Vyhledat:

Elektromobilita v obcích: příležitost, kterou se nevyplatí odkládat

Elektromobilita v obcích: příležitost, kterou se nevyplatí odkládat - náhledový obrázek

Autobusy na elektřinu, dobíjecí stanice na náměstí, přebytky ze střešní fotovoltaiky využité pro nabíjení obecních vozidel, sdílená elektroauta mezi úředníky a občany. Tohle není vzdálená budoucnost – v řadě českých měst se to děje už dnes. A pro ostatní obce přichází čas, kdy se rozhodnutí přejít na čistou mobilitu stane nejen výhodou, ale i zákonnou povinností.

Legislativa mluví jasně: 60 % nových vozidel MHD musí být nízkoemisních 

Podle směrnice o čistých vozidlech EU (CVD) musí od roku 2030 tvořit nízkoemisní a bezemisní vozidla nejméně 60 % všech nově nakupovaných autobusů pro městskou hromadnou dopravu. Pro autobusy navíc platí, že 30 % musí být čistě bezemisní – tedy elektrobusy nebo vozidla na vodík. 

Co to znamená v praxi? Každá obec nebo dopravní podnik, který v příštích letech obnovuje flotilu, musí s tímto požadavkem počítat už při plánování výběrových řízení a rozpočtů. Čím dříve obce začnou, tím lépe – jak z hlediska dostupnosti dotací, tak z hlediska přípravy infrastruktury. 

Souběžně s tím nová evropská směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) od roku 2027 ukládá, že nové i rekonstruované nebytové budovy s více než 5 parkovacími místy musí mít přípravu pro dobíjecí body

Česká města jdou příkladem 

Přechod na čistou mobilitu není jen teorie. Brno patří k nejaktivnějším městům v ČR. Teplárny Brno dnes provozují největší dobíjecí síť na jižní Moravě – více než 145 stanic s celkem 286 dobíjecími body. Do roku 2030 plánují rozšíření na více než 100 DC a 400 AC stanic. Klíčovým projektem je dobíjecí hub Červený mlýn s 11 DC stanicemi a celkovou kapacitou 50 dobíjecích bodů.

Brno jde ještě dál: Dopravní podnik města Brna testoval pohon autobusů na bioCNG vyrobený z komunálního bioodpadu a čistírenských kalů. Analýza ukázala, že z bioodpadů vznikajících přímo na území Brna by bylo možné pokrýt spotřebu celé CNG flotily – 160 autobusů. Jde o ukázkový příklad cirkulárního přístupu: odpad se stává palivem pro veřejnou dopravu. 

Jihlava je dalším inspirativním příkladem. Dopravní podnik Jihlava (DPMJ) odebírá biometan od lokálního výrobce od srpna 2023. V roce 2025 pokryl biometan 55 % celkové spotřeby paliva flotily 26 autobusů – a cílem je dosáhnout 95 %. Provoz funguje bez problémů na vozidlech IVECO, SOR i Solaris. 

V Jablonci nad Nisou ještě před elektrifikací běžných autobusů zavedli jako první v Česku tzv. Poptávkovou dopravu. Málo využívané linky MHD nahradili dvěma menšími elektrobusy, které vyjíždějí, jen když má o ně cestující zájem. Výsledkem je úspora nákladů a větší komfort pro cestující, kteří se díky tomu dostanou domů, k lékaři či do školy v čase kdy potřebují a “zastávky” jsou prakticky na každém rohu. V Táboře zase úzce spolupracují s EONem a provozují flotilu elektrických autobusů. 

Dobíjecí infrastruktura jako příležitost pro energetické komunity 

Tady přichází na řadu druhá velká příležitost, o které se zatím příliš nemluví: propojení dobíjecí infrastruktury s obecními energetickými komunitami. 

Mnoho obcí dnes instaluje střešní fotovoltaiku na školy, úřady nebo sportovní haly. V létě tyto zdroje produkují více elektřiny, než obec spotřebuje – a přebytky se prodávají do sítě za nízkou cenu. Dobíjecí stanice pro obecní vozidla nebo veřejné dobíjení tento problém elegantně řeší: přebytky se využijí přímo na místě, obec ušetří na nákupu elektřiny a zároveň nabídne občanům a firmám dostupné dobíjení. 

Energetická komunita může v tomto modelu fungovat jako koordinátor: sdílí elektřinu mezi členy (domácnosti, firmy, obec), optimalizuje dobíjení podle aktuální výroby a snižuje zatížení distribuční sítě. Brno tento přístup testuje v rámci projektu BVV Living Lab, kde se zkoumá řízení dobíjecích špiček a technologie Vehicle-to-Grid (V2G) – tedy možnost, aby elektromobily v době přebytku elektřinu nejen odebíraly, ale i vracely zpět do sítě.

Dotace jsou k dispozici – ale okno se zavírá 

Ministerstvo dopravy aktuálně podporuje výstavbu dobíjecí infrastruktury z Operačního programu Doprava (OPD). Pro obce je klíčový Podprogram 1d – podpora běžných dobíjecích stanic ve městech a obcích s dotací až 80 % způsobilých nákladů. Minimální rozsah projektu je 20 dobíjecích bodů.

V plánu jsou další výzvy: v srpnu 2026 se otevře výzva s alokací 150 mil. Kč právě pro obce, příjem žádostí poběží do listopadu 2026. Paralelně jsou k dispozici prostředky z IROP (8,5 mld. Kč na vozidla MHD a infrastrukturu) a z Modernizačního fondu – program TRANSGov vyčlenil 7,3 mld. Kč na modernizaci vozidel MHD.

Co udělat jako první krok? 

Pro zastupitele, kteří o tématu teprve přemýšlejí, platí jednoduchá doporučení: 

  • Zmapujte stávající flotilu – kdy končí životnost autobusů a dalších obecních vozidel a kdy bude potřeba obnova. 
  • Prověřte dotační možnosti – výzvy OPD a IROP mají konkrétní termíny, příprava žádosti trvá měsíce. 
  • Zapojte energetickou komunitu – pokud obec uvažuje o komunitní energetice, dobíjecí infrastruktura je přirozená součást tohoto plánu. 
  • Inspirujte se u sousedů – Brno, Jihlava nebo Jablonec jsou ochotni sdílet zkušenosti. 

Elektromobilita v obcích není jen otázkou ekologie. Je to otázka hospodárnosti, energetické nezávislosti a připravenosti na pravidla, která platí už dnes. Obce, které začnou plánovat teď, budou mít náskok – a přístup k dotacím, které jsou zatím stále k dispozici. 

Autor : Vladimíra Mašindová Projektový management a komunikace se stakeholdery , https://frankbold.org/

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *