Topíme dřevem

Stačí v topném období projet naším venkovem a každý vidí, co se valí z komínů každého domku či chalupy. Hnědý dusivý kouř z nedokonale spalovaného hnědého uhlí ale i dřeva zamořuje celé vesnice včetně jejich širokého okolí. Je to způsobeno tím, že tyto jejich kotle jsou jednak silně předimenzovány a neodpovídají výpočtovým normovaným tepelným ztrátám objektu, a za druhé jsou provozovány nejméně po 95% topné sezony jen na zlomek svého výkonu. S neustálým zdražováním energií se navíc mnoho obyvatel ptá, čím ekologicky a současně i ekonomicky, tedy levně a s účinností pokud možno přes 100 %, vytápět svůj rodinný domek?

K nejlevnějším palivům u nás stále ještě patří hnědé uhlí, to ale není vždy ekologické vzhledem k vysokým emisím škodlivých látek, které vznikají při jeho spalování ve starých kotlích, se kterými topíme většinou jen na zlomek jejich výkonu. Za ekologická paliva je možno proto z hlediska emisí považovat kromě zemního plynu už jen biomasu (dřevo, dřevěné brikety, pelety, obilí, rostliny apod.), která je navíc obnovitelným zdrojem energie. Záměrně neuvádím místo dřeva nyní tak módní pojem biomasa, protože tento pojem je mnohem širší. Biomasa je veškerá hmota organického původu, ale ke spalování se hodí jen ta suchá, tedy zejména dřevo a dřevní odpady (piliny, štěpky, kůra), zbytky z pěstování zemědělských  plodin (např. sláma) a záměrně pěstované energetické plodiny (šťovík, obilí, topol, vrba a pod.). Ta tekutá biomasa (kejda, odpady ze živočišné výroby či komunální odpady) se musí nejdříve vylisovat a usušit nebo zplynovat (bioplyn), aby šla spálit, nebo ta speciální – olejniny, škrobové a cukernaté plodiny – zkvasit (líh, bionafta), takže se pro vytápění rodinných domků vůbec nehodí. Spalování dřeva je nejstarším známým způsobem získávání tepelné energie a u nás je navíc i tradičním palivem, kdy před 150 lety krylo u nás až 90% potřeb energie. Je přírodního původu, obnovitelné, bez síry, a jeho spálením se uvolní stejně množství CO2 jako rostliny před tím spotřebovaly ke svému růstu, tudíž je CO2 neutrální a tím ekologické. Jeho skladování je nenáročné a bezpečné, byť vyžaduje mnohem větší prostor než u jiných paliv (v důsledku menší výhřevnosti a spousty vzduchových mezer) a po spálení zbyde jen malé množství popela, které je navíc výborným hnojivem. A je to jediné palivo, které delším skladováním v suchém prostoru získává na své výhřevnosti! Přitom výhřevnosti jednotlivých druhů dřev vztažené na kg sušiny se příliš neliší, listnaté dřevo dokonce má oproti jehličnatému o 5% nižší výhřevnost (neobsahuje výhřevné pryskyřice), takže to, že si většina národa stále mylně myslí, že tzv. tvrdé dřevo má větší výhřevnost, plyne pouze z toho, že má větší objemovou hmotnost (je těžší) než tzv. měkké. (viz Tab. č. 1 – Výhřevnost hlavních druhů palivového dřeva a objemová hmotnost (pramen: tzb-info) Většinou ale kupujeme dřevo na objemové ukazatele – prostorové neboli rovnané metry (prm, rm = 1 x 1 x 1 m rovnaného dřeva, 25 až 40% tvoří mezery) nebo plnometry neboli pevné metry (plm, pm = 1 m3 plné dřevní hmoty, bez mezer = 1,25 až 1,65 prm dle tloušťky polen a přes 3 m3 štěpky či přes 5m3 pelet). Z toho plyne, že kubík dubu má prostorově samozřejmě větší hmotnost než např. smrku, takže ho dle toho můžeme koupit méně kubíků a ušetřit tak skladovací prostor. Proto pro nákup palivového dřeva by neměla být rozhodující pouze jeho cena za prostorovou míru, např. prm, ale cena dle jeho hmotnosti násobená jeho výhřevností podle druhu dřeva a především upravená dle aktuální vlhkosti tohoto dřeva (viz Graf č. 1)- za opravdu suché dřevo se totiž vyplatí zaplatit skoro i dvojnásobek ceny a ještě ušetříme! Jiná situace je u dřevěných briket a pelet, kde výrobce už z technologických důvodů jejich výroby a skladování garantuje jejich maximální vlhkost pod 10% a tím i jejich vysokou výhřevnost až skoro 18 MJ/kg, ale jsou také o trochu dražší, takže ne každému se vyplatí, na druhé straně však ve spojení s jejich větší měrnou hmotnosti (i přes 1250 kg/m3, tedy až trojnásobnou oproti prm) lze ušetřit na skladovacím prostoru, který může být jen třetinový. Graf č. 1: Výhřevnost dřevní hmoty v závislosti na její vlhkosti

 

Tab č. 1 Výhřevnost hlavních druhů palivového dřeva a objemová hmotnost

 

Pro rodinné domy přicházejí v úvahu: kusové dřevo, dřevěné brikety, dřevěné štěpky, dřevěné pelety a biopelety. Ve velmi omezené míře pak přímo sypané piliny (pro tzv. piliňáky) nebo alternativní pelety z papíru (nadrcený a slisovaný odpadový papír).

KUSOVÉ DŘEVO

Co je kusové dřevo ví každý, jeho výhoda je v nejnižší ceně (zvláště pokud si ho opatříme tzv. samotěžbou), nevýhodou však je, že v tom případě bývá syrové, a tudíž vlhké a ke spalování nevhodné a je třeba ho nejdříve nechat dostatečně vysušit (viz graf č. 1).

DŘEVĚNÉ ŠTĚPKY

Vyrábějí se přímo v lese štěpkovačem z lesních odpadů (hroubí + nehroubí), jejich nevýhodou je opět jejich vyšší vlhkost, takže jsou nevhodné pro malé kotle rodinných domů, kde mají nízkou účinnost. Jejich výhodou ale je možnost jejich dávkování do kotle automatickým podavačem paliva, tedy s minimální ztrátou účinnosti v širokém rozmezí výkonu kotle.

DŘEVĚNÉ BRIKETY

Jde o slisovaný dřevěný odpad různého tvaru (válce, kostky), jehož hlavní výhoda je, že díky vysokému slisování a minimálnímu obsahu vlhkosti (vody) má až trojnásobnou objemovou výhřevnost než skládané dřevo, takže nezabere tolik skladovacího prostoru. Nelze je však na druhou stranu skladovat déle než rok, jinak se opět přemění na sypané piliny, a jsou vhodné jen pro ruční přikládání, které nelze zautomatizovat. Mají výhřevnost až 18 MJ/kg a minimální obsah popela pod 1% hmotnosti.

PELETY

Pelety jsou granule (válečky) o rozměru od cca 5 x 15 mm výše, opět vyrobené z dřevěného odpadu a silně slisované, tedy s minimem vody a s vysokou objemovou výhřevností jako dřevěné brikety. Jejich výhodou však je možnost (respektive nutnost) jejich automatického přikládání, což však na druhou stranu vyžaduje mít poblíž kotle prostorově náročný zásobník pelet (zpravidla čtverhranná nádrž dole zúžená se šnekovým dopravníkem), která se ne všude vejde. To je na druhé straně vyváženo snadnou dopravou a složením cisternami. Pro interiérové přitápění či vytápění nízkoenergetických či nulových domků je možno využít prodeje pelet v 5 či 10 litrových sáčcích, které se nasypou do malého zásobníku přímo v interiérových kamnech na pelety, kde vydrží topit až 10 hodin. V kotlích na pelety je možné samozřejmě použít i alternativní pelety např. z odpadního papíru (s menší výhřevností a větším množstvím popelovin) nebo přímo obilí, pokud je to cenově výhodné (např. odpadní obilí, nevhodné pro krmné účely). Pelety jsou palivem budoucnosti, např. v sousedním Rakousku tvoří polovinu zdrojů energie pro vytápění.

Autor: JUDr. Ing. et Ing. Mgr. Petr Měchura

Sdílejte:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nejbližší akce

Aquatherm Praha 2020

3.3.2020 - 6.3.2020

Konference Brno

4.3.2020 - 4.3.2020

WE BUILD Energiesparmesse Wels

6.3.2020 - 8.3.2020

Jak na kvalitní dům po 2020?

12.3.2020 - 12.3.2020
Visit Us On FacebookVisit Us On Twitter