S klesající teplotou se otázka nedostatku plynu dostává čím dál více do popředí. S tím souvisí mimo jiné i téma stavu nouze v plynárenství. Jakým způsobem se jeho vyhlášení dotkne domácností a společností však nemusí být dostatečně srozumitelné. Z výsledků šetření Hospodářské komory ČR totiž vyplývá, že více než 3/5 společností nemají k případnému stavu nouze potřebné informace. V tomto článku se proto pokoušíme o odstranění informačního deficitu a o shrnutí základních informací.
Právní úprava nouzového stavu v plynárenství není úplnou novinkou. I před započetím válečného konfliktu na Ukrajině byla tato oblast právem regulována. V posledních měsících však příslušná právní úprava – s ohledem na reálnou hrozbu nedostatku plynu – zásadně nabyla na významu a doznala několika změn. K těm významným se řadí novela vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu z 1. 8. 2022. Ta navyšuje podíl bezpečnostního standardu dodávky v zásobníku plynu a prodlužuje období kalendářního roku, po které je tuto hladinu nutné udržovat. Kromě toho zavádí přesná pravidla pro omezení, případně úplné přerušení dodávky plynu zákazníkům v případě jeho nedostatku, a to v závislosti na tom, o jakého zákazníka se jedná.
Odběratele plynu čeká omezení dodávek po skupinách
Zákazníky vyhláška rozděluje celkem do deseti skupin (respektive podskupin) podle toho, do jaké míry je možné jejich odběr plynu omezit bez toho, aby došlo k podstatnému narušení jejich činnosti. Při rozdělení zákazníků zohledňuje například i jejich celospolečenský význam.
Zatímco domácnosti dle vyhlášky spadají do kategorie F, v případě společností je situace složitější. Je proto nutné nahlédnout do příslušného paragrafu, do které skupiny daný zákazník spadá.
Zařazení zákazníka do skupiny A až C2 oznámí příslušný provozovatel vždy do 31. 5. daného roku, přičemž proti určení kategorie má zákazník možnost se bránit. Důvody, kvůli kterým považuje zařazení za chybné, musí provozovateli sdělit nejpozději do 30. 6. daného roku. Provozovatel následně musí prověřit podmínky a informovat zákazníka o konečném zařazení nejpozději do 31. 7. daného roku. Určení kategorie následně platí vždy po období od 1. 10. daného roku do 30. 9. roku následujícího.
Jiný je postup v případě kategorií D až F, přičemž vyhláška – zřejmě s ohledem na nižší možnosti jejich omezení – s přezkumem zařazení do těchto kategorií nepočítá. V případě stavu nouze by pak k omezování jednotlivých zákazníků docházelo v závislosti na míře nedostatku plynu, a to na základě odběrových stupňů:
- v 1. až 5. stupni by docházelo k omezování odběru energií,
- v 6. až 10. stupni by pak postupně byly dodávky některým zákazníkům zcela přerušeny .
Poslední, havarijní stupeň pak počítá s přerušením dodávek do odběrných míst všech zákazníků. Aktuální odběrové stupně jsou vyhlašovány prostřednictvím vysílání Českého rozhlasu 1, nalézt je lze i na webových stránkách dodavatelů energií.
Právní úprava stavu nouze v plynárenství je obsažena v několika právních předpisech. Významný je přitom i havarijní plán plynárenské soustavy České republiky, jenž zastřešuje (neméně významné) havarijní plány jednotlivých provozovatelů plynárenských zařízení. Upraveny jsou zároveň nejen situace „krizové“ (zakládající možnosti omezení zákazníků), ale i postupy , které mají nouzovému stavu předcházet. Ačkoli aktuálně nedostatek dodávek plynu není, je tato situace reálnou hrozbou. Po vzoru rčení „kdo je připraven, není zaskočen“ proto doporučujeme věnovat možnostem omezení dodávky plynu pozornost, posoudit jeho dopady i z ekonomického hlediska a případně i vyhledat odbornou pomoc.