Druhy topidel

KOTLE

Pro kotle je nejvhodnějším palivem (protože nejlevnějším) kusové dřevo ve velikosti polen podle velikosti druhu kotle. Nejlevnější a nejlépe dostupné je pak jehličnaté dřevo. Samozřejmě nejlepší je, když je dostatečně proschlé (proto větší kuláče je vhodné rozštípnout, aby rychleji proschnuly) s max. 20% vlhkosti, ale existují i malé kotle, které dokáží spalovat i vlhké dřevo a dřevěné odpady. Kdo nemá přístup k levnému dřevu, může použít i dřevěné brikety, nejlépe z jehličnanů. Nikdy však do kotlů nevhazujme odpadky – nejen že nezískáme více tepla, protože se nám záhy zanesou teplosměnné plochy kotle, ale především několikanásobně zhoršíme škodlivé emise!!!

KRBY A KRBOVÁ KAMNA

Pro krby a krbová kamna je nejvhodnějším palivem především tvrdé listnaté dřevo, které musí být bezpodmínečně dostatečně vyschlé (s maximální vlhkostí do 20%, podrobnosti a odůvodnění viz níže), nebo pilinové brikety a pelety. Spalováním listnatého dřeva vznikají mnohem čistší emise než u jehličnatého dřeva, které při spalování pryskyřic hlučně praská, vystřeluje jiskry před krb, takže může dojít i k požáru, a nepříjemně kouří a zanáší čelní sklo, výměníky a spalinové cesty, a objemově je ho třeba více (objemově má totiž až o polovinu menší výhřevnost než tvrdé dřevo, na hmotnost, tedy váhu je však výhřevnost všech druhů dřeva prakticky stejná). Pilinové brikety (nejlépe ty z tvrdého dřeva) mají díky slisování vyšší objemovou hmotnost a podstatně nižší vlhkost (i pod 7%) a tím i o dost vyšší výhřevnost a proto se hodí i pro ty největší teplovodní či teplovzdušné krby (je ale třeba počítat s roztažením briket až na dvojnásobek jejich délky!) nebo tam, kde není mnoho prostoru pro umístění paliva, pilinové pelety se hodí jen pro peletová kamna a krby (jinde by propadala roštem do popelníku), kde lze využít možnosti automatického přikládání a regulace jejich výkonu.

PECE , KAMNA A KACHLOVÁ KAMNA

Nejlepším palivem je naštípané drobné jehličnaté dřevo, samozřejmě opět co nejvíce suché. Zcela nevhodné jsou brikety (roztáhnou se na dvojnásobek) či pelety (propadají roštem do popelníku) Ze všeho výše uvedeného plyne, že pro efektivní spalování zdaleka nejsou nejdůležitější jen technické parametry topného zařízení, ale především jeho roční stupeň využití, potenciál možností jeho úprav a zapojení, dále jeho umístění, kvalitní obsluha a v neposlední řadě i dobrovolné dodržování kvality a druhu paliva.

Graf : Účinnost moderních kotlů při různém aktuálním výkonu X – jmenovitá (tabulková) účinnost Červeně – moderní kotel na uhlí Modře – moderní kotel na dřevo Zeleně – kotel s automatickým přikládáním paliva (pelety,štěpka,uhlí,ořech)

ZAVÁDĚJÍCÍ TABULKOVÉ ÚČINNOSTI

Současné špičkové kotle na pevná paliva dosahují dle výrobců účinnosti od 75 % do maximálně 93 % při splnění emisní normy 4. třídy. Nikdo si však dosud plně neuvědomil, že vyžadované parametry platí pouze při trvalém provozování těchto kotlů v úzké oblasti jejich jmenovitého výkonu a to ještě jen s doporučeným kvalitním palivem. Je to zkrátka stejné, jako výrobci udávaná spotřeba paliva u automobilů, která vychází z jejich „provozu“ ve zkušebně za přesně definovaných podmínek, které se však od těch skutečných v praxi na silnici dost významně liší, takže skutečná spotřeba bývá i o několik litrů paliva vyšší než je uvedeno v technickém průkazu. Málokdo totiž ví, že tyto účinnosti se zpravidla počítají a měří ve zkušebně tak, že se od množství energie ve spáleném palivu prostě odečte ta energie, která projde jako spaliny komínem či jako kondenzát do kanalizace, což lze celkem snadno změřit. Při tom ne všechna tepelná energie vzniklá spálením paliva odejde z kotle jako využitelná energie topnou vodou do radiátorů či do zásobníku teplé užitkové vody – TUV (bojleru), nebo jako ztráty kouřovými plyny komínem ven či tzv. nedopalem. Jen např. prouděním a sáláním ztrácí těleso kotle cca 2% svého výkonu, které neprojdou ani topnou vodou a ani komínem, ale ztrácí se bez užitku u kotlů v kotelně či ve sklepě. Dále je třeba vzít v úvahu, že prakticky všechny moderní kotle se při svém provozu neobejdou bez odtahových ventilátorů, které zajišťují správné proudění spalin při regulaci jejich výkonu, a jejichž příkon činí zpravidla další 1% výkonu kotle, které je též třeba odečíst. Především ale všechny tyto kotle odebírají spalovací vzduch z kotelny, tedy v zimě s teplotou i kolem 0 °C, zatímco teplota spalovacího vzduchu při jejich zkouškách ve zkušebnách je dána předpisy na 20 + 5 °C. Z toho je evidentní, že jestliže nasávaný vzduch má teplotu o nejméně 20 °C nižší, tak i výsledná teplota spalin při spálení stejného množství paliva musí být o stejnou hodnotu nižší, což musí nutně podstatně snížit výslednou účinnost tohoto kotle v reálných podmínkách o dalších několik procent z jeho tabulkové účinnosti. Ze všech výše uvedených důvodů bychom tedy měli o těchto celkem min. 10% snížit výrobci udávanou účinnost jejich kotlů. To nám sníží tabulkovou účinnost u kotlů na dřevo z výrobci deklarovaných až 93% někam k reálným 80%. Blíže viz Graf – Účinnost moderních kotlů při různém výkonu.

Autor: JUDr. Ing. et Ing. Mgr. Petr Měchura

Pokračování příště ….

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Sdílejte:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nejbližší akce

Aquatherm Praha 2020

3.3.2020 - 6.3.2020

Konference Brno

4.3.2020 - 4.3.2020

WE BUILD Energiesparmesse Wels

6.3.2020 - 8.3.2020

Jak na kvalitní dům po 2020?

12.3.2020 - 12.3.2020
Visit Us On FacebookVisit Us On Twitter