Vážení čtenáři , rozhodli jsme se umístit na náš web článek , který sice obsahově nezapadá do naší tématiky , ale je natolik zajímavý a především aktuální , že jsme cítili potřebu jej zveřejnit .

Se souhlasem našeho pravidelného autora .

Na tiskovce Policie jsme se ve čtvrtek v poledne od šéfa pražské kriminálky dozvěděli, že jim chybělo už jen několik dní na to, aby ztotožnili vraha z Klánovického lesa s budoucím vrahem z filozofické fakulty v Praze. Bylo to odůvodňováno množstvím informací, které přes obrovské nasazení všech dostupných kriminalistů nestačili zpracovat a vyvodit z nich adekvátní důsledky. Přitom by stačilo, kdyby právě kriminalisté již používali umělou inteligenci, která dokáže počítačově řešit úlohy, které dříve zvládali lidé řešit lépe. Přestože o počítačích se kdysi tvrdilo, že jsou jen „pilnými blbci na sčítání jedniček a nul“ ale dnes už si svět bez těchto „pilných blbců“ nedokážeme vůbec představit,

Nicméně právě ta „pilnost“ z těch „blbců“ udělala časem obrovský nástroj na řízení či ukládání informací a jejich třídění a je v současnosti i podstatou umělé inteligence, neboť umožňuje z obrovských databází mimo jiné vybrat rychle to podstatné a dát to do potřebných souvislostí. Proto nepochybuji o tom, že by rychle našla v databázi 4 tisíců podezřelých (o kterých mluvil pražský kriminalista), že:

• existuje mladý ozbrojený kluk (u kterého je pravděpodobnost zavraždění kojence v kočárku největší, protože ještě nemá žádné zkušenosti s kontaktem s malými dětmi)
• navíc psychicky labilní (dle posudku odborníka)
• který si přesto nedávno udělal zbrojní průkaz
• a během pár měsíců nakoupil 8 zbraní (z toho kromě samopalu i jednu samonabíjecí pušku vysokého kalibru, přestože nebyl sportovcem ani myslivcem)
• a k nim 4 tlumiče (ke sportovní střelbě či sebeobraně naprosto nevhodné a nepotřebné)
• a především mimo jiné munice spoustu plných zásobníků do samopalu (které na střelnici nepotřeboval a jinde s nimi střílet nesměl)
• a každý trestní soudce potvrdí, že když požádá Policii, tak obratem dostane seznam všech zbraní, které souzená osoba vlastní (takže není pravda, že to Policie nevěděla)
• a to vše za stovky tisíc Kč (přestože byl studující, tedy bez zaměstnání a výdělku)
• a který jel hodinu MHD spáchat sebevraždu až do Prahy (určitě ne kvůli tomu, že by hodlal skočit zrovna z Karlova mostu, když ji mohl mnohem pohodlněji spáchat doma)
• a určitě by nešel před sebevraždou napřed na přednášku do Celetné ulice
• a jestliže je celá Praha a okolí pokryto hustým signálem mobilních operátorů, tak s přesností na stovky metrů Policie mohla znát pohyb pachatele od prvotního oznámení.

a mohly být včas učiněny adekvátní kroky k jeho eliminaci.

Umělá inteligence sice není o nic chytřejší, než ta lidská (ostatně ta ji stvořila), ale právě díky těm „pilným blbcům na sčítání jedniček a nul“ je mnohem rychlejší, takže dokáže zpracovat milionové násobky informací, a navíc v podstatně kratším čase než ta lidská. Policie sice měla (či mohla mít) dostatek informací, ale chyběla jí právě ta rychlost jejich zpracování a roztřídění a dání do vzájemných souvislostí, což zapříčinilo tu obrovskou tragédii, takže nepochybuji o tom, že s pomocí umělé inteligence by Policie těch potřebných scházejících několik dní zkrátila na pár hodin a těch 17 lidí (včetně obětí z Klánovic a otce) mohlo dál šťastně žít.

A je třeba zdůraznit další opomíjenou věc, že nebýt okamžitého varování některých přednášejících či studentů v posluchárnách na počátku útoku vraha, bylo by obětí určitě mnohem více. Jednak to umožnilo některým studentům se v posluchárnách zabarikádovat, a hlavně to znejistilo vraha, který byl tím donucen změnit svůj plán postupovat od horních pater směrem dolů a aktivní obrana studentů a následný postup policie ho naopak donutily k neplánovanému rychlému ústupu na střechu, kde již nemohl využít svých předem připravených velkých zásob zbraní a munice v horním patře. Kdyby býval stihnul použít připravený samopal s několika stovkami nábojů, tak by ten masakr byl určitě několikanásobný!

Do budoucna je třeba si z tohoto tragického případu vzít kromě jiných ponaučení i zdůraznění:

• především zavedení fungujícího centrálního sdělovacího systému nejen ve všech posluchárnách a místnostech vysokých škol (zatímco základní a střední školy ho mají již skoro 100 let), kde je možné se zatím spoléhat jen na obecní rozhlas či na venkovní sirény (které už nikdo nebere vážně, když houkají zbytečně každý měsíc)nebo na soukromé SMS a maily, ale též ve všech veřejných budovách. Obchodní řetězce ho již dávno mají a zatím využívají ke svolávání konkrétních pracovníků či k reklamním sdělením.
• databázového propojení všech informací týkajících se zbraní a střeliva (od žádosti o zbrojní průkaz, rejstříku trestů, lékařského vyšetření až po informaci o nákupu zbraní a množství a druhu střeliva)
• zlepšení a zpřesnění informačního systému mezi jednotlivými zasahujícími složkami Policie (z ukázek vyznělo, že bylo chvílemi chaotické, což sice lze pochopit, ale ne omluvit)

a na základě toho urychleně zavést a plně nasadit (nejen) v kriminální praxi umělou inteligenci, byť v prvotních verzi asi zjednodušenou. Ostatně první nasazení takové „umělé inteligence“ v kriminalistické praxi u nás znají naši starší občané z výborné české filmové detektivky z roku 1966 „Poklad byzantského kupce“. V ní kriminalista „kapitán Exner“ vyselektoval již před skoro 60 lety (!) díky elektronkovému počítači s rotační feritovou pamětí a děrnými štítky (z dnešního pohledu zcela primitivního, a tehdy umístěného shodou okolností ve sklepě katedrály sv. Klimenta v Kaprově ulici, tedy jen kousek od filozofické fakulty, a ta vražda se měla navíc dokonce odehrát na jejím hlavním schodišti!) z několika možných otců díky biometrickým údajům z fotografií jejich lebky během pár minut toho pravého….

Tak na co tedy ještě čekáme??? Až se bude něco podobného opakovat?

Jinak zásahu policistů na fakultě v nastalé složité, nepřehledné a krajně nebezpečné situaci si velmi vážím, byl zcela profesionální včetně nasazování vlastních životů či odborného poskytování první pomoci. Jediné, co mne zaráží, proč policisté okamžitě nestříleli z ulice po vrahovi, když byl na ochozu a střílel po lidech na ulici (a pár jich i zasáhl). Jako sportovní střelec dobře vím, že na tuto vzdálenost má s krátkou zbraní i zkušený policista rozptyl několik metrů, ale každý měl k dispozici 2 plné zásobníky s 30 náboji, takže byla velká pravděpodobnost, že některá kulka by mohla vraha zasáhnout, a i kdyby ne, alespoň by ho přinutila se více krýt a znemožnit mu střelbu po lidech na ulici. Podaná informace, že pod úhlem, kterým by policisté stříleli, by mohli ohrozit občany v okolních budovách, není pravdivá a jen odhaluje, že vedení Policie ČR si je této své zásadní chyby plně vědomo a její zatajování zbytečně vrhá špatné světlo na jinak na místě výborně odvedenou práci. Přiznání případných pochybení totiž není slabostí, ale naopak silou k jejich příští nápravě.

JUDr. Ing. et Ing. Mgr. Petr Měchura

Autor vystudoval mimo jiné v 70tých letech jak obor automatizované systémy řízení, tak ekonomicko-matematické výpočty na Fakultě řízení VŠE v Praze, počítačovými predikcemi vývoje světa se pak zabýval v Ústavu mezinárodních vztahů, v Ekonomickém ústavu ČSAV či jako programátor v Institutu řízení.