Co bylo pravou příčinou blackoutu?

Byla za blackoutem obyčejná hamižnost některých odběratelů?

Je před volbami, a tak opozice, když nemá, co jiného, tak má jasno, že příčinou byla fotovoltaika, protože vládní strany propagující Green Deal naopak tvrdí, že fotovoltaika v tom v žádném případě „nejede“. Jediné, v čem se shodují je, že je třeba tento závažný kolaps naší rozvodné sítě co nejdříve vyšetřit. Takže neplýtvejme silnými slovy, ale stavme nejprve relevantní otázky a žádejme na ně odpovědi příslušných odborníků!

Nejprve je třeba zodpovědět otázky technického rázu:

Že se u vedení velmi vysokého napětí (VVN)jeden fázový vodič ze tří vzájemně propojených přetrhne, není nic vzácného – stalo se to i před několika lety též v létě právě na vedení V414 z Temelína do pražské rozvodny Chodov, kdy to bylo vysvětleno teplotní roztažností spojky lana, která zahříváním od přenášeného proudu a podpořeného slunečním letním horkým dnem se roztáhla a lano se prostě rozpojilo. Tenkrát ale bez jakýchkoliv následků, patrně proto, že toto vedení VVN je dvojité a k závadě nedošlo přetížením, takže celý potřebný výkon se převedl do druhé poloviny vedení. Co ale pro znalce legendy z 9. století velkomoravského knížete Svatopluka I. o jeho 3 proutcích, na nichž demonstroval synům sílu svornosti je divné, proč nepraskla všechna 3 lana najednou, když jsou vzájemně propojená, ale jen jedno z nich? Bylo snad jedno z nich chybně napnuto více než ostatní nebo mělo výrobní vadu, když blesk to nebyl? Doufejme jen, že šlo o „šlendrián“ a nešlo o korozi, ta by znamenala, že se budou podobné blackouty v závislosti na stáří našich vedení opakovat již stále častěji!

Proč ale zároveň či následně došlo k odpojení některých dalších vedení? Je snad chyba v jejich rigidním nastavení „buď anebo“, tedy při jakémkoliv nestandardním stavu raději vše ihned odpojit? Každý z nás má doma několik jističů, a každý z nich má 2 automatické spouště: okamžitou elektromagnetickou zkratovou (pro několikanásobky jmenovitých proudů) a tepelnou nadproudovou (která vypíná až za nějakou dobu podle výše nadproudu při jeho přetížení). Takže je nutno se ptát: kdo či co a kdy vypnulo vedení V414, které přivádí elektřinu z jaderné elektrárny Temelín do rozvodny Chodov a tím do poloviny Prahy? Opravdu bylo to přetížení několikanásobné, že by se to dvojité kovové vedení chlazené vzduchem ve vteřině tolik přehřálo, že bylo nutné ho okamžitě odpojit? Nešlo nějakou dobu počkat a snížit mezitím ručně spotřebu nebo přivést potřebný výkon přes jiné rozvodny? Šlo o chybně rigidní nastavení automatického odpojovače či o alibismus operátorů?

Ekonomické příčiny blackoutu:

Příčina blackoutu možná není jen technického rázu, jak se nám snaží vysvětlit vláda, ale též ekonomického. A ten vychází z chybné legislativy, která to vše umožňuje, aniž byly pro to včas vytvořeny všechny předpoklady. Není divu, když parlament je neustále zahlcen nesmyslnými obstrukcemi opozice místo toho, aby věcně jednal o potřebných zákonech a nařízeních.

VedeníV411z Hradce u Kadaně jednak není dvojité, takže potřebný výkon by bylo nutno převést větší oklikou, a ač jsme obvykle pro elektřinu vysoce exportní zemí, tak zrovna v ten den a hodinu jsme naopak ve velkém dováželi1 900 MW elektřiny (tedy skoro povolené maximum!)z Německa přes jediné přeshraniční propojení jen desítky kilometrů od vadného vedení. Bylo tomu tak proto, že oproti situaci před několika lety spousta velkých ale již i malých odběratelů „jede“ už na „spotové“ ceny, které se určují v 15minutových intervalech? Byl jasný den a poledne, kdy sluníčko hřeje naplno nejen u nás, ale i v Německu, takže všechny fotovoltaické elektrárny „jedou“ na plný výkon a elektřiny je tam výrazný přebytek (a odpojovat je dle smluv jednoduše nelze, když se stát při jejich výstavbě zaručil za odběry z nich), čímž se tyto spotové ceny dostaly do minimálních až záporných hodnot, kdy odběratelé místo aby platili za odběr, tak za něj naopak dostávají zaplaceno! To má logický důsledek v tom, že všichni, kteří mohou nějak elektřinu spotřebovávat (nejen např. do tzv. mařičů elektřiny) či ji akumulovat (nejen do vody v klasických bojlerech, ale nově např. i nabíjením elektromobilů a baterií fotovoltaik), tak ihned tak učiní. A dokonce i když mají vlastní fotovoltaickou elektrárnu, tak jí raději sami vypnou, aby na těchto záporných cenách vydělali co nejvíce. Anebo využijí nového zákona a její výkon začnou sdílet s někým na druhém konci republiky, tedy místo toho, aby ji spotřebovali u sebe a nezatěžovali rozvodnou síť, tak ji naopak zbytečně ještě více zatíží a ta pak, protože na to zatím není nijak připravena, snadno zkolabuje.

