Vyhledat:

Na co musí dát firmy pozor při provozu klimatizace a vzduchotechniky a jaká jsou další doporučení pro pracoviště na léto 2021. Covid-19 je tu totiž stále s námi.

S příchodem horkých letních dní roste důležitost systematické regulace teploty na pracovištích. Vhodné podmínky k práci, i ty teplotní, stanovují hygienické a BOZP předpisy. Při lehké fyzické námaze člověk dosahuje stoprocentního výkonu při teplotách do 22°C, při teplotě 27 °C pak dochází k poklesu výkonu o 25 % a při teplotě kolem 30°C dosahuje pouhých 50 % původního výkonu.

 

Situaci ovlivňuje také rostoucí počet tropických dní a také opatření na pracovištích související s rizikem nákazy koronavirem. Odborníci doporučují udržovat vnitřní prostředí budovy při 22°C a relativní vlhkosti vzduchu kolem 50 %. Tyto podmínky jsou dle studií nejméně vhodné pro množení a přenos bakterií a virů. S ohledem na stále přítomný covid-19 je vhodné také měnit častěji filtrační vložky do vzduchotechniky.

„Zajistit hygienické podmínky, bezpečnost a ochranu zdraví při práci všem svým zaměstnancům je základní povinností každého zaměstnavatele. A právě teplota na pracovišti patří obecně k nejdiskutovanějším tématům týkajícím se bezpečnosti práce.  Posouzení, zda je práce vykonávána v teplotním riziku, nebo ne, se provádí měřením teploty na pracovišti za pomoci kulového teploměru,“ říká Jiří Kuryviál, specialista BOZP společnosti SSI Group.

Zaměstnanci jsou pak na základě toho zařazeni do jedné z osmi tříd podle druhu vykonávané práce a podle jejich průměrného a celkového energetického výdeje / fyzické zátěže. Tyto druhy tříd jsou ale pouze orientační, proto si musí zaměstnavatel dle vlastního uvážení zařadit zaměstnance do vhodné a reálně odpovídající kategorie. Dle těchto tříd se pak určuje pitný režim, střídání práce, přestávky nebo případné zkrácení pracovní doby.

Přílišné horko přináší především nepohodlí. Negativně však také působí na náš zdravotní stav, kdy může dojít až k přehřátí organismu, dehydrataci a vyčerpání. Vnějším projevem dehydratace organismu a přehřátí mohou být křeče, průjmy, bolesti hlavy, ztráta orientace či nekoordinované chování, což může individuálně nastat již při teplotách nad 28°C. Vysoké riziko je pak při 36°C a vyšších teplotách.

Dalšími vedlejšími účinky nevhodně regulované teploty jsou pokles pracovní výkonnosti a kvality odváděné práce. Při lehké fyzické námaze člověk dosahuje stoprocentního výkonu při teplotách do 22°C, při teplotě 27 °C pak dochází k poklesu výkonu o 25 % a při teplotě kolem 30°C dosahuje pouhých 50 % původního výkonu.

„V moderních kancelářských a výrobních budovách je řízení teploty díky vzduchotechnice a klimatizačním jednotkám jednodušší. Často ale není snadné se shodnout na ideální teplotě pro všechny zaměstnance, někteří si totiž naopak stěžují na chladné prostředí. Snažíme se ale se zaměstnavateli najít vždy nejlepší kompromis,“ říká Ondřej Mareček, obchodní ředitel společnosti SSI Group, která zajišťuje správu stovky budov různého charakteru a dodává: „Naše doporučení je nastavení centrálního vzduchotechnického systému v letních měsících na parametry nejméně vhodné pro šíření bakterií a virů tzn. udržovat vnitřní prostředí budovy při 22°C a relativní vlhkosti vzduchu kolem 50%. Tyto podmínky jsou dle studií nejméně vhodné pro množení a přenos bakterií a virů. S ohledem na covid-19 doporučujeme také i v letošním létě měnit častěji filtrační vložky do vzduchotechniky.“

Boj s covid-19 jsme stále nevyhráli a nevyplatí se usnout na vavřínech, což ostatně potvrdilo i loňské léto. Zaměstnavatelé nesmí zapomínat na rozmístění dezinfekčních prostředků ve firmách a pečlivý úklid. A také to, že všechny prostory a plochy je také nutné nejprve pečlivě uklidit a vyčistit. „Dezinfekce bez předchozího vyčištění není účinná ani z poloviny. Toto byla jedna z častých chyb při otevření v loňském roce. A je to bohužel stále častá chyba či nevědomost u mnoha firem a subjektů,“ upozorňuje Lukáš Rom ze společnosti Kärcher a dodává: „Dezinfekce prostor a ploch chemickými prostředky není jediným funkčním řešením, stále více zaměstnavatelů využívá čištění suchou parou, která je nejen účinná při odstraňování nečistot a mastnoty, ale vysoká teplota spolehlivě zahubí běžné bakterie a deaktivuje obalené viry. Navíc se jedná o účinnou ekologickou alternativu chemickému čištění, což může být příjemnější jak pro specialisty zodpovědné za úklid, tak pro všechny zaměstnance.“

Na pracovištích navíc zatím stále platí povinná ochrana dýchacích cest, ale i zde se pravidla pomalu rozvolňují.  Respirátory mají některé nevýhody a nejsou navíc ideální pro horké letní dny. Vedle ztíženého dýchání a nedostatku čerstvého vzduchu se mohou pod respirátorem množit bakterie, celkově je nošení respirátorů obtížnější pro alergiky a astmatiky a negativní vliv má i na pokožku, která dlouhé hodiny nemůže dýchat. Výsledkem toho pak mohou být problémy s pletí, akné, ekzémy či další kožní potíže, jejichž léčba je navíc kvůli nutnosti respirátor neustále nosit téměř nemožná.

Řešení, které pomáhá všem napříč profesemi, představují nanoroušky. Jsou certifikované, většina z nich je vyráběna v Česku a některé mají účinnost proti viru 99,8 %, což je ochrana srovnatelná s respirátory třídy FFP3. Jejich předností je zejména to, že jsou pohodlné, lehké, dobře se v nich dýchá a vydržet se v nich dá celý den. „Nanorouška je vhodným řešením nejen pro běžné používání v obchodech a veřejné dopravě, ale také pro mnoho zaměstnanců a pracovníků, kteří by mohli mít problém na daném pracovišti vydržet v pracovním výkonu s nasazeným respirátorem. Ztížené dýchání v respirátoru po několik hodin může fyzicky vyčerpávat, v nanoroušce se naopak dýchá pohodlně a přirozeně. Navíc pořizovací hodnota nanoroušek je nižší než u méně účinných respirátorů,“ vysvětluje Tomáš Mertlík ze společnosti Batist Medical.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *