Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve své obsáhlé publikaci nazvané „World Energy Outlook 2022“ uvádí, že svět se nachází uprostřed své první globální energetické krize – šoku bezprecedentní šíře a složitosti. Válka na Ukrajině bezprostředně po pandemii způsobila značné energetické a ekonomické otřesy. Trh s energiemi se stává extrémně zranitelným. Úsilování o nulové emise CO2 a dosažení maximálního zvýšení globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia do roku 2050 se jeví jako ještě významnější nutnost.

Ústav fyziky životního prostředí na univerzitě v Brémách provádí od roku 2003 satelitní měření globálních koncentrací CO2 a metanu v atmosféře a konstatoval, že koncentrace těchto látek se každoročně lineárně zvyšují. Oproti roku 2021 se v roce 2022 zvýšila koncentrace CO2 o 0,5 % a koncentrace metanu o 0,6 %.
Petrochemická společnost British Petroleum v loňském roce vydala „Statistical Review World Energy“, z níž uvádím očekávané desetileté roční míry růstu výroby energií z nefosilních zdrojů: jaderná +0,5 %, vodní +2,0 %, větrná +15,5 % a solární +31,7 %. Agentura Bloomberg (NEF) zveřejnila vizualizaci přispění jednotlivých sektorů k dosažení nárůstu pouze o 1,77 stupně Celsia. Je patrné, že bez zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie na světové spotřebě je cíl pro emise CO2 v roce 2050 nesplnitelný. Solární a větrná energie se v roce 2050 stanou hlavním výrobcem elektřiny. Investice do čisté elektřiny a elektrifikace spolu s modernizovanými sítěmi nabízejí efektivní příležitosti k rychlejšímu snižování emisí a nákladů na výrobu elektřiny. Paradoxně, spotřeba fosilních paliv je dosud dotována a podle IEA dosáhly globální dotace fosilních paliv v roce 2022 výše 1,1 bilionu dolarů, což je téměř dvojnásobek proti roku 2021 a zároveň nový rekord. Mnoho spotřebitelů tak platilo méně, než kolik byly reálné ceny fosilních paliv. Nad rámec přímých dotací do fosilních paliv bylo vynaloženo 500 miliard dolarů na snížení cen za energie pro průmysl a domácnosti, z toho 350 miliard dolarů v Evropě. Podle téže agentury bylo v loňském roce po celém světě nakoupeno rekordních 36,7 GW čisté energie, což je o 18 % více než v také rekordním roce 2021. Podíl solární a větrné energie na celosvětové spotřebě dosáhne do roku 2050 v závislosti na scénáři 45–69 %. Poradenská společnost Rystad Energy v publikaci z letošního února uvádí, že návratnost projektů solární a větrné energie v Evropě může být kratší než jeden rok. Dále tvrdí, že globální investice do obnovitelné energie ve výši 194 miliard dolarů letos poprvé převýší investice do ropy a plynu.

Slunce vychází z Číny

Solární energie je pro planetu revoluční, když na každou vyrobenou kWh produkuje 166krát méně CO2 než energie z uhlí, při čtyřikrát nižších nákladech a dalších možnostech inovací ve výrobě panelů. Například vědcům z University of Rochester se podařilo vyvinout perovskitové cely, které nahrazují ty křemíkové ve stávajících panelech. Vyvinuté cely jsou jednodušší a méně energeticky náročné a mají 250krát vyšší účinnost. Je však nutné dořešit prodloužení jejich životnosti. Dominantním výrobcem solárních panelů je Čína, která kontroluje 75 % světového trhu a v roce 2022 vyvezla o 74 % více solárních panelů než v roce 2021. Letos uvede do provozu nová zařízení o kapacitě 95–120 GW. Evropa se stala největším dovozcem čínských solárních panelů. V loňském roce byly v Německu instalovány solární panely o výkonu 7 GW a v ČR bylo připojeno 21 325 fotovoltaických článků, oproti 5 870 v roce 2021. Jejich celkový výkon odpovídal 289 MW.

Z Evropy vítr fouká

Evropa patří mezi světové lídry v oblasti využívání větrné elektřiny, s podílem 70 % na světové hodnotě. Větrná energie pokrývá v EU 14 % všech energií. Koncem letošního roku bude v Norsku zkušebně instalována první pilotní plovoucí větrná turbína se svislou osou s výkonem 1 MW. Díky sníženému těžišti bude stabilnější než dosavadní větrníky (viz obrázek). Čínská společnost CSSC Haizhuang instalovala začátkem tohoto roku největší větrnou turbínu s průměrem rotoru 260 metrů. V Dánsku bude do provozu uvedena větrná turbína společnosti Siemens Gamesa s průměrem rotoru 236 metrů. Vloni přibyly v Evropě nové větrné elektrárny o výkonu 19,1 GW. Lídry jsou v této oblasti Německo, Švédsko, Finsko, Francie, Velká Británie a Španělsko.

Elektromobilita parou vpřed

Evropa se zavázala, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů o 55 % proti hodnotám v roce 1990. Sektor dopravy se na emisích podílí čtvrtinou s dominancí silniční dopravy, významný podíl mají osobní automobily. Do roku 2030 by mělo na evropských silnicích jezdit nejméně 30 milionů bezemisních automobilů. V roce 2022 bylo prodáno 10,6 milionu elektromobilů. V sektoru elektromobilů dojde k rozšíření kapacit výroby baterií, nabíjecích stanic a recyklačních procesů. To představuje významný podíl na růstu investic do čistých energií, který by se měl zvýšit do roku 2030 z dnešních 1,3 bilionu na 4 biliony dolarů. Podle agentury EEA se v roce 2021 na světových silnicích pohybovalo 1,3 miliardy osobních automobilů, které spotřebovaly 25 % produktů ze zpracované ropy. V samotné Evropě se s růstem počtu elektromobilů významně změnil trh s pohonnými hmotami, když v roce 2016 spotřeba dieselu tvořila polovinu trhu pohonných hmot, ve 3. čtvrtletí 2022 to bylo pouze 16,5 %. Spotřeba benzinu klesla z vrcholu v roce 2019 s podílem 58 % na 38 % v roce 2022. Stejně jako celý automobilový průmysl se i role plastů za posledních několik let dramaticky změnila. Náhrada kovových dílů plastovými zůstává hlavním cílem dodavatelů plastů a jejich směsí. Pohonné jednotky elektromobilů jsou méně složité než u tradičních automobilů. Elektromobily nepotřebují palivové nádrže a potrubí, spojky, převodovky, písty, zapalovací svíčky ani výfukové systémy. Odborníci z USA odhadují, že přechod na elektromobilitu způsobí, že až třetina dosavadních výrobců dílů a servisních společností bude muset ukončit svoji činnost. Například jihlavský závod Bosch, který vyrábí čerpadla pro dieselové motory, bude muset přejít na díly pro elektromobily. V nákladech na palivo a údržbu elektromobilů Ve výrobě osobních aut v roce 2022 dominovala Čína s 27 miliony kusů s růstem proti roku 2021 o 3,4 %, podíl elektromobilů zde činil 25,6 %. Evropa dosáhla 11% podílu, USA 5,8%. Roční vývoz čínských automobilů přesáhl 3 miliony kusů. Za největšího výrobce elektromobilů je považována americká TESLA, největší čínský výrobce BYD jí však šlape na paty. I přes počínající hospodářskou recesi se investice do elektromobility zvyšují v miliardách dolarů. Ačkoliv se v některých částech světa očekává recese, investice do elektromobility (konkrétně do gigatováren, výroben baterií, infrastruktury a recyklací automobilů a jejich dílů) porostou. Počet elektromobilů na světových silnicích výrazně roste. Zatímco v roce 2013 jich jezdilo málo přes 400 tisíc, v roce 2018 přesáhl celkový počet deset milionů a v roce 2021 se jednalo o 16,5 milionu elektromobilů. Prodej elektrických aut v EU se vloni zvýšil o 28 % na 1,1 milionu kusů. Nejvíce se jich prodalo v Německu, konkrétně více než 471 tisíc, což představuje nárůst o 32,3 %. V ČR se vloni prodalo 3 895 elektromobilů, což představuje meziroční nárůst o 46,7 % a podíl elektromobilů na trhu ve výši 2,0 %. Čeští řidiči jsou k elektromobilům skeptičtí, a tak se na silnicích pohybuje jen málo přes 12 tisíc elektromobilů. Přitom disponujeme jedním z nejstarších vozových parků v Evropě – 16 let proti téměř 12 letům v EU. Důvodem jsou vysoké ceny. A tak se nelze divit, že česká veřejnost není nakloněna plánu EU zakázat prodej nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Podle organizace Transport and Environment bude každé páté koupené auto mezi lety 2025 a 2029 elektrické, od roku 2030 by to pak mělo být každé druhé. Jak bylo řečeno, ačkoliv se v některých částech světa očekává recese, investice do elektromobility, gigatováren, výroben baterií, infrastruktury a do recyklací automobilů a jejich prvků, porostou. ČR zatím definitivní rozhodnutí o gigatovárnách neučinila.

Podpora zatím za mořem

V létě 2022 zavedla americká vláda nový daňový zákon IRA (Inflation Reduction Act), který má za cíl bojovat proti inflaci. Zákon podporuje energeticky efektivní technologie výroby, orientované na snižování emisí CO2, a pomocí balíčku dotací ve výši 369 miliard dolarů podporuje také společnosti, které vyrábějí nízkouhlíkové produkty v USA. Státní pobídky na elektromobily mohou dosáhnout až 9 tisíc dolarů na auto. Prodejní ceny elektromobilů se i díky dotacím mohou již letos vyrovnat vozům jezdícím na fosilní paliva. EK považuje tento zákon za diskriminační, usiluje o udělení výjimek a začala připravovat „Průmyslový plán Zelené dohody“ s cílem usnadnit přístup k daňovým úlevám pro odvětví čistých technologií a zejména změnit pravidla pro státní podpory (konkrétně v oblastech výroby baterií, solárních panelů, větrných elektráren a tepelných čerpadel). Definitivní návrh by měl být projednán v březnu.
Pro evropský automobilový průmysl začal rok 2023 příznivě, když Evropská asociace výrobců automobilů (ACEA) oznámila, že registrace nových automobilů v lednu vzrostly o 11,3 %, nejvíce ve Španělsku a Itálii. Pokles o 2,6 % zaznamenalo Německo. Při zmírnění nedostatku čipů lze očekávat pro celý rok 2023 nárůst asi o 3 %. Realizace projektů udržitelných energií vykazuje jednoznačně růstový trend. Již dnes je však nutno připravovat projekty na využití výrobků z udržitelných energetických zdrojů po skončení jejich životnosti.

Úvodní foto : Plovoucí větrná turbína

Autor : Fr. Vörös

Zdroj: časopis Odpadové fórum 4/202