Vyhledat:

ÚSPORY naruby

Pod tímto nadpisem redakce připravila sérii zásadních článků o odvrácených stranách tzv. úspor, jejichž skutečné výsledky jsou často přinejmenším sporné.

 

 

 

 

Zákaz výroby a dovozu halogenových žárovek

 

Rozhodnutí EU má snížit spotřebu energie a snížit emise CO2

Na základě rozhodnutí poslanců Evropského parlamentu a představitelů vlád členských států EU dle Nařízení 244/2009 platí ve všech členských zemích EU od 1. září 2018 zákaz výroby a dovozu nesměrových, tedy běžných halogenových žárovek na síťové napětí 230 V s klasickým žárovkovým tvarem (baňka, svíčka, miňonka) a závitovými paticemi E27 a E14, když ty směrové (reflektorové) na napětí 230 V (např. s paticí GU10) byly zakázány již před 2 lety (a ty obyčejné, nehalogenové již před 6 lety). Na milost byly vzaty pouze ty halogenové žárovky, pro které zatím není adekvátní náhrada technická či ekonomická (např. ty do svítidel s paticemi G9 a R78s, které by bez těchto žárovek byly na odpis, nebo žárovky motocyklů a automobilů) a ty na malé napětí (6, 12, 24 V, známé většinou pod názvem „bodovky“). Důvodem je prý obrovská úspora energie a nově i snížení emisí CO2, protože prý nejde o úsporné a ekologické zdroje světla. Podíváme-li se na tabulku porovnání účinnosti běžných světelných zdrojů (tab. č. 1), tak ten argument je tak jasný, jednoznačný a průkazný, že není možné o něm jakkoliv pochybovat!

Přesto se pokusme zapochybovat…

Vycházím při tom z vlastních, osobních zkušeností z let kolem roku 1994, kdy jsem byl autorem a hlavním protagonistou největší akce na úspory energií a snížení emisí SO2 (na emise CO2 jsme si tenkrát ještě nehráli) náhradou žárovek kompaktními zářivkami v ČR. Tehdy to také bylo jasné jako dobře mířená facka – 100 W žárovku, když nahradíme 20 W kompaktní zářivkou, tak přece uspoříme při stejném množství světla 80 W a ještě nám svítí 15krát déle než obyčejná žárovka! Takže po několikaletém přesvědčování a přemlouvání státních orgánů a sjednání dodávek těchto kompaktních zářivek od hlavních výrobců (Philips, OSRAM, GE a česká firma Koukola) bez marží, tedy za výrobní ceny, byl polostátní ČEZ „přitlačen“ k zafinancování této akce za 70 milionů Kč a stovky tisíc těchto kompaktních zářivek se po několik měsíců prodávaly ve vybraných velkých obchodních domech za poloviční ceny, než byly obvyklé, a zájem občanů byl opravu obrovský! A já, jako úspěšný řešitel mnoha matematických a fyzikálních olympiád, učitel matematiky a absolvent oboru ekonomicko-matematické výpočty na Fakultě řízení Vysoké školy ekonomické v Praze jsem se bláhově těšil, jak budeme místo odsiřování moci rovnou zavřít několik uhelných elektráren a zlepšit tím ovzduší v severních Čechách a zachránit odumírající smrkové porosty tamtéž. Úspory sice nějaké nastaly, ale rozhodně ne ve výši prostého vynásobení počtu prodaných zářivek rozdílem jejich spotřeby ve wattech, jak jsem chybně předpokládal. Neukáznění občané si sice pravděpodobně dopřávali více světla, když bylo levnější, ale ten rozdíl byl mnohem větší! Jak je to možné?

Kde nastala chyba?

