Nic není více ilustrativní než v českých médiích hodně zaujaté povšechně kladné hodnocení hodinového projevu předsedkyně Evropské komise (EK) Ursuly von der Leyenové o stavu Evropské unie z 16. září ve Štrasburku, z něhož se v tomto článku soustřeďujeme na palčivou problematiku energetické bezpečnosti a exploze cen ropy, PHM, zemního plynu a následně i elektřiny. A na straně druhé okázalé mediální i politické ignorování dopadů oznámení rozhodnutí Agentury pro ochranu životního prostředí USA (EPA) z 14. září v rámci zasedání ministrů energetiky nejvyspělejších zemí světa ve skupině G20 v texaském Houstonu. Zatímco šéfka EK se v hodinovém projevu utápěla v obecných proklamacích o tom, že Evropská unie je nejsilnější, jaká kdy byla, a současně nejkřehčí, jaká kdy byla a že pod jejím vedením, tedy v druhém funkčním období už od roku 2019 se všechny problémy určitě vyřeší. Jen je třeba pokračovat v nastoupené zelené transformaci EU a boji proti klimatické změně a z elektřiny udělat komoditu, která masově nahradí tu „emisně zlou“ importovanou ropu a zemní plyn. Tedy ty primární zdroje energie, z nichž se rovněž rekrutuje ušlechtilá a samozřejmě následně dražší komodita, elektřina. Paní von der Leyenová pochopitelně neustále opakuje mantru, že se EU může opřít o „své vlastní“ „čisté zdroje“ ze slunce a větru či pohon elektrických aut. Až na to, že v dodávkách těchto technologií dominuje Čína, jak ostatně sama přiznala s tím, že ji EU musí dostihnout a předehnat. Řešením Leyenové je do roku 2040 zdvojnásobit současný 23% podíl elektřiny na celkové spotřebě. Současně šéfka EK přiznala, že na připojení k evropským sítím už nyní čeká výkon odpovídající šestinásobku loňského přírůstku obnovitelných zdrojů, přičemž posílení sítí si vyžádá stamiliardy eur za neúnosně zatěžuje finální cenu elektřiny. Jenže spolehlivá elektrifikace není totéž co instalovat další větrníky a solární panely. Pokud má právě z nich pocházet stále větší část výroby, potřebuje soustava zároveň dostatek řiditelných zdrojů pro hodiny a dny, kdy nefouká a nesvítí a také výkon udržující stabilní frekvenci a napětí. A všechny tyhle duální systémy doplněné nesmírně drahými bateriemi a neexistujícími vodíkovými systémy fungují jen na drogách dotací. Řešení tohoto problému na rozdíl od EU nyní oznámila právě americká EPA. Zrušila veškerá emisní omezení uvalená za minulých vlád demokratického prezidenta Joa Bidena na americké uhelné a plynové elektrárny s tím, že uspořených 310 miliard dolarů se promítne do příznivých cen energie pro podniky a domácnosti v USA. EPA současně navrhla zrušení všech zbývajících norem pro skleníkové plyny v energetickém sektoru. Současně se USA masivně vracejí k využití jaderné energie, což je mj. požadavek investorů do datových center a umělé inteligence. „Během období špičkové poptávky po elektřině hrají uhlí a zemní plyn i nadále klíčovou roli v udržování provozu,“ uvedl ministr energetiky USA Chris Wright. „Dnešní oznámení pomůže zajistit spolehlivou výrobu elektřiny bez ohledu na to, zda fouká vítr nebo svítí slunce, a to tím, že umožní uhelným a plynovým elektrárnám pokračovat ve výrobě energie, když ji Američané nejvíce potřebují. Na rozdíl od minulých administrativ, které upřednostňovaly zájmy klimatických alarmistů, prezident /Donald/ Trump slíbil, že americký lid postaví na první místo, a slib plní.“ (Zdrojová zpráva EPA viz odkaz na konci textu.) Náš spolek Realistická energetika a ekologie věří, že po seznámení se s textem budou analytici a redaktoři českých veřejnoprávních médiích a dalších sdělovacích prostředků schopni připravit zajímavé otázky. Ty by bylo vhodné položit jak české, tak také eurounijní politické reprezentaci.
Týkají se zejména následujících témat:
1) Do jaké míry lze snižováním už tak marginálního 6% podílu EU na globálních emisích sázkou na draze dotované občasné zdroje energie nadále zvyšovat už tak neúnosnou cenu energie.
2) Jak daleko může ještě růst nekonkurenceschopnost průmyslu EU, a nejen jeho, drceného cenami elektřiny a plynu a přebujelou byrokracií a ideologicky pojímanou enviromentální regulací?
3) Jestliže celý ostatní svět se vrací v důsledku drahoty a deficitu ropy a zemního plynu k uhlí, můžeme si dovolit ignorovat existenci cenově stabilního domácího hnědého uhlí a nadále vysílat signály podnikatelům že jakékoli nové investice do tohoto zdroje energie ničeného záměrně emisního daněmi
(povolenkami) nemají návratný smysl?
4) Uvědomují si odpovědní činitelé a také média, že neúnosně vysoká cena energetických komodit se v nejbližší době promítne do růstu inflace možná nejen v jednociferném vyjádření, což podryje podnikání, poškodí ekonomiku a srazí životní úroveň většiny Evropanů?
5) Jak ještě dlouho chtějí vedoucí politici EU i podvolených národních vlád ze své blahobytné a od reálného života občanů i podnikatelů odtržené sociální bubliny vnucovat představy o „světlých zelených zítřcích“, přičemž nemají k dispozici žádné analýzy dopadů a sociálně-ekonomické únosnosti těchto projektů založených často na technologiích, jež jsou v plenkách nebo neexistují?
6) Uvědomují si politici a média, že zatímco v polovině nultých let 21. století bylo HDP Evropské unie větší než USA, dnes pod úroveň USA klesla EU o 40 % a dále se i v konfrontaci s expandující Čínou propadá do bezvýznamnosti, o čemž mj. svědčí také neexistence ani jediné světové významné technologické firmy, která by pocházela z prostoru EU?
Nic neříkající proklamace, jakými jsme byli svědky v posledním projevu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která namnoze připomínala řeči komunistických tajemníků před pádem režimu, nejsou řešením našich problémů. Nejsilnější demokracie a svobodný trh v USA se z minulých chyb učí. Vedení Evropské unie i národní reprezentace zatím ne.
Odkaz na dokument EPA: https://www.epa.gov/newsreleases/epa-finalizes-repeal-2024-power-plantregulations- delivering-300-billion-savings
Autor : Ing Jaroslav Čížek , předseda Realistická energetika a ekologie z.s.