A protože tak vysoký výkon už nešlo tak lehce okamžitě převést jinudy, tak jediným řešením, když nenaběhly okamžitě naše jiné záložní zdroje, by bylo snížit razantně tento tok elektřiny z Německa pomocí odpovídajícího okamžitého snížení odběru v naší síti. A protože to nenastalo, jelikož ČEPS (Česká energetická přenosová soustava) to v reálném čase neumí, tak si fyzika pomohla sama a snížila náš odběr násilně svévolně blackoutem. Takže problém tedy nenastal tím, že do naší sítě teklo z německých solárů příliš mnoho energie, jak se domnívá opozice, ale naopak po havárii vedení V411 teklo vůči současně připojené naší vysoké spotřebě náhle a neočekávaně málo, protože ji nebylo kudy v potřebném množství z Německa přivést (dovoz se z náhle razantně snížil z 1767 MW)– a v tom mohl být pravděpodobně ten hlavní problém!

Ale nesmí chybět ani otázky organizačního rázu:

Otázkou pro ČEPS je, proč okamžitě po havárii vedení V411 nenastalo řízené snížení odběru (spotřeby) naší sítě, kdy některá vedení byla vysokým proudem přetížena a vypnuta (např. V414 z Temelína do pražské rozvodny Chodov), či jiná naopak byla vypnuta kvůli nedostatečnému množství proudu, protože nebyla schopna dodávat potřebný připojený výkon, čímž byl vyvolán automaticky blackout. Jak je to možné, že přestože máme už desítky let možnost řídit spotřebu elektřiny u koncových uživatelů pomocí tzv. hromadného dálkového ovládání (HDO), tak proč nedokáže ČEPS přes rozvodné podniky na dálku a ve zlomku vteřiny vypnout na potřebnou krátkou dobu (od vteřin až po několik hodin) krom bojlerů i ty největší spotřebitele (např. tavicí elektropece či veřejné dobíječky elektromobilů ale především „mařiče elektřiny“) bez jakýchkoliv negativních důsledků pro výrobce a stát? Pro správně nastavenou AI (umělou inteligenci) by to přece bylo„ hračkou“?

ČEPS by měl také vysvětlit, proč nebyly připraveny a využity další možné okamžité decentrální zdroje elektřiny? Do rozvodny Chodov vede např. i vedení VVN 220 kVz celé Vltavské kaskády. Proč nezačala dodávat do minuty a půl až 750 MW elektřiny ze svých vodních turbín? A co blízká Štěchovická přečerpávací elektrárna? Byla naplněna až po okraj, pokud spotové ceny byly nízké či dokonce záporné? Byla při řešení blackoutu okamžitě spuštěna a dodávala do Prahy svých 22,5 MW?

Na druhé straně zcela selhalo možné spuštění tolik opěvované přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně, která má vedení VVN přes rozvodnu Krasíkov přímo až do tepelné elektrárny Chvaletice pro tzv. start ze tmy, a tak pravděpodobně by mohla svými 660 MW zabránit vypadnutí rozvodny Krasíkov a zamezit blackoutu alespoň v severních Čechách. Ta se ale už poněkolikáté za stovky milionů Kč opravuje a je vypuštěna kvůli její konstrukční chybě (i ten nejdražší albánský asfalt na jejím dně při vypuštění na sluníčku za pár let popraská a propouští nadrženou vodu, zatímco obyčejný levný jíl na dně Štěchovické přečerpávačky je bez oprav již přes 80 let).

Průběh našeho i španělského blackoutu též názorně ukázal, že nelze přehnaně spoléhat na mezinárodní propojení elektrických soustav. Jednak fyzických propojení je zatím minimum, a počítat s výpomocí lze jen do určitého výkonu, jinak se sousední země v pudu sebezáchovy raději okamžitě od nás odpojí, jako před měsícem např. Francie od Španělska. 

