PROGRAM KONFERENCE
Pokyny pro přednášející
Uvedené pořadí přednášejících není konečné.
9:00
Zahájení konference
Dalibor Borák: Zodpovědnost = udržitelnost = selský rozum
Rut Bízková: Strategie Středočeského kraje, příležitosti díky evropské energetické politice
Dieter Herz: Passivhaus – The platform to sustainability
On the way to cut the climate damaging emissions by mainly fosil ressources, the sector of permanent heated and cooled buildings takes a part 40% of all emissions. Even there is a rather fast climate change with enormous riscs for mankind, it´s becoming modern again to use oil, gas and coal for any kind of energy transformation. The reason is because these resources are now quite cheap to buy since some years and so the energy problem seems to be solved for a long time ! These are the “alternative” facts a lot of investors and lobby driven politics seem to be based on, when they are deciding for the future. On the background of the results from Paris 2016 we have to react in this generation to ensure liveability and prosperity for us and following generations, by maximium reduction of energy consumption, climate harmfull emissions and maximum increase of renewables.
Our way in the office Herz & Lang is to design and standardize buildings 100% driven renewable, >100% by it`s own produced energy (PV South or West-East) balanced over the year and > 80% autarkic in combination with energy storage and management systems. This technology works best and economic on the platform of a passive house, because there is low consumption at all and with it low investment for additional technologies to make the building as independent as economic possible.
Diskuze
11:00 Přestávka
11:15
Inovativní koncepty a myšlenky
Jana Hořická: Zkušenosti z projektu Český ostrovní dům
Stavba platformy ČOD, jejích cílů, počáteční idealizmus, realita a pokrok.
Pavel Kopecký: Pasivní domy v době klimatické změny
Klimatické změny v budoucnu nějakým způsobem ovlivní budovy a vystavěné prostředí obecně. Tento příspěvek se zabývá vlivem změny klimatických okrajových podmínek na tepelnou bilanci modelového rodinného pasivního rodinného domu. Příspěvek bude rovněž zaměřen na praktické důsledky pro navrhování a stavění.
Laszlo Lepp: Pasivní supermarkety: koncept, kritéria a praktické zkušenosti
Supermarkety jsou energeticky náročné budovy kvůli chlazení potravin, osvětlení a případně provozu pekárny, takže mají velký potenciál úspor energie. Příspěvek nejprve vysvětluje koncept a kritéria pasivního supermarketu a objasňuje otázku, proč není potřeba aktivní topný systém vzhledem k velkému množství tepla z chladírenských skříní. Následně budou představeny projekty, které již byly v Tyrolsku realizovány, a uvedeno proč se zmiňovaný řetězec supermarketů spoléhá na pasivní standard pro všechny své nové budovy.
Jiří Tencar: Inovativní revitalizace školy v nulovém energetickém standardu
Projekt revitalizace budovy střední školy ze 70. let 20. století do energeticky nulového standardu. V rámci rekonstrukce došlo k provozním změnám. Z hlediska obálky budovy bylo použito inovativní řešení s dřevěným lehkým obvodovým pláštěm a zelenou střechou a fasádami. Z hlediska řízení je budova řešena jako inteligentní budova. V rámci technologií jsou uplatněny tepelná čerpadla země-voda, vzduchotechnický systém s rekuperací tepla, fotovoltaická elektrárna s bateriovým systémem, rekuperací tepla z odpadní teplé vody, akumulace dešťových a šedých vod použitých na zalévání zeleně a splachování. Budova je optimalizována pomocí metodiky SBToolCZ a dále mimo jiné jsou zpracovány studie LCA a LCC.
Michal Čejka: Zkušenosti z optimalizace pasivních veřejných domů
Příspěvek se bude zaměřen na zkušenosti z přípravy a optimalizace energeticky úsporných projektů veřejných budov (základní škola, komunitní centrum, apod.), které se ucházejí o podporu v rámci PO 5.2. OPŽP.
Panelová diskuze: přednášející, zástupce Hlavního partnera
12:45 Polední přestávka (oběd)
13:45
Inovativní materiály a výrobky
Jiří Kůs: Potenciál nanomateriálů ve stavebnictví
Pokročilé materiálové technologie, kam se nanotechnologie řadí, jsou jedním z hybatelů nové technologické revoluce, která už začala. Nejen průmysl, ale i charakter práce a životy lidí na celé planetě se změní k nepoznání, nejde o inovaci, ale o hlubokou změnu. Nanotechnologie se v blízké budoucnosti budou prosazovat v pervazivní senzorice, revoluci v medicíně, decentralizaci energetiky a dematerializaci výroby. Ve stavebnictví se jako perspektivní jeví např. nanomateriály typu aerogel nebo kompozity na bázi nanocelulózy, které mohou přinést zcela nová řešení tepelné izolace a požární ochrany budov.
Jan Tywoniak: Problematika výplní otvorů, vývoj střešního okna
Střešní okna i přes značný pokrok v posledních létech stále znamenají nejslabší prvek obálky budovy. Podle dosavadních výsledků vývojových prací autorů tohoto příspěvku je zde ovšem značný potenciál pro zlepšení. Práce v rámci projektu SONG (Střešní okna nové generace) byly zahájeny detailními stavebně fyzikálními analýzami, kde byly (znovu) studovány geometrické vlivy polohy zasklení a rámu. Jako výchozí základní materiál pro rám byl použit tvrzený polystyren lepený do třívrstvého sendviče spolu s tenkými překližkovými přířezy. Ukazuje se, že s inovativním zasklením je možné se dostat k hodnotě U 0,5 W/(m2K) při nezvýšení hmotnosti okna. Diskutovány budou i vhodné způsoby osazení do střechy.
Jiří Novák, Aleš Vlk: Dlouhodobá spolehlivost vzduchotěsnicích opatření a přesnost měření vzduchotěsnosti pasivních a nulových domů
Splnění přísného požadavku na vzduchotěsnost pasivních domů považují odborníci z tohoto segmentu stavebnictví za zvládnutou úlohu. Není však zcela zřejmé, jak udržet počáteční, nízkou úroveň vzduchotěsnosti po celou dobu životnosti budovy. První část příspěvku shrne výsledky opakovaného měření pasivních RD v Koberovech, realizované v průběhu 10 let po výstavbě a výsledky podobných studií ze zahraničí (včetně laboratorních). Představí hlavní faktory ovlivňující trvanlivost vzduchotěsnicích systémů a zásady pro její zajištění.
U velmi těsných budov (pasivních, nulových) stoupají nároky na spolehlivost výsledků měření vzduchotěsnosti. Nejen pro zpřesnění měřicího postupu, ale i pro správnou interpretaci výsledků je potřeba znát zdroje chyb a obvyklou velikost nejistoty. Druhá část příspěvku představí zkušenosti ze sedmi opakování srovnávacího měření členů Asociace Blower Door CZ a ukáže možnosti jejich praktického využití (např. při porovnání výsledků opakovaného měření téže budovy).
Bjørn Kierulf: Vzduchotesné slamo-hlinené pasívne domy
Funkčnosť vzduchotesnej ale difúzne otvorenej membrány umiestnená na exteriéru domov zo slamených prefabrikátov. Aplikácia výrazne uľahčuje dosiahnutie kvalitných Blower Door Testov aj umožňuje naniesť hlinenú omietku priamo na slamený povrch z vnútra. Tak isto odpadávajú všetky inak zložité riešenia tesnosti stavby vo vnútri (pri trámoch, vypínačov etc.) Systém je overený WUFI výpočtom aj realizáciami stavieb z Fínska až po Taliansku. Tým spojený koncept vhodné pre výstavbu vyššich budov bude predstavený. Aktuálne príklady pasívnych stavieb zo Slovenska ktoré sú takto postavené, aj skúsenosti z ich výstavby a užívania, budú súčasťou prezentácie.
Antonín Lupíšek: Systém prefabrikovaných dílců pro rekonstrukce poválečných bytových domů na nulové budovy
Příspěvek bude prezentovat aktuální výsledky mezinárodního projektu MORE-CONNECT, který se zabývá vývojem prefabrikovaných dílců pro energetické sanace menších bytových domů. Kromě úspory provozní energie systém řeší i integraci obnovitelných zdrojů a rozvodů vzduchotechniky do nové obálky budovy.
Panelová diskuze: přednášející, zástupce Hlavního partnera
15:45 Přestávka
16:00
Inovace v technologiích
Rainer Pfluger: Ventilation for Building Renovations
Prezentace konceptu pro instalaci VZT během rekonstrukce s minimálními stavebními úpravami a zásahy do obálky budovy i interieru budov a bytů. Představeni výsledků srovnání měření 2 konceptu VZT – prodloužená kaskáda vs. aktivní přetoky
Petr Filip: Synchronizace provozu tepelného čerpadla s fotovoltaickým systémem – úskalí návrhu, zkušenosti z provozu, reálné účinnosti systému
Tepelná čerpadla, jakožto zdroje tepla pro vytápění a ohřev TV v pasivních domech, vybízí k napájení z fotovoltaického systému. Pro klienta to znamená „nulové“ provozní náklady, pro životní prostředí pak „100%“ ekologický zdroj tepla. Úskalí celé této úvahy spočívá v tom, jak synchronizovat provoz TČ s FV systémem. Z charakteru obou technologií lze odvodit, že čas, kdy pracuje TČ se většinou neshoduje s časem, kdy FV systém dodává elektřinu. V příspěvku budou představeny tři konkrétní projekty rodinných domů, ve kterých jsou různě veliké FV systémy a trochu odlišná tepelná čerpadla. Bude představen způsob řízení výroby a spotřeby a ukázány reálně dosažené výsledky účinnosti celého systému.
