušší kotle mají zpravidla termostaticky ovládanou klapku topného vzduchu, takže se nemohou přetopit, tak stejně však musí být instalovány vždy odbornou topenářskou firmou (protože jde o tlakové zařízení), a pokud nemají automatickou regulaci výkonu při nahřátí akumulační nádoby a hrozí přehřátí soustavy, mívají tzv. dochlazovací smyčku, kdy při překročení dovolené teploty je výměník kotle krátkodobě “propláchnut” studenou vodou z vodovodu a horká voda odvedena do kanalizace (které se to samozřejmě nelíbí, protože na teplotu 95 °C a více není stavěna). Určité nebezpečí by hrozilo pouze v případě, že by byl nefunkční přetlakový ventil a například zamrzla expanze po delší nepřítomnosti v domku, proto je třeba kotel nechat pravidelně zkontrolovat odborníkem. Toto nebezpečí lze ale eliminovat při použití beztlakové soustavy, ale se všemi výhodami tlakových soustav.

ZÁVĚR

Pokud by se podařilo dostat do povědomí všech majitelů kotlů v rodinných domech tyto výše uvedené principy, které by se podpořily státními příspěvky, tak lze uspořit obrovská množství paliv při podstatném snížení škodlivých emisí! (blíže viz graf č. 2 – Vliv účinnosti kotle na spotřebu paliva)! S akumulační nádrží nebo zařízením na automatické přikládání paliva má i kotel desítky let starý uspokojivou účinnost při nízkých emisích, a není vždy nezbytné, pokud např. staří občané nemají dostatek finančních prostředků či nemohou využít dotací, ho ihned nahrazovat novým, sofistikovaným, či naopak těmi “levnějšími” nekvalitními z dovozů z Polska, Rumunska či Číny, které bez akumulačního zásobníku budou mít horší emise a účinnost než ty staré s akumulačním zásobníkem nebo s dávkovačem paliva! Pokud ale mají možnost využít některých dotací , pak je samozřejmě nejlepším řešením nákup některého z moderních sofistikovaných kotlů s akunádrží a automatickým podáváním paliva .

NEPLÝTVEJME TEPLEM!

Kromě výše uvedených zásad však existuje ještě jedna možnost, jak snížit spotřebu energií a tím i emisí – nepřetápět místnosti! Zde je třeba si uvědomit, že průměrná venkovní teplota v topné sezoně je kolem 5 °C, a místnosti se doporučuje vytápět na cca 20 °C, tedy o 15 °C více. Pokud tedy vytápíme tyto místnosti jen o 3 °C více, projeví se to o 20% vyšší spotřebou paliva. Myslete i na to!

 

Graf č. 3: Porovnání reálných účinností vytápěcích zařízení

Autor: JUDr. Ing. et Ing. Mgr. Petr Měchura