Ve výpočtu samotném ne, za něj ručím. Chybné, respektive nedotažené bylo uvažování pouze o množství světla, a nebyly brány v úvahu i ostatní okolnosti. Energie se totiž dělí na Exergii (to je ta část, která koná užitečnou práci) a Anergii (zjednodušeně ztráty) a já (a pro mou omluvu dlužno dodat, že přede mnou, se mnou i po mně všichni ostatní u nás i ve světě) jsem ani já neuvažoval vůbec o tom, že část energie, která se u zdrojů světla nevyužije pro světlo a je zpravidla odpadním teplem, tedy Anergií, se často, jaksi mimochodem, nezáměrně využívá právě i pro teplo, tedy se přemění z hlediska uživatelů na Exergii – a v tom byl ten zakopaný pes! Jestliže tedy průměrná domácnost se 3 kompaktními zářivkami ušetřila 3 x 80 W = 240 W průměrně po dobu cca 6 hodin denně, tak šlo o úsporu cca 1,5 kWh denně elektrické energie. Ale jen dle toho zjednodušeného výpočtu a jen v případě, že domácnost nebyla vytápěna elektřinou!

Vytápění elektřinou

V době první poloviny devadesátých let, kdy spotřeba elektřiny kopírovala tehdejší propad národního hospodářství během naší ekonomické transformace, díky masivním kampaním ČEZ a štědrým dotacím státu na přímotopy, aby se zastavil propad spotřeby elektrické energie, a naopak se navýšila a tím ospravedlnila dostavba jaderné elektrárny Temelín, byly domácnosti běžně vytápěné elektřinou (a je lhostejno, zda přímotopy či akumulačně). Pokud tedy spořádaný občan vyslyšel přání státu a topil elektřinou, pak logicky během topné sezony (v Praze cca 250 dní, na Vysočině ale i přes 300 dní z 365) neušetřil vůbec nic, neboť to, co ušetřil na svícení, tak musel dohnat a protopit elektrickým vytápěním, jinak by mu byla zima, protože zářivky „topily“ méně než žárovky.

Ale „zelení“ určitě namítnou, že i úspory za těch 65 až 115 dní v roce, tedy ve výši 15 až 30 % původně avizovaných úspor stojí za to. To určitě ano. Tedy pokud by to byla pravda. Potíž je v tom, že právě v topné sezoně je sluníčko nízko nad obzorem, takže svítí jen 8 hodin denně a 16 hodin je tma a musí se podstatně více svítit (a topit) než v létě, mimo topnou sezonu, kdy stačí svítit a netopit a tím spořit jen pár hodin. A když to přepočteme na procenta, tak nám zbude odhadem cca 5 % opravdu uspořené elektrické energie z těch slibovaných 100 %. Tak jakápak významná úspora? Té se nedočkal ani občan a ani stát, jak jsem si konečně i sám na svém projektu ověřil.

Vytápění ostatními palivy

A „zelení“ určitě namítnou: Ne všichni v té době topili elektřinou! A dnes už skoro nikdo! To je pravda. Ale tu nezpochybnitelnou skutečnou úsporu elektrické energie museli v tom případě nahradit nějakou jinou tepelnou energií, ať už z kotlů, kamen či krbů. A „zelení“, jak je jejich zvykem, tak ihned namítnou, že i tak je to ale výhodnější, neboť výroba elektřiny v tepelných uhelných elektrárnách dosahuje nejvýše 41% účinnosti kdežto na štítcích kotlů, kamen či krbů bývá uvedena účinnost od 70 % u kotlů na uhlí až po 108 % u kondenzačních plynových kotlů! Ano, je to tak, ve zkušebně nový kotel s certifikovaným palivem za nejpříhodnějších podmínek a při přesně definovaném, zpravidla jmenovitém výkonu, opravdu po několik hodin dosahuje uvedených účinností.

Skutečnost v praxi je ale naprosto odlišná – na jaře a na podzim, kdy není třeba tolik tepla, pracují tyto kotle jen na zlomek svého jmenovitého výkonu a jejich účinnost prudce klesá. A to nemluvím o dalším snížení účinnosti nekvalitním palivem, zanesením kotle či chybnou obsluhou nebo umístěním v nevytápěném prostoru či nasáváním chladnějšího vzduchu, než je 20 oC ve zkušebně a není započtena doprava paliva. To vše mívá za následek, že výsledná sezonní účinnost těchto vytápěcích zařízení může klesnout i pod úroveň stávajících uhelných elektráren, zvláště když ty jsou někdy využívány současně i jako tepelný zdroj – elektrárna v Mělníku tak svým „odpadovým“ teplem vytápí severní část Prahy, podobně elektrárny v severních Čechách nebo kolem Chvaletic či Ostravy vytápějí okolní města, čímž se jejich účinnost i zdvojnásobí. A navíc tyto velké zdroje jsou již odsířeny a mají filtry prachových částic, kdežto domácí zdroje tepla nikoliv. Navíc zde máme i jaderné elektrárny či ty na obnovitelné zdroje – větrné či fotovoltaické.

A tuto situaci nezachrání ani tepelná čerpadla, která jsou někde uprostřed mezi vytápěním elektřinou a ostatními palivy, a ani kondenzační plynové kotle, které po většinu doby, kdy jsou v provozu (troufám si to odhadnout na 95 %) neběží v kondenzačním režimu a už vůbec ne s deklarovanou účinností 108 %, leda by trvale nahřívaly studenou užitkovou vodu nebo vytápěly podlahou při velkých tepelných ztrátách objektu a tím trvale dosahovaly potřebné teploty zpátečky pod 35 oC, což je další z bludů Evropského parlamentu, který nám byl nedávno vnucen pod slibem obrovských úspor, které se též nekonají, což bude podrobně probráno v některém dalším pokračování tohoto seriálu ÚSPORY naruby. Takže ve finále náhrada uspořené elektrické energie při svícení tou tepelnou z domácích zdrojů ani zde vůbec nemusí být výhodná jak pro občany, tak ani pro stát, ale spíše naopak

Závěrem

Výše uvedené sice plně platí pro náhradu klasických žárovek úspornými zdroji světla, ale ty halogenové se od nich prakticky liší jen mírně zvýšenou účinností a dvojnásobnou délkou života (2000 hodin), takže jejich náhrada účinnějšími zdroji světla znamená ještě menší úspory elektrické energie než u klasických žárovek. Takže všechny ty výpočty o tom, jak jsou halogenové žárovky nevýhodné a jak je třeba je nahradit nejlépe zdroji LED, kterých byly v minulých měsících plné všechny noviny, jsou naprosto chybné a zavádějící a z velké části placené výrobci a prodejci, aby si zvýšily jejich odbyt (a tím své zisky), který vázne.

Tím vším ale nechci vůbec tvrdit, že nemá žádný smysl prosazovat úsporné zdroje světla a že skoro nic neušetří, jen jsem chtěl ukázat, že ty reálné úspory jsou podstatně menší, než nám slibují poslanci Evropského parlamentu a samozřejmě i výrobci nových zdrojů světla (a po nich to opakují všichni škrabálci, úředníci a prodejci), kteří si na tom pořádně mastí kapsu, protože oproti žárovkám ty nové zdroje světla bývají investičně až stonásobně dražší! Proto toto prosazování úspor není možné činit bezhlavě, jen na základě prostých výpočtů, ale je třeba vždy brát v úvahu i všechny související faktory, aby ty dosažené úspory byly reálné a měly opravdu smysl.

Dobrá rada drahá! jak říká pořekadlo. A já jen dodávám, že ta blbá bývá mnohem dražší. Proto moje rada zní:

Vykašlete se na nesmyslné imaginární úspory, vnucované nám hloupými či neschopnými (nebo zlobovanými) poslanci Evropského parlamentu a výrobci a prodejci nových zdrojů světla a svítidel!

A sviťte bez ohledu na možné úspory tak, jak je potřeba a Vám příjemné, a tím, co je Vám milé, neboť kromě špatného podání barev či psychických problémů ze špatně zvoleného zdroje světla zlomený nos či krček stehenní kosti po pádu ze schodů či při zakopnutí o zvířecího miláčka v přítmí chodby stojí mnohonásobně více, než ta skutečně ušetřená energie! Takže jak správně a ekologicky, a hlavně čím svítit se dozvíte v podrobném článku této série ÚSPOR naruby,  příště  a budete asi překvapeni!

 

Autor : JUDr. Ing. et Ing. Mgr. Petr Měchura

Autor v letech 1990 až 1995 spoluzakládal a vedl jako tajemník parlamentní Výbor pro veřejnou správu, životní prostředí a urbanismus a poté pracoval jako výkonný ředitel Philips Lighting s.r.o. v ČR a na Slovensku. Je autorem několika brožurek na úspory energií a jeho články patří k nejčtenějším.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *