• Český plynárenský svaz upozorňuje žadatele o kotlíkové dotace na jejich povinnosti v rámci celého procesu výměny neekologického zařízení
• Kvůli chybám ve vyúčtování musely již kraje zamítnout vyplacení dotací již úspěšným žadatelům
• Plynárenské společnosti vyzývají kraje ke zpětnému proplácení faktur a zavedení systému podávání žádostí po vzoru MSK

 

 Češi se i během druhé vlny kotlíkových dotací dopouštějí zbytečných chyb při podávání žádostí. Vyplývá to z jednání odborného diskuzního panelu, který dnes uspořádal Český plynárenský svaz (ČPS) se zástupci vybraných krajů a plynárenských společností. Odborníci rovněž upozornili na problémy a rizika při samotné realizaci výměny kotle a při jejím závěrečném vyúčtování. Jako jedny z nejčastějších chyb v rámci tří diskutovaných oblastí byly zmíněny chybějící povinné doklady u podaných žádostí, výběr nekompetentní realizační firmy a nedodržení povinné struktury rozpisu nákladů.

 

„Cílem odborného setkání bylo upozornit veřejnost na nejčastější chyby v rámci všech fází výměny neekologického kotle, tedy od podání žádosti až po závěrečné vyúčtování. Pro konání odborné diskuze jsme záměrně zvolili termín v době, kdy zhruba v polovině krajů bylo již zahájeno přijímání žádostí v rámci druhé vlny kotlíkových dotací. Umožnilo nám to porovnat zkušenosti z obou vln a zároveň nabídnout užitečné informace zájemcům, kteří se svou žádost teprve chystají podat,“ řekl Jan Valenta, předseda Rady ČPS.

 

V rámci podávání žádostí se plynárenské společnosti například stále setkávají s nedodržováním samotných podmínek kotlíkových dotací, které přesně stanovují, pro jaký typ objektu může být dotace udělena, nebo udávají povinnost ekologicky zlikvidovat starý kotel. Nedodržení byť jediné podmínky má přitom za následek zamítnutí dotace. „Při přípravě žádostí pro aktuální druhou výzvu nejčastěji narážíme na chybějící doklad o kontrole technického stavu a provozu stávajícího kotle. Upozorňujeme rovněž na nutnost uvést v online žádosti správné údaje. Elektronický formulář totiž pouze upozorní na povinná pole, nikoli na to, zda je vyplněný údaj chybný,“ uvedl Radek Starý, manažer programu Kotel s dotací z energetické firmy innogy.

 

Chybějící či nekvalitně zpracovaná revizní zpráva ke starému kotli je největším problémem ve druhé výzvě i podle krajů.  Dalším zásadním problémem je neprůkazná fotodokumentace starého zařízení. „Podle našich zkušeností je důležité, aby se žadatelé opravdu seznámili s podmínkami získání kotlíkové dotace, a to jak při podání žádosti, tak po realizaci výměny při předložení závěrečného vyúčtování. Podání neúplné či nekvalitní dokumentace vyřizování žádostí komplikuje a samozřejmě prodlužuje,“ sdělila Petra Brodová, vedoucí oddělení strukturálních fondů z odboru regionálního rozvoje a cestovního ruchu Moravskoslezského kraje (MSK).

 

Ve fázi realizace výměny starého kotle za nový považuje ČPS za největší riziko výběr nekompetentního dodavatele. Upozorňuje na existenci řady podvodných firem, které nabízejí vyřízení celého procesu na klíč, ale nejčastěji v průběhu realizace přestávají plnit své povinnosti. ČPS proto doporučuje veřejnosti obracet se na osvědčené, odborné společnosti s dohledatelnými referencemi, které jsou schopné převzít i rozdělané dílo po jiné firmě. „V takovém případě rozpracovanou akci vždy individuálně posoudíme, navrhneme nejvhodnější řešení a v co nejkratším termínu realizaci dokončíme,“ popsal postup Luboš Vrbata, Head of New Solutions společnosti E.ON.

 

Zástupci krajů rovněž poukazují na chyby v rámci závěrečného vyúčtování. Podle jejich zkušeností si lidé například často nainstalují jiný typ kotle, než uvedli v žádosti. Mezi další nedostatky patří předkládání příkazů k platbě namísto potvrzení provedení úhrady, absence zprávy sběrného dvora o ekologické likvidaci původního kotle nebo chybějící podpisy žadatele na předkládaných dokumentech. „Apelujeme rovněž na aktuální žadatele o dotaci, aby dodrželi rozpis výdajů v požadované struktuře. Nedostatky ve vyúčtování se vždy snažíme v součinnosti s žadateli dodatečně odstranit, zbytečně to ale komplikuje a zdržuje proces schválení vyúčtování a vyplacení dotace. Někdy se však jedná o takové nedostatky, které odstranit nelze a dotace pak vyplacena být nemůže,“ upozornila P. Brodová.

 

Podmínky a způsoby přijímání žádostí se v jednotlivých krajích liší. ČPS na základě zkušeností z celé republiky doporučuje formu elektronického podání využívanou v MSK. „Zdejší systém umožňuje žadatelům připravit si žádost předem a v určitý den a hodinu automaticky odeslat,“ vysvětlil  J. Valenta a dodal: „Všechny kraje bychom zároveň chtěli vyzvat k tomu, aby žadatelům umožnili zpětné proplacení faktur od 15. 7. 2015 tak, jak udává doporučení ministerstva životního prostředí. Považujeme to za efektivní způsob zmírnění časového a administrativního tlaku na žadatele.“

 

ČPS rovněž vyvrací informaci, že by se kotlíkové dotace již nevztahovaly na pořízení plynových kotlů. Tato fáma vznikla během dodatečného navýšení rozpočtu v rámci první vlny, které bylo určeno pouze na zařízení využívající obnovitelné zdroje energie, tj. kotle pouze na biomasu a tepelná čerpadla. Plynové kotle byly tehdy vyloučeny pouze pro případ čerpání dotace z tohoto navýšení, nikoli z aktuální druhé a budoucí třetí vlny kotlíkových dotací. V rámci druhé vlny jsou už z dotací vyloučeny kotle pouze na uhlí a na kombinované kotle (uhlí/biomasa) s ručním přikládáním.