Vyhledat:

Jak optimálně využít dešťové vody a ušetřit na vodném a stočném?

Zemský povrch je ze 70 % pokryt vodou, a přesto hrozí její nedostatek. I když nám v současnosti nehrozí, že zemřeme žízní, rostoucím problémem se stává zavlažování půdy a zbytečné používání pitné vody tam, kde stačí voda užitková. Stát se rozhodl v minulém roce podpořit zachytávání srážkové vody na zalévání zahrady, akumulaci srážkové vody pro splachování záchodů a využití přečištěné odpadní vody jako vody užitkové. Jak ale vybrat optimální systém na zadržování dešťové vody? Jaké čerpadlo vybrat a jaké dotace na zadržování dešťovky nabízí stát? Na to se zaměřuje následující text.

Dešťovka je dnes díky pobídkám státu hodně zmiňované slovo. Pravdou ale je, že zde byla vždy a pouze jsme ji většinou nedostatečně využívali. To, že je naše republika na „střeše Evropy“ a voda od nás prostě odteče, se díky schopnosti půdy ji zachytit příliš neprojevovalo. Krajina ovšem v posledních desítkách let prošla výraznou změnou a k měnícímu se klimatu se přidala i ztráta schopnosti půdy vodu akumulovat. „Vodní hospodářství se stává prioritou nejen naší země, ale jde o celosvětový trend, mající za úkol zvýšit zásoby této strategické suroviny, lépe přistupovat k jejím zdrojům a hledat alternativy k aktuálním způsobům jejího užívání,“ říká Martin Křapa ze společnosti Pumpa. Společnost Pumpa se od roku 1991 specializuje na prodej, servis
a montáž čerpadel, vodáren a jímek.

Jak dešťovou vodu zadržet?

První zásadní výzvou je dešťovou vodu efektivně zadržet. Lze ji zachytit několika způsoby, mezi které patří třeba i vsakování, nicméně dotační program počítá se svodem ze střechy. Pro samotné zadržení vody slouží retenční nádoby, kdy nejvíce preferovanou formou je zakoupení plastových retenčních nádob, kterých je na trhu široká nabídka. Využít lze ale i nepoužívanou žumpu, IBC kontejnery atd. Nádoba nemusí být navíc umístěna pod zemí, i když to je samozřejmě nejvhodnější řešení.

Před koupí této nádoby je potřeba zvážit, který typ je pro danou lokalitu vhodné použít. Rozhodujícími faktory při výběru jsou: výška hladiny spodní vody, skladba podloží, možnosti umístění apod. „Při volbě velikosti retenční nádoby musíme vycházet z velikosti plochy střechy, ze které budeme vodu jímat. Průměrné množství vydatných srážek se pohybuje okolo 30 l na 1 m2. Pokud máme plochu střechy např. 200 m2, volíme retenční nádobu o velikosti zhruba 5 m3. Nesmíme také zapomenout, že při přívalových deštích může spadnout vody i 2krát více a je potřeba zajistit přepad z retenční nádoby,“ radí Křapa.

Využití dešťové vody

K čemu zachycenou vodu použít? Například pro závlahu zahrady, a to ručním postřikem nebo profesionálním závlahovým systémem. V případě použití profesionálního závlahového systému musíme zajistit dodávku vody do nádoby pro případ nedostatku srážek. Je možné použít i vodu ze studny nebo vrtu a v době nedostatku srážek nádobu dopouštět. Další možností je dopouštění z veřejného vodovodu. Tady je vhodné požádat správce vodovodu o podružné měření a vyhnout se tak platbě za stočné. Toto je ideální u menších ploch, kde se investice do nově budovaného podzemního zdroje nevyplatí. U větších ploch nad 300 m2 je lepší vybudovat nový zdroj podzemní vody, který lze využít i pro běžnou spotřebu vody.

„Další variantou je využít zachycenou vodu na splachování WC. V tomto případě je nutné si uvědomit, že takto použitá voda se stává vodou odpadní a bude nutná smlouva s provozovatelem kanalizace, pokud jí vodu odvádíte,“ říká Křapa.

 

 Co musí systém na dešťovou vodu splňovat?

Obecně je samozřejmě základem celého systému nádoba a vhodné čerpadlo nebo čerpací systém.
„Podle způsobu využívání je nutné zajistit úroveň čištění. Na splachování postačují filtry hrubých nečistot. V případě, že se chcete dešťovou vodou i sprchovat, je nutné zvolit filtrační systémy, které se používají pro šedou vodu,“ prozrazuje Křapa.

V období nedostatku dešťových srážek je nutné mít celý systém zálohován pitnou vodou. Zde je vyžadováno čerpadlo, které udrží tlak v systému, tzv. domácí vodárna. Typickým představitelem je:

  1. Povrchová vodárna Calpeda NGXM3 s tlakovou nádobou GWS (obr. 1).
  2. Ponorné čerpadlo s řídící jednotkou ACUASTOP 60 (obr. 2) a s plovoucím sáním (obr. 3)
  3. Samostatné povrchové čerpadlo (obr. 4).

Dotace ze strany státu

Jak bylo zmíněno v úvodu, zadržování a využívání dešťové vody se stává celosvětovou prioritou. Česká republika nezůstává v tomto směru pozadu a vznik systémů na využívání dešťovky finančně podporuje. Z toho důvodu vznikl dotační program Dešťovka, který si klade za cíl zadržet co nejvíce dešťové vody a nenechat ji bez užitku odtéct z naší země. Stát programem Dešťovka pokrývá až 50 % výdajů na pořízení systému a podporuje tři způsoby využití – zachytávání srážkové vody na zalévání zahrady, akumulaci srážkové vody pro splachování WC a zálivku, a využívání přečištěné odpadní vody jako vody užitkové. „Pokud máte zájem o využití dešťové vody pouze na zálivku zahrady, musíte si ověřit, zda je oblast, ve které máte postavený dům, oficiálně ohrožena suchem,“ radí Martin Křapa. Pokud je obec, ve které bydlíte, zařazena v seznamu prověřených obcí uvedeném na webových stránkách programu, na dotaci máte nárok a nemusíte nic dalšího dokládat. V opačném případě tuto skutečnost doložíte buď stanoviskem příslušné obce, nebo odkazem na veřejně dostupné dokumenty (např. vyhlášky uveřejněné na internetových stránkách obce). Více informací o programu Dešťovka najdete zde – www.dotacedestovka.cz.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *