Změny ve výstavbě rodinných domů po roce 2020 nebudou tak razantní, jak mnozí čekali. I to bylo náplní předchozích článků na téma Jak se bude stavět a Z čeho se bude stavět po roce 2020. Prakticky jediné změny, které zaznamenáme, nastávají v oblasti technických systémů staveb. A právě tomuto tématu se bude věnovat tento článek. Zrak bude tedy upřen na vytápění, ohřev teplé vody, větrání a osvětlení.

Připomeňme si, že od 1. ledna 2020 platí požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie také pro rodinné domy a menší stavby. Výjimkou zůstávají rekreační objekty a stavby s energeticky vztažnou plochou do 50 m2.

Pokud bychom chtěli porovnat budovu s téměř nulovou spotřebou energie s ostatními standardy prostřednictvím měrné potřeby na vytápění, dostali bychom hodnoty kolem 40–60 kWh/(m2·rok). Budova s téměř nulovou spotřebou energie tak nedosahuje ani hodnot obvyklých pro pasivní domy a k nulovým domům má pak na hony daleko.

Důraz je kladen na využití obnovitelných zdrojů

Splnění požadavků na budovu s téměř nulovou spotřebou energie se mimo jiné prokazuje prostřednictvím ukazatele energetické náročnosti, a to „množství celkové dodané energie“ a „množství primární neobnovitelné energie“. Vždy se však posuzuje budova jako celek, tedy všechny technické systémy přítomné ve stavbě. Jedná se o vytápění, ohřev teplé vody, osvětlení, větrání a úpravu vlhkosti.

Důraz je kladen na to, aby část energie dodané do budovy pocházela z obnovitelných zdrojů. To je konec konců v souladu s ideou evropské směrnice o energetické náročnosti budov.

Příklady vytápění rodinných domů

Pojďme si na konkrétních příkladech ukázat, jaká kombinace technických systémů vyhoví či nevyhoví novým požadavkům na rodinné domy po roce 2020.

 

1. Elektřina ze sítě

Ať už vytápění elektrickým podlahovým vytápěním či použití elektrokotle a ohřev teplé vody zajištěný elektrickým boilerem neodpovídá požadavkům na výstavbu rodinných domů po roce 2020. Takovou kombinaci by bylo třeba z velké části doplnit zdrojem, který je k přírodě šetrnější.

Situaci tak nevyřeší ani doplnění sestavy krbovými kamny bez výměníku tepla. Jejich podíl na vytápění by musel být kolem 60–70 %, což není technicky proveditelné.

2. Kotel na zemní plyn

Vyhovujícím řešením pro vytápění rodinných domů a ohřev teplé vody může být plynový kondenzační kotel napojený na otopnou soustavu. I tak je toto řešení již hraniční a s dalším zpřísněním jej bude pravděpodobně nutné doplnit o obnovitelný zdroj energie.

3. Tepelné čerpadlo

Novým požadavkům na výstavbu rodinných domů po roce 2020 také odpovídají tepelná čerpadla, ať už se jedná o systém vzduch/voda, vzduch/vzduch, země/voda aj. Byť i tepelné čerpadlo spotřebovává elektřinu ze sítě, značná část vyrobené energie je dodána z obnovitelných zdrojů – energie z okolního prostředí.

4. Spalování dřeva a další biomasy

Dřevo a další produkty na jeho bázi (brikety, pelety) jsou z hlediska současné legislativy chápány jako obnovitelné zdroje energie. Novostavby tak lze vybavit např. kotlem na dřevo, pelety aj.

5. Kombinace elektrického vytápění s dalšími zdroji

Nabízí se tedy otázka, jaké kroky je potřeba podniknout, aby bylo možné i nadále vytápět elektřinou ze sítě? Výrazně jej doplnit obnovitelnými zdroji, ať již sluncem, spalováním dřeva či využitím malých tepelných čerpadel vzduch/vzduch.

Verdikt: Vždy bude záležet na konkrétní stavbě

Obecně nelze vyjádřit podíl, do jaké míry lze využít vytápění elektřinou ze sítě, a jaký podíl bude tvořit obnovitelný zdroj energie. Vždy bude záležet na konkrétní stavbě a její energetické náročnosti. Často se však bude jednat o výrazný podíl energie z obnovitelných zdrojů a pouze doplňkové vytápění elektřinou.

Autor: Ing.Tomáš Hrdlička

Zdroj: www.drevostavitel.cz