Účinnou ochranou před blackouty by byla výstavba okamžitých zdrojů elektřiny v oblastech mimo jaderných a tepelných elektráren, tedy v centrálních oblastech České republiky. Již v roce 2021 jsem zdarma vypracoval a široce v odborném tisku publikoval (Czech Industry, ENERGIE 21, TZB Haustechnik, Energie kolem nás, Efektivní Úspory, kompletní znění včetně obrázků, map a tabulek si lze stáhnout na seznam.cz či Googlu pod názvem Návrh přečerpávacích elektráren pod Blaníkem) návrh přečerpávací elektrárny pod Blaníkem s výkonem přes 700 MW (tedy srovnatelným s výkonem celé Vltavské kaskády a větším, než má poruchová přečerpávačka Dlouhé stráně). Ta navíc by byla zároveň i záložním zdrojem pitné vody pro Prahu, když by byla vyřazena úpravna vody ze Želivky a řešila by i problémy povodní či naopak sucha na Blanici a Sázavě. Proč se jí ČEPS vůbec nezabývá a neprosazuje tento návrh, který by zamezil dalším blackoutům?

Před lety jsem si všimnul, jak většina tzv. kotevních stožárů VVN při námraze, vichřici či jiném nárazu padá nikoliv po směru vedení (na to jsou dimenzovány), ale v místě, kde se vedení stáčí do strany tak strhnou i několik tzv. nosných stožárů před i za sebou, takže škody jsou pak více jak desítky milionů Kč. Protože znám statiku, našel jsem řešení, jak tomu zabránit, a poslal jsem tedy před několika lety mailem dopis na ČEPS s návrhem na vzájemnou spolupráci. Samozřejmě se mi nikdo z těch „frajerů“ neozval. Není čemu se divit, ČEPS si jede po vlastní linii a nikoho dalšího neuznává. Před rokem jsem na výstavě AMPER v Brně proto tento problém řešil přímo s výrobcem stožárů, který mi potvrdil, že zádrhel je v normě, podle které musí zastaralé stožáry vyrábět, dokud ČEPS nepožádá o změnu normy. Takže stožáry budou vesele vinou ČEPS padat dál a můžeme jen doufat, že za nynější situace nevyvolají další blackout?

Naopak směšně pak působí vyhlášení nouzového stavu Krizovou komisí ČEPS 4.7.2025 od 12 hodin, když se sešla skoro o hodinu později, tedy „s křížkem po funuse“. Ten dává ČEPS možnost razantních zásahů do řízení elektrizační soustavy, ale samozřejmě ne zpětně od 12 hodin. Vrátit čas zatím ani ČEPS bohužel neumí. Přitom právě včasné zásahy by blackoutu mohly zabránit.

Překvapením je pro mne i naříkání vedení ČEPS, že má nedostatek peněz na obnovu a výstavbu nových vedení – a zároveň vydává stovky milionů Kč na dárcovskou činnost v oblastech školství, mládeže, charity, humanitární a sociální pomoci, kultury a ochrany životního prostředí, do nedávna i na sportovní klub (snad jsem na něco nezapomněl) z našich státních peněz! Vždyť mu to nepřísluší, rozhazovat státní peníze v oblastech, které dotuje stát přímo a lépe přes určené organizace! Dodejme jen, že to schvaluje samo představenstvo ČEPS.

Není divu, když předsedou představenstva ČEPS je Martin Durčák, který není odborníkem na elektroenergetiku a byl přijat ke krizové reorganizaci, ale ani zde za 7 let se mu evidentně nic nepodařilo zlepšit. Ve svém CV se chlubí, že před nástupem do ČEPS byl členem představenstva hokejového klubu HC VERVA Litvínov, se kterým získal v roce 2015 titul Mistra extraligy.  Řídit ČEPS je ale přece úplně jiná liga! To není hokej, kde jde o miliony, tam jde o miliardy! Navíc nejen fanoušků, ale nás všech!

Proto je třeba se ptát, co konkrétně udělal ČEPS pod jeho vedením pro to, aby blackout nenastal? Ve stejném zlomku vteřiny, kdy došlo k pádu vodiče a vynucenému odpojení vedení V411 mělo dojít v potřebném poměru k náběhu záložních zdrojů či odpojení velkých spotřebičů k zabezpečení rovnováhy mezi výrobou a spotřebou elektřiny. To se nepovedlo, protože naše přenosová síť vinou ČEPS není na to připravena, jelikož potřebný zákon, který by to umožňoval, nebyl dán včas do schvalovacího procesu a byl Parlamentem schválen až před pár dny, a potrvá nