K tomuto článku mě inspiroval článek Jiřího Liebreicha z 28. 4. 2023 na E15 s názvem „Spalovací motory vymřou, průmysl přepřahá na baterie a elektromobily. Emise na prvním místě“ a se sdělením, že automobilky a dodavatele trápí hlavně vysoká inflace a hrozba zavedení přísné varianty emisní normy Euro 7. A já dodávám, že největším znečišťovatelem životního prostředí nejsou plastové obaly, ale doprava, zejména v důsledku emisí skleníkových plynů, které způsobují oteplování planety.

Podle informací z www.medium.com zažila naše planeta v letošním březnu druhý nejteplejší březen od roku 1850, duben byl čtvrtý nejteplejší. Observatoř Mauna Lao zaznamenala koncem letošního dubna rekordně vysokou koncentraci CO2 – 425 ppm. To se projevilo v rekordní vlně veder, zejména v Asii, a ve zvýšení teploty povrchu oceánu, měřenou satelitem, na rekordních 21,1 stupně Celsia. Evropa zažívá nejhorší sucha za posledních 500 let. Španělsko překonalo teplotou ovzduší 38,8 stupně Celsia dosavadní rekord. Světu dochází pitná voda, některé vlády připravují přídělový systém. Polovina obcí v Katalánsku bude kvůli suchu nucena omezit spotřebu vody. Grónsko zažívá bezprecedentní úbytek ledu, při němž tání ledovců probíhá třikrát rychleji než před 30 lety a hladina moře stoupá dvakrát rychleji než v devadesátých letech. Navzdory doporučení IPCC ke snížení spotřeby ropy a plynu do roku 2030 o 30 % se vrtá i v ekologicky citlivých oblastech v USA – v Mexickém zálivu a na Aljašce. Skupina G7 nedávno na jednání v Sapporu přislíbila přechod na obnovitelné zdroje energií. Paradoxně však roste jejich spotřeba uhlí a k navrženému uzavření uhelných elektráren do roku 2030 členské země nepřistoupily. Podle studie společnosti Shell by pro nepřekročení růstu teploty o více než 1,5 stupně Celsia do roku 2050 musela okamžitě skončit spotřeba fosilních paliv.
Bez syntetických hnojiv, vyráběných převážně ze zemního plynu, by polovina lidstva hladověla. Rýsuje se jejich nedostatek pro uspokojení rostoucího počtu obyvatel planety. Indie se stala nejlidnatější zemí světa. V následujících 30 letech se má poptávka po potravinách zvýšit až o 60 %. Mezinárodní měnový fond odhaduje pro letošní rok nejhorší ekonomické výsledky. Americká ekonomika ztrácí dech a přibližuje se oficiální recesi. Evropská unie přijala balíček opatření Fit for 55 ke snížení skleníkových plynů do roku 2030 o 55 %, a to zejména v sektorech dopravy, stavitelství, zemědělství a odpadního hospodářství. Na realizaci vyčlenila 72,2 miliardy eur.

Cesta k dekarbonizaci

Medializování vědeckých poznatků o klimatické krizi často přispívá k jejímu popírání a vede spíše k odmítavé reakci. Podle průzkumu chtějí Evropané lepší ochranu klimatu, avšak nemají zájem o změnu životního stylu. Pouze třetina by byla ochotna přesednout na elektromobily. Je přitom jasné, že elektromobily pomohou dekarbonizovat planetu. Při výrobě každého elektromobilu se emituje průměrně 11 tun CO2, u spalovacích vozů je to méně – 7 tun. Po ujetí 20 tis. km se stávají celkové emise CO2 u elektromobilů příznivější. EU přijala opatření k pokrytí kritických surovin do roku 2030. Vlastní těžbou má být pokryto 10 % potřeby, vlastním zpracováním 40 % potřeby a vlastní recyklací 15 % potřeby. V současné době je většina lithia dovážena z Chile, křemík z Norska, grafit z Číny a kobalt z Konga. Mezi spasitele snižování emisí CO2 v dopravě se zařadili výrobci elektromobilů a baterií na jejich pohon. Mezinárodní energetická agentura (IEA) pro letošní rok odhaduje 18% podíl elektroaut ze všech prodaných aut. Díky vládním dotacím, zejména v USA, se ceny elektromobilů staly konkurenceschopnými ve srovnání s automobily se spalovacími motory, takže jejich výroba roste exponenciálně. Každé páté registrované nové auto v EU má bateriový nebo hybridní pohon. V Evropě dominuje v nových registracích Norsko, v EU Nizozemsko. Za letošní 4 měsíce se v ČR prodalo o 72,8 % více elektromobilů než za stejné období vloni. Dominovaly vozy Tesly, následované vozy ze Škodovky a VW.

Největší trh hledejte v Číně

Baterie tvoří více než 40 % nákladů na elektromobil. Největší výrobci baterií oznamují inovace směrem ke zvyšování jejich energetického potenciálu a k efektivním recyklacím. Studenti z Univerzity v Sydney vytvořili světový rekord v délce jízdy svého elektromobilu na jedno nabití – 1 500 km. Z výrobců elektromobilů dominuje, a i v roce 2025 bude dominovat, americká Tesla s produkcí 2,8 mil. vozů, následovaná Volkswagenem s produkcí 1,5 mil. vozů a skupinou SGMW (SAIC, GM a Wulling Motors) s 1,1 mil. vozů. Čína je největším světovým trhem pro elektromobily, jejich domácí prodeje představují téměř třetinu. S levnějším a hojnějším lithiem klesají ceny baterií a v návaznosti i ceny elektromobilů. Japonští výrobci elektromobilů slibují do 6 let ceny elektromobilů nižší než ceny srovnatelných aut se spalovacími motory. Společnost Albemarle investuje 1,5 mld. dolarů na zdvojnásobení své produkce hydroxidu lithného v Austrálii. Její produkce přispěje k pohonu 2 mil. elektromobilů ročně. Čína si udržuje světovou pozici č. 1 ve výrobě baterií, čínský bateriový král CATL dodává baterie i Tesle a Škodovce. Čína v roce 2020 kontrolovala 80 % rafinace surovin, 77 % kapacity článků a 60 % výroby komponentů pro baterie. CATL investuje značné částky do výzkumu a vývoje baterií. V roce 2019 dosáhly příjmy z bateriových systémů více než polovičního nárůstu proti předchozímu roku. Inovacím prospívají i značné vládní pobídky v USA a Číně. Ve hře jsou i megabaterie pro ukládání energie, které nepotřebují lithium. Jsou totiž založeny na vanadu, a jsou tak z hlediska hořlavosti bezpečnější než lithiové typy. Finská společnost Polar Night Energy instalovala první pískovou baterii do komerční elektrárny pro ukládání energie a následné využití pro vytápění budov. Již v roce 2020 představil evropský výrobce baterií InoBatAuto první baterii na světě, která byla vyvinuta kombinací umělé inteligence a technologie High Throughput, která se má vyrábět ve Vodoradech na Slovensku. Tato baterie umožňuje snížit závislost na kobaltu a zvýšit kapacitu a zároveň zahájit výrobu v roce 2025. Produkce by měla umožnit výrobu 240 tis. elektromobilů.

Bude gigatovárna?

Gigatovárny rostou jako houby po dešti ale bohužel v ČR příliš nenapršelo, neboť vláda již několikrát posunula rozhodnutí o výstavbě gigatovárny v Líních u Plzně, v bývalé elektrárně v Prunéřově nebo na severní Moravě. Dá se očekávat, že potenciální investoři (VW, ČEZ a LG) mají projekt připravený „v mašličkách“, čekají však na příslib vlády k podpoře realizace, včetně infrastruktury. Osobně jsem po absolvování VŠCHT pracoval v období 1967–2009 v „chemické gigafactory“ Kaučuk v Kralupech n. Vltavou. Její výstavba byla schválena vládou a začala v roce 1960 na levém břehu Vltavy na místě bývalého sportovního letiště. Mezi prvními objekty byla realizována vodárna pro teplárnu s vlastní výrobou elektřiny, odborné učiliště, výzkumný ústav, svobodárna a bytovky pro zaměstnance. Osobně jsem začínal bydlet na svobodárně a s rostoucím počtem dětí jsme se stěhovali do podnikového jednopokojového bytu a nakonec se třemi dětmi do čtyřpokojového bytu. Ke slavnostnímu zahájení výroby došlo v prosinci 1963. Historie výstavby a dalšího rozšiřování jsou popsány v publikaci kolektivu autorů nazvané „Kaučuk, Plasty a Ropa“, vydané v roce 2021 v nakladatelství VŠCHT Praha, v jejíž kapitolách jsem popsal výrobu styrenu a polystyrenových hmot. Ve spolupráci s představiteli města Kralup byly postupně realizovány výstavby čtyř sídlišť a navazujících objektů jeslí, školek, sportovišť, svobodárny a hlavně bytů pro zaměstnance. Počet zaměstnanců Kaučuku přitom nepřekročil plánovaný počet zaměstnanců v plánované gigafactory v Líních.

Zelená je jasná volba

V roce 2022 svět emitoval 40,5 mld. tun CO2. Mobilita je příčinou přibližně třetiny celosvětových emisí CO2. Ke snížení těchto emisí vede cesta přes změnu chování a dekarbonizaci. Například snížením hmotnosti vozidla aplikací plastů s třetinovým podílem recyklátů lze docílit významného snížení emisí. Nejčastěji se aplikují polypropyleny, polyuretany, polyamidy, terpolymery ABS, PVC v množství až 190 kg/vozidlo, avšak možnosti jsou širší. Další takovou možností je recyklace elektromobilů a využití recyklátů. Evropa a potažmo i ČR musejí zezelenat.

Autor : Fr.Vörös

Zdroj : časopis Odpadové fórum č.6/2023