• Česká republika spotřebuje průměrně 8 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně a drží si pozici důležité tranzitní země
• V ČR je 3800 km tranzitních plynovodů a 74 800 km distribučních plynovodních sítí

 

V sobotu 29. června uplyne 100 let od založení Plynárenského sdružení československého (PVS), na jehož činnost v roce 1992 navázal dnešní Český plynárenský svaz (ČPS). Ten spojuje téměř 100 odborných sdružení a firem působících v plynárenství a okolo 250 individuálních členů. Zemní plyn v současnosti odebírá přes 2,8 milionu zákazníků a jeho spotřeba se vloni vyšplhala na 8,18 miliardy metrů krychlových. Délka všech plynovodů v České republice dosahuje téměř dvojnásobku délky rovníku.

„Navzdory těžkým začátkům způsobeným první světovou válkou má za sebou české plynárenství úspěšné století. Zemní plyn jako ekologické palivo se stal nedílnou součástí tuzemského energetického mixu s ambicí svůj podíl dále zvětšovat,“ uvedl Martin Slabý, předseda rady ČPS, a dodal: „Česká republika disponuje v této oblasti moderní infrastrukturou a technologiemi, do jejichž rozvoje investují plynárenské společnosti každý rok miliardy korun. Za vše hovoří fakt, že čeští zákazníci nebyli nikdy odstaveni od dodávek zemního plynu.“

Počátky plynárenství na českém území sahají až do roku 1847 a jsou spojené s otevřením první plynárny v tehdy ještě samostatném (pražském) Karlíně. Do konce 19. století se odvětví dařilo dobře, nicméně v době vzniku plynárenského svazu nastala krize. Svět se čerstvě vzpamatovával z konce první světové války, přičemž Československo disponovalo 87 plynárnami, které zůstaly v dezolátním stavu a bez finančních prostředků. Stát navíc začal hojně podporovat výrobu elektřiny a počet plynáren postupně klesal.

Druhá světová válka přinesla paradoxně plynárenský rozvoj, stejně jako zásadní obrat přijetím koncepce založené na budování velkých zdrojů plynu a sítě dálkovodů. Již v roce 1965 bylo zásobováno svítiplynem 233 měst po celém Československu.

V roce 1970 se Československo zavázalo vybudovat tranzitní plynovody na dodávky zemního plynu ze Sovětského svazu. Jeho spotřeba opět rapidně vzrostla a v 80. letech se dostala až na 7,855 miliardy metrů krychlových. V současnosti se vedle vlastní spotřeby České republiky přepravuje dalších přibližně 34 miliard metrů krychlových zemního plynu přes naše území do zemí střední a západní Evropy.

Do budoucna odborníci očekávají, že dojde k velmi výraznému navýšení využití zemního plynu. Jako ekologicky šetrné palivo by měl nahradit hnědé uhlí používané k výrobě elektřiny a tepla a měl by tak hrát významnou roli v transformaci tuzemské i evropské energetiky s cílem čelit klimatickým změnám.

 I v evropském porovnání je na tuzemském trhu vysoce konkurenční prostředí, které zákazníkům umožňuje vybrat si z více než 200 dodavatelů zemního plynu. Samostatnou kapitolou v historii tuzemského plynárenství je využití zemního plynu jako alternativního paliva v dopravě.

„V Česku je už dnes registrováno asi 23 tisíc vozidel na stlačený zemní plyn, tedy CNG. V příštích letech navíc očekáváme solidní rozvoj i v oblasti vozidel na zkapalněný zemní plyn, zkráceně LNG. V ČR by mělo vyrůst až 14 plnicích stanic na LNG, které budou primárně sloužit pro zásobování velkých nákladních vozidel a dálkových autobusů na tranzitních koridorech,“ dodal M. Slabý.

 

ZAJÍMAVÉ MILNÍKY ČESKÉHO PLYNÁRENSTVÍ

• 1802 – První použití svítiplynu získaného odplynováním uhlí v českých zemích. K osvětlení svého domu ho využil majitel ledkárny ve Znojmě Zacharius Andreas Winzler.
• září 1847 – Zahájení provozu první plynárny v českých zemích v tehdy ještě samostatném (pražském) Karlíně.
• června 1919 – Založení Plynárenského sdružení československého
• 1921 – Plynárenské sdružení československé pokračuje v činnosti jako Plynárenský a vodárenský svaz (PVS)
• května 1927 – Slavnostní zahájení provozu první plynárny postavené v Československu v Praze-Michli.
• 1931 – PVS se podílí na založení Mezinárodní plynárenské unie (IGU), která je v současnosti největší globální organizací sdružující plynárenské firmy po celém světě.
• 1941 – Do provozu uveden první zdroj nového typu – tlaková plynárna v Záluží – a byla zahájena výstavba dálkových plynovodů. Do konce roku 1945 bylo zprovozněno 400 kilometrů dálkových plynovodů.
• 1965 – Zahájení provozu prvního tuzemského podzemního zásobníku plynu v Lobodicích na Přerovsku.
• 1967 – Zahájení dodávek zemního plynu z tehdejšího Sovětského svazu do Československa.
• prosince 1970 – Československo podepsalo dohodu, ve které se zavázalo vybudovat do roku 1973 tranzitní plynovody na dodávky zemního plynu ze Sovětského svazu do Rakouska, NDR a NSR.
• ledna 2005 – Zahájení liberalizace tuzemského trhu se zemním plynem.