Pokračování článku ze dne 29.10.2026
O tepelných čerpadlech, jejich historii i asociaci, která sdružuje fandy těchto zařízení, jsme psali v minulém článku a dnes nabízíme slíbené pokračování.
Role tepelných čerpadel se mění a stále více se mluví o tom, i díky uplynulému přehřátému létu, že se začnou ve větší míře využívat k ochlazování budov. V čem je princip? A přijde chlazení dráž než vytápění?
Česká republica, ale i v řada dalších evropských států, doposud stavěly budovy na zachycení tepla. V kontextu klimatické změny je strašně důležitá schopnost se přizpůsobit. Novinkou je potřeba chladu, bohužel se přehřívají i budovy zateplené. Ve vnitřním prostředí nás tedy čeká řešit problém horka po komerčních budovách i v celém rezidenčním sektoru se skoro 2,5 miliónu budov. Vidíme, že potřeba energie na chlad bude výrazně růst. I proto potřebujeme efektivní zařízení. A tam, kde budova vyžaduje teplo i chlad, je tepelné čerpadlo jednoznačnou a nejefektivnější volbou.
Proč ?
Princip tepelného čerpadla spočívá v přenosu energie z jednoho místa na druhé. Buď teplo přečerpáte do místnosti, nebo naopak do okolního prostředí, třeba zpět do vrtu, ze kterého odebíráte v zimě a vrt se tak regeneruje a zvyšuje svou efektivitu. U čerpadel se bavíme o dvou typech chlazení: aktivním a pasivním. Při aktivním chlazení pracuje kompresor a zařízení běží v obráceném režimu, takovému čerpadlu vzduch-vzduch se říká klimatizace. Při pasivním chlazení se kompresor nezapíná a běží jen oběhové čerpadlo, které využívá přirozeně nižší teplotu země nebo vody. Pasivní chlazení je proto energeticky velmi úsporné a umí ho zajistit tepelná čerpadla se zdrojem energie ze země, kde jsou teploty celoročně stabilní. U běžného rodinného domu mohou roční náklady na pasivní chlazení vycházet přibližně na 500 Kč za rok. U aktivního chlazení se lze orientačně pohybovat kolem 1500–2000 Kč ve stejném intervalu. Skutečné náklady ale závisí na velikosti a stavu budovy, požadované teplotě, ceně elektřiny a způsobu předávání chladu, není možno to tvrdit paušálně. Při vhodném návrhu může být chlazení reverzním tepelným čerpadlem levnější než provoz samostatné klimatizace, což je také typ tepelného čerpadla vzduch-vzduch pouze s jednostrannou funkcí chlazení. V dnešní době se díky vývoji kvalitní klimatizace vyrábějí také jako reverzní, se schopností vytápět, a jde tak o plnohodnotné tepelné čerpadlo. Hlavní výhodou zůstává to, že jedno zařízení dokáže zajistit vytápění, ohřev vody i chlazení a jeho provoz lze řídit jako jeden celek po celý rok. Kvůli studeným zimám samozřejmě čerpadlo většinu času vytápí, nákladově ale díky vysoké účinnosti vychází lépe, než plyn, uhlí nebo elektrokotel. Do budoucna, díky zateplování budov, spotřeba na vytápění bude pomalu klesat, potřeba teplé vody zůstane a přijde potřeba chladu. To je dobré zvážit při dnešní instalaci či výměně zdroje energie, cíleně již netvrdím jen tepla.
Tato zařízení se hodí rovněž pro vytápění a ohřev vody v průmyslu či bytových domech. Čím se liší takové čerpadlo od toho, které slouží v rodinné vilce?
Fyzikální princip zůstává stejný, ale roste výkon, tedy velikost, i složitost celého systému. Ve větších objektech, kde jsou ztráty nad 20– 30 kW, se často používá několik samostatných jednotek zapojených do kaskády, aby bylo možné výkon plynule přizpůsobovat aktuální potřebě a zachovat provoz i při servisu jedné z nich. Větší důraz se v podobných projektech klade na měření, vzdálený dohled, zálohování a propojení s dalšími technologiemi. Projektant také hledá nejvhodnější zdroj energie. Může jím být venkovní vzduch, země, voda nebo odpadní teplo z provozu objektu sousedního. Právě využití odpadního tepla bývá pro průmyslové hráče jednou z nejzajímavějších možností. A tomuto tématu, jeho ukotvení v legislativě a podpůrných programech, ale i tepelným čerpadlům v teplárenství, se věnujeme v nově etablované Platformě průmyslových aplikací TČ při AVTČ. Komunikujeme s hráči, kterým doposud asociace neuměla nabídnout podporu, protože se věnovala tématům spojeným s rezidenční výstavbou. V České republice se ale asi do 40 % domácností dodává teplo dálkově,kdy energie se vyrábí většinově z uhlí, s vysokou neefektivitou. Je proto naprosto logické a správné, že asociace vykročila tímto vysoce perspektivním směrem. Mým snem je otvírat dialog o dálkové dodávce chladu, to je ale opravdu hudba budoucnosti.
Vyrábějí se průmyslová tepelná čerpadla v České republice nebo je dovážíme? Pro jaké objekty jsou vhodná? Uplatní se třeba v drůbežárnách, skladech potravin nebo v montážních halách, výstavních síních?
Česká republika je světovou mocností ve výrobě této technologie, ale i komponent, jsme klíčový výrobní a exportní uzel evropského trhu, v roce 2022 jsme byli šestí největší na světě, s Polskem držíme podíl přes 17 % celkového exportu tepelných čerpadel v Evropě. Aktuálně s dalšími partnery pracujeme na studii Nová éra vytápění a chladu, kterou plánujeme zveřejnit na přelomu roku. Osobně mě mrzí, že se to tak málo ví. O tom, že jsme skvělí ve výrobě piva nebo o našem autoprůmyslu, ví každý, že patříme ke špičce v kvantitě i kvalitě tepelných čerpadel a je s námi spojená i historie jejich vzniku, se jen tak nedočtete. Působí zde domácí výrobci i závody mezinárodních společností a významná část produkce míří na export. Celý segment u nás zaměstnává více než 5000 lidí přímo ve výrobě a distribuci strojů a další tisíce v subdodavatelských řetězcích. I tyto údaje popíšeme lépe a komplexněji v připravované studii. Vedle zařízení pro rodinné domy se u nás vyvíjejí a vyrábějí také systémy pro bytové domy, komerční objekty a průmysl. Čerpadla se hodí všude tam, kde je potřeba tepla či současně tepla a chladu. Uplatnění mají v hotelech, nemocnicích, školách, plaveckých areálech, průmyslových provozech a teplárenství. Zajímavých projektů přibývá a i my jako AVTČ na ně plánujeme v dohledné době soustavně upozorňovat, právě v kontextu nově vzniklé Platformy průmyslových aplikací TČ, s rostoucí členskou základnou.
Úvodní foto : Hotjet CZ s.r.o.