Pavel Ševela: Zpětné získávání tepla z odpadní vody – technologie, praxe a doporučeními pro návrh
Energie potřebná pro ohřev teplé vody tvoří v moderním pasivním domě přibližně stejný podíl jako energie na vytápění. Zpětné získávání tepla z odpadní vody (ZZTOV) poskytuje potenciál pro snížení potřeby tepla při sprchování až o 50 %. Tento příspěvek spojuje vhled do technologických zásad a legislativy s doporučeními pro plánování a jak integrovat systém ZZTOV do systému TZB, jak pro rekonstrukce tak pro novostavby.
Pracovní skupina „Energeticky účinné budovy“ na univerzitě v Innsbrucku zpracovala nezávyslý průzkum trhu s více než 20 jednotkami ZZTOV, případovou studii pro více podlažní budovu a několik pilotních instalací včetně jejich měření přímo v zabudovaném stavu. Byla nalezena dobrá shoda mezi údaji z měření a výpočty v PHPP.
Univerzita v Innsbrucku dále postavila přenosné zařízení pro nezávislé testování jednotek ZZTOV a pro školení řemeslníků a demonstrační účely.
Marek Bláha: Vysokoteplotní tepelná čerpadla s chladivem CO2
„V nízkoenergetických budovách je spotřeba energie na přípravu teplé vody obvykle vyšší než na vytápění a tomu se musí přizpůsobit i technologie TZB. Typickým příkladem jsou nová vysokoteplotní tepelná čerpadla pro ohřev vody s ekologickým chladivem CO2, která umí dosáhnout výstupní teploty vody 90°C i při venkovní teplotě vzduchu -25°C.
Roční test tepelného čerpadla s CO2 o výkonu 30 kW prokázal dosažení vysokých topných faktorů v průběhu celého roku (až 4,1 při teplotě vody 65°C). Tato tepelná čerpadla eliminují prakticky všechny slabiny, které mají běžná tepelná čerpadla při přípravě teplé vody: nižší topný faktor, pokles výkonu a výstupní teploty v zimním období nebo zkrácenou životnost kompresorů, které nejsou na trvalou zátěž při vysokých teplotách vody konstruované. Celkové provozní náklady (spotřeba elektřiny, paušály za jističe, revize chladiva) jsou při přípravě teplé vody v součtu o 25 % až 35 % nižší než u nejlepších tepelných čerpadel s běžnými chladivy.
Kateřina Mertenová: První pasivní mateřská škola v Paříži a environmentální přeměna městského bloku
„Příspěvek ukáže urbanistický, architektonický a environmentální projekt přeměny zanedbaného městského bloku „Boulevard Vincent Auriol 90“ v Paříži na atraktivní území s byty, kancelářemi, občanskou vybaveností a komerčními prostory atd. Dále se zaměří na návrh nové mateřské školy navržené v ateliéru LA Architectures v pasivním standardu – první pasivní mateřské školy v Paříži.
Na řešeném území, částečně odděleném od okolí vysokou zdí, se nacházela zastaralá prefabrikovaná budova mateřské školy obklopená zahradou, v současnosti již značně zanedbanou. Hlavními aspekty projektu revitalizace jsou: zajištění rozmanitosti ve využití území, nízká energetická náročnost staveb, využití obnovitelných zdrojů energie, použití stavebních materiálů s nízkou energetickou bilancí, velké množství vegetačních ploch, biodiverzita.
Lukáš Ferkl: Energeticky plusové domy – německá zkušenost
Na základě požadavku, aby v roce 2050 mělo Německo energeticky neutrální zástavbu, spustila v roce 2007 univerzita v Darmstadtu v rámci iniciativy „Zukunft Bau“ (Stavění budoucnosti) vývoj energeticky plusového domu. Začala tak vznikat sít ukázkových energeticky plusových domů, kterých je dnes v Německu 39, včetně škol, bytových domů nebo celých čtvrtí rodinných domů. Na jaře 2017 se ČVUT UCEEB stal prvním českým partnerem této sítě s cílem zprostředkovat zkušenost z Německa pro specifické prostředí České republiky, a to jak s ohledem na místní podmínky, tak například na Státní energetickou koncepci. Cílem projektu energeticky plusových domů v ČR je podpořit výstavbu demonstračních budov, na nichž by se pomocí detailního a veřejně přístupného měření ukázalo, jak energeticky plusové domy v praxi fungují.
Panelová diskuze: přednášející, zástupce Hlavního partnera
17:45 Ukončení konference
18:15 Společenský večer s vyhlášením výsledků soutěžní přehlídky Pasivní dům 2017