Je správné trestat za neoznámení informací, které si úřad může zjistit z veřejných rejstříků? Podle ERÚ ano, podle nás ne.

Energetický regulační úřad (ERÚ) tento týden pravomocně udělil pokuty hned třem držitelům licence, kteří ERÚ včas neoznámili změnu adresy svého sídla. Tímto svým jednáním se podle ERÚ dopustili přestupku podle § 91 odst. 1 písm. b) energetického zákona. Adresa provozovatele je přitom zapsána ve veřejném rejstříku a úřad by si ji v něm snadno mohl ověřit, jako to dělá řada dalších orgánů veřejné správy, aniž by po držitelích licence požadoval oznámení změn.

ERÚ se ve věci odkazuje na ustanovení § 9 odst. 1 energetického zákona, podle něhož musí držitel licence neprodleně, tj. v horizontu nejdéle týdnů, v případě změny údajů:

• oznámit tuto změnu
• předložit podklady o změně a
• požádat o změnu rozhodnutí o udělení licence.

Je neoznámení změny přestupkem?

Ačkoliv energetický zákon stanovuje výjimku pro údaje zapsané v základních registrech, mezi které spadá také sídlo držitele licence, tato výjimka se vztahuje při doslovném znění zákona pouze na povinnost předložit doklady o změně a povinnost požádat o změnu rozhodnutí o udělení licence. Povinnost neprodleně oznámit změnu údajů na ERÚ tedy pod uvedenou výjimku nespadá a její porušení může i v případě neoznámení změny sídla naplnit formální znaky skutkové podstaty uvedeného přestupku. Co se týče znaků materiálních, díváme se na věc jinak než právníci ERÚ:

„Samotné neoznámení změny adresy nenaplňuje materiální stránku správního deliktu protože ERÚ může informaci o změně adresy získat z veřejně dostupných zdrojů, a společenská škodlivost samostatného neoznámení změny sídla je tak minimální,“ vysvětluje Filip Nečas, proč by ERÚ podle jeho názoru neměl přistupovat k sankcím.

Promlčecí doba přestupku

Případné sankce se netýkají případů, kdy došlo k neoznámené změně sídla před více než třemi lety. Po uplynutí tří let od spáchání přestupku totiž bez dalšího odpovědnost za přestupek zaniká. „V uvedených rozhodnutí ERÚ nesprávně označuje tento přestupek za trvající přestupek, u něhož běží promlčecí doba každý den trvání znovu. Přestupek podle § 91 odst. 1 písm. b) energetického zákona trvajícím přestupkem není, neboť součástí jeho skutkové podstaty není udržování protiprávního stavu, nýbrž toliko jeho vyvolání,“ doplňuje Filip Nečas.

Autor: Filip Nečas