Česká rada pro šetrné budovy v minulém roce spustila projekt Zdravá škola. Ten má za cíl upozornit na nevyhovující vnitřní prostředí řady českých škol, ve kterém děti a učitelé tráví spoustu času, a přispět k plošnému zlepšení podmínek– nejen s ohledem na kvalitu vzduchu, ale také na osvětlení a akustiku.I díky dvěma pilotním projektům Rady v základních školách ve Slavkově u Brna a pražském Suchdole se zájem o tuto problematiku za poslední rok výrazně zvýšil.Zřizovatelé škol i ředitelé se ve větší míře informují o možnostech nápravy stávajícího stavu a vytvoření zdravějšího prostředí. To však samo o sobě nestačí. V praxi se totiž často při rekonstrukcích řeší pouze vydýchaný vzduch a na další dva podstatné aspekty – akustiku a osvětlení – se zapomíná. Komplexní řešení kvality vnitřního prostředí přitom vytváří lepší podmínky po výuku a svědčí zdraví žáků i jejich učitelů. Navíc dokáže školám ušetřit i nemalé náklady spojené s pozdějšími úpravami.
„Od loňského roku sledujeme velký nárůst zájmu ze strany škol o řešení vzduchotechniky a zlepšení kvality vzduchu v učebnách. Budovy se v předchozích letech ve velké míře zateplovaly, aby se snížila jejich energetická náročnost. Při tom však nebyla dostatečná pozornost věnována negativním dopadům na kvalitu vnitřního prostředí. Objekty se tak téměř vzduchotěsně uzavřely.V mnohých školách proto koncentrace CO2již po pár minutách od zahájení vyučování překročí normou povolený limit 1 500 ppm. Jako iniciátor projektu Zdravá škola jsme velmi rádi, že se tento problém začíná řešit. Zlepšení prostředí v budovách škol se však neodvíjí jen od kvality vzduchu. Je třeba hledat komplexní a hlavně systematická řešení, zahrnující současně lepší akustické a světelné podmínky, na což od začátku upozorňujeme. Navíc i v případě instalace vzduchotechniky se mnohdy setkáváme s řadou chyb a nedostatků, které se v projektech a u realizačních firem vyskytují,“ vysvětluje Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.
Komplexní řešení šetří čas i peníze
Dostatečný přísun čerstvého vzduchu zajišťující nízkou koncentraci CO2je jedním ze stěžejních aspektů zdravého vnitřního prostředí, který podporuje soustředěnost dětí, snižuje jejich únavu i množství chyb, které dělají.Čerstvý vzduch však sám o sobě nestačí. Hluk a špatné osvětlení, jímž se ve třídách řeší nedostatek denního světla, negativně ovlivňuje koncentraci, zvyšuje stres a může vést ke zdravotním obtížím v důsledku potřeby více namáhat oči, uši a hlasivky.„Když už se školy a jejich zřizovatelé rozhodnou do rekonstrukce pustit, měli by nad změnami a úpravami uvažovat komplexně a více do hloubky. Pokud se zaměří jen na řešení vzduchotechniky jako nejmarkantnějšího problému, za čas budou muset stejně – a opět nesystémově – hledat řešení i pro akustiku a osvětlení. Ani ty totiž podle našich měření provedených ve školách nesplňují hygienické normy. S tím však mohou být spjaty i výrazně vyšší náklady, než kdyby se vše řešilo najednou,“upozorňuje Simona Kalvoda.
Kvalitní projekt plus erudovaný odborník – to je základ
Problém však není jen v nekomplexním přístupu. I v případě, že se školy rozhodnou zaměřit pouze na instalaci vzduchotechniky, měly by dbát základních doporučení, na která upozorňuje Michal Čejka, konzultant České rady pro šetrné budovy. „Často se setkáváme s případy, kdy zejména ve velkých školských zařízeních ze 70. let je instalován velký počet decentrálních větracích jednotek –do každé třídy jedna. Absence centrálního systému má za následek vyšší servisní i provozní náklady. Celkový výkon jednotek je kvůli jejich nesoučinnosti přibližně dvojnásobný oproti centrální jednotce. Ideálně by proto zřizovatelé škol měli volit koncept s několika ústředními jednotkami větrajícími ucelenou část budovy. Některé projekty dále počítají pouze s odvětráváním tříd a neřeší dostatečnou cirkulaci vzduchu na chodbách a v rámci přilehlých prostor, kde děti tráví přestávky. Je potřeba pamatovat i na tato místa – včetně toalet.“ Chyby a nedostatky nejsou podle Čejky v současné době dostatečně sdíleny, a proto zbytečně dochází k jejich opakování. S nekvalitním řešením jsou pak ředitelé a zřizovatelé pochopitelně nespokojeni a mohou odrazovat další zájemce. „Přitom stačí mít erudovaného projektanta a firmu, kteří navrhnou kvalitní projekt a dobře provedou rekonstrukci. I v tomto směru chce být Rada školám, kterým většinou chybí informace a v problematice se nemohou snadno orientovat, nápomocna,“ říká Simona Kalvoda.
Financování rekonstrukcí škol: některé dotační programy stále chybí
Školy a jejich zřizovatelé mohou čerpat dotace na zlepšení vnitřního prostředí budov z Operačního programu Životního prostředí pro roky 2014-2020 v rámci prioritní osy 5 o energetických úsporách. Žádat mohou o dotaci na instalaci systémů řízeného větrání s rekuperací odpadního tepla, která je podporována 70 % ze způsobilých výdajů. Dotační programy přímo zaměřené na řešení akustiky a osvětlení však stále chybí. „Vytvoření dalších dotačních nástrojů podporujících všechny klíčové aspekty zdravého vnitřního prostředí je velmi důležité. Bez nich školy složitě hledají finanční prostředky na komplexně řešené rekonstrukce, které by snížily provozní náklady, nemluvě o nevyčíslitelné hodnotě zdraví dětí a učitelů. Podpora ze strany státu je v tomto ohledu zcela zásadní a zatím nedostatečná,“ uvádí Simona Kalvoda a dodává: „Jako Rada se budeme kvůli zlepšení v této oblasti snažit maximálně působit na státní orgány. Nadále se budeme aktivně zasazovat o zkvalitnění podmínek ve školách a prosazovat ucelená, systematická řešení. Školám v této souvislosti nabízíme své služby a veškeré odborné poradenství potřebné pro kvalitně provedenou rekonstrukci. Zřídili jsme i speciální stránku www.zdravaskola.cz, kde zájemci najdou více informací a po vyplnění kontaktního formuláře získají konzultaci našich odborníků k těm aspektům vnitřního prostředí, které je nejvíce pálí“.
Častá úskalí při řešení vzduchotechniky ve školách pohledem experta České rady pro šetrné budovy Michala Čejkya jeho doporučení:
- Ve školách je instalováno velké množství decentrálních jednotek, které se nachází v každé třídě. Jedinou výhodou je absence rozvodů, jinak tento přístup k zajištění větrání s sebou nese vyšší servisní a provozní náklady. Ideálním řešením je semicentrální koncept s několika ústředními jednotkami větrajícími ucelenou část budovy.
- Projekty počítají pouze s větráním uvnitř učeben, nikoli i v rámci přilehlých prostor a na chodbách objektu. Správně by měl být zajištěn přívod vzduchu do tříd a odvětrání z toalet. Zajištěno by mělo být i provětrávání větší části objektu.
- Projektant, výrobce či specialista na oblast energetických úspor mnohdy neuvádějí reálné provozní náklady vzduchotechnické jednotky. V důsledku toho investor nezná přesné provozní výdaje. Dodavatelé by proto měli uvádět hodnoty přímo v technických listech, aby jejich prostřednictvím bylo možné spočítat provozní náklady jednotek.
- V případě, že nejsou vzduchotechnické jednotky správně instalované či jejich řešení vychází ze špatně zpracovaného návrhu, mohou způsobovat hluk, který může rušit výuku. Je proto nutné, aby instalaci zajišťovala kvalitní odborná firma.
Metodický pokyn pro návrh větrání škol Ministerstva životního prostředí ke stažení zde.