Myšlenka postavit si z malých hranatých balíků bunkr napadla dozajista kdejakého vesnického uličníka. Není se čemu divit, že první domy ze slámy vznikly už nedlouho po vynálezu balíkovacího stroje v 19. století. Když přidáme ještě hliněné omítky, přírodní stavba je na světě. Jaké typy slaměných staveb známe v dnešní době a jaké jsou jejich výhody i nevýhody?
Podle konstrukce můžeme rozdělit slaměné stavby do 3 kategorií:
- Nosná sláma
Svislé zatížení je zde přenášeno přímo slámou. Ušetříme peníze za přídavnou nosnou konstrukci, ale sláma bude postupně sesedat a s tím musíme počítat.
- Nosný skelet a sláma jako izolace
Druhým typem je nosný skelet a sláma použitá jako tepelná izolace. Skelet může být buď zevnitř či zvenku viditelný nebo může být „obalen“ slámou – tato metoda je ale pracnější a je potřeba už při návrhu rámu počítat s rozměry balíků.
- Slaměné panely
Slaměné panely jsou nabízeny několika firmami a stavba probíhá podobně jako jiná panelová výstavba – je podstatně rychlejší, ale oproti svépomocné výstavbě domu typu „stoh“ bude určitě finančně náročnější. Tento systém má svá mnohá specifika, a proto se jím v tomto článku dále nebudeme zabývat.
Proč stavět ze slámy?
Jednoduchá montáž
Sláma je velice lehký materiál a jednotlivé balíky lze na sebe skládat velice jednoduše bez malty či lepidel. Snadná montáž je i v případě slaměných panelů, které mají přesný tvar a jsou připravené dokonale na míru pro vaši stavbu.
Stavba svépomocí
Dům, který si postavíme svépomocí, nás nejen vyjde levněji, ale také nás bude po celý zbytek života hřát dobrý pocit, že „jsme to dokázali“. 
Pokud se odpoutáme od pocitu, že zeď musí být na milimetry přesná a roh zdi ostrý, může se do omítání a nošení balíků zapojit celá rodina.
Ekologie
Představte si dům, který opustíte, a za několik desítek let ho příroda znovu rozloží na hlínu, ze které vše vzešlo? Samozřejmě dnes zbude také hromada hřebíků, kabelů a dalších materiálů, ale pořád je na tom slaměná stavba z pohledu ekologie velmi dobře.
Cena
Cena je hledisko, které rozhodně nemůžeme opomenout. Zatímco tepelně izolační vlastnosti slámy jsou o několik desítek procent horší než u komerčních materiálů, jako například polystyren nebo minerální vlákno, balíky slámy většinou pořídíme několikanásobně levněji. A proto si můžeme dovolit i více izolující stěnu s menšími vstupními náklady.
Nízká hmotnost
Nízká hmotnost obvodové konstrukce umožňuje zakládání stavby na zemních vrutech či pěnoskle. To jednak urychluje výstavbu a zároveň šetří náklady oproti zhotovování základové desky.
Problémy při výstavbě
Praktické překážky
Sláma ještě hůře než jiné materiály snáší vlhkost během procesu výstavby, proto se musí dbát na správné skladování a zacházení s balíky. Navíc se nevyrábí v továrně, ale sklízí se pouze několik týdnů v roce. Proto je tato surovina dostupná jen omezeně v průběhu roku. Také je tu jedna ryze praktická překážka – většina slámy se lisuje do kulatých balíků, které na stavbu nejsou použitelné.
Projekce
Při projekci je třeba mít na paměti maximální jednoduchost – pokud do každého balíku budete vyřezávat prostup trámu nebo ho zkracovat převazováním, sen o rychlé výstavbě se rozplyne dřív, než položíte první vrstvu.
Trocha naturalismu
Nejlepším způsobem hydrofobizace venkovní hliněné omítky je přidání kravského trusu. Takové omítání však není zrovna činnost pro slabší povahy. Naštěstí zápach časem zmizí nebo se mu můžeme vyhnout jiným řešením fasády – například obkladem.
Mýty o „slamácích“
Vždyť vám to shoří…
Jedním z nejčastějších argumentů, proč si nepostavit dům ze slámy, je, že sláma hoří. Kupodivu ale mnohé testy dokázaly, že slaměné stěny vykazují protipožární parametry srovnatelné nebo dokonce lepší než zděné konstrukce. Podle českých protipožárních norem je potřeba, aby konstrukce zajistila čas 15 minut pro opuštění budovy. Slaměné stěny tuto hodnotu převyšují několikanásobně. Kvalitně slisovaný slaměný balík totiž neumožňuje vstup kyslíku do středových vrstev, a proto hoří pomalu. Je ale potřeba dbát zvýšené opatrnosti během stavby, protože volná sláma je naopak hořlavá velice dobře. Proto by součástí každého „slámo“ staveniště měl být hasicí přístroj či hadice s vodou. Požární odolnost stěny se ještě zlepšuje díky hliněné omítce, která se působením teploty mění v keramiku.
A co myši?
Mezi další nepřátele slaměného stavitelství patří myši. Ve strojově mlácené slámě si ale hledají spíš úkryt a teplo. Vysokým tlakem slisovaný a kvalitní omítkou opatřený balík pro ni ale určitě není nejvhodnější místo k bydlení. Není však vyloučeno, že se myš zabydlí ve špatně provedených detailech hlavně ve styku se zemí. To se ale může stát i v případě jakékoliv jiné dřevostavby nebo zděné stavby. Pokud byste ale chtěli vsadit na jistotu, jednoduchým a osvědčeným způsobem, jak chránit před tímto škůdcem jakoukoli stavbu, je kočka.
Sdílení mezi staviteli
U lidí, kteří staví slaměné domy svépomocí, se člověk často setkává s velkou vstřícností v předávání zkušeností a odhodláním navzájem si při stavbě pomáhat. Mají většinou odvahu vybočit ze stereotypu, zapomenout na předsudky a nebát se jít do něčeho nového. Pokud vám tento přístup není cizí, zkuste o stavbě ze slámy alespoň zauvažovat.
Autor: Vojtěch Zadina
Zdroj: www.drevostavitel.cz