Evropská komise v dubnu 2026 přijala zásadní opatření, které výrazně promění financování energetických projektů v Evropě. Nově zastavila poskytování veřejných prostředků na projekty obnovitelných zdrojů, které využívají technologie od dodavatelů ze zemí označovaných jako vysoce rizikové — konkrétně z Číny, Ruska, Íránu a Severní Koreje.
Opatření dopadá na všechny klíčové finanční nástroje EU, včetně Evropské investiční banky (EIB), Evropského investičního fondu, Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) i národních rozvojových bank spravujících evropské prostředky.
Dopad není zanedbatelný. Jen v roce 2025 financovala EIB přibližně pětinu všech solárních instalací v EU. V České republice zase například poskytla 400 milionů eur společnosti ČEZ na posílení sítí a integraci 5,5 GW obnovitelných zdrojů nebo 100 milionů eur společnosti ČEPS na modernizaci více než 500 km přenosové soustavy.
Širší dopad napříč technologiemi i velikostí projektů
Opatření se původně mělo týkat střídačů fotovoltaických elektráren, ale již bylo potvrzeno, že zahrnuje také střídače v bateriových úložištích, konvertory ve větrných elektrárnách, výkonovou elektroniku v tepelných čerpadlech a nabíjecích stanicích pro elektromobily (pravděpodobně – rozsah aplikace u těchto technologií není v dostupných informacích zcela jednoznačný).
Jde tedy o významný zásah do financování projektů, které pokrývají výrobu, akumulaci i spotřebu energie.
Zároveň platí, že opatření není omezeno velikostí projektů. Podle dostupných informací neobsahuje výjimky podle výkonnostní třídy, a může se tak dotknout celého spektra instalací — od malých individuálních projektů až po velké průmyslové zdroje.
Harmonogram: rychlá implementace
Evropská komise nastavila jasnou časovou osu:
- 1. května 2026 – finanční instituce musely nahlásit portfolio projektů,
- 1. listopadu 2026 – deadline pro rozhodnutí o financování pokročilých projektů,
- 15. dubna 2027 – termín pro odstranění rizikových dodavatelů u projektů mimo EU (bez napojení na síť),
- od listopadu 2026 – všechny nové projekty musí splňovat přísnější bezpečnostní pravidla.
Důležité je, že již instalovaných zařízení se opatření netýká.
Proč k tomu dochází: kybernetická bezpečnost jako klíčový faktor
Evropská komise opatření zdůvodnila vážnými bezpečnostními riziky. Upozornila, že technologie od rizikových dodavatelů mohou umožnit přístup k citlivým provozním datům, otevřít prostor pro vzdálenou manipulaci s energetickými systémy a v krajním případě vést k rozsáhlým blackoutům. Bezpečnost se tak stává důležitým kritériem obdobně jako cena nebo výkon technologie.
Podpora evropského průmyslu
Rozhodnutí vítají evropští výrobci. Evropský solární výrobní svaz ESMC jej označil za „odvážný krok“, který může pomoci oživit výrobu v Evropě.
Zásadní argument: Evropa by změnu měla ve spolupráci se spojenci zvládnout.
- současná výrobní kapacita střídačů v EU přesahuje 100 GW ročně,
- do roku 2027 má vzrůst o dalších 45 GW.
Z ekonomického hlediska by neměl být přechod dramaticky nákladný:
- u malých a rezidenčních projektů jde o nárůst nákladů o 1,7–4,3 %,
- u velkých projektů méně než 2 %.
Součást širší strategie EU
Omezení financování není izolovaným krokem a zapadá do širší legislativní mozaiky. Například Net Zero Industry Act (NZIA) zavádí necenová kritéria ve veřejných zakázkách (bezpečnost, odolnost, udržitelnost). A připravovaný Industrial Accelerator Act („Made in Europe“) by mohl jít ještě dál a rizikové dodavatele zcela vyloučit z dodávek klíčových komponent. Směr je zřejmý: posílení evropské autonomie, bezpečnosti a konkurenceschopnosti.
Český kontext: varování existuje už dnes
Česká republika dlouhodobě považuje některé zahraniční technologie za bezpečnostní riziko.
- NÚKIB v září 2025 varoval před předáváním dat do Číny a vzdálenou správou systémů z jejího území. Riziko označil za vysoké.
- Varování vychází z čínské legislativy, která umožňuje státním orgánům přístup k datům firem a jejich zapojení do zpravodajských aktivit.
- Bezpečnostní informační služba opakovaně upozorňuje na kyberšpionáž zaměřenou na české instituce.
- Bezpečnostní strategie ČR (2023) označuje Čínu za systémovou výzvu a její vliv v kritické infrastruktuře za rizikový.
Co to znamená pro Česko
Zatím není jasné, jak rychle a v jakém rozsahu se nové evropské omezení promítne do českých projektů.
Jisté ale je:
- projekty závislé na rizikových technologiích mohou ztratit přístup k financování z EU zdrojů,
- roste význam kyberbezpečnosti jako hodnoticího kritéria,
- zadavatelé mají již dnes možnost tato kritéria aktivně využívat ve veřejných zakázkách
Autor : Kristína Šabová právnička , https://frankbold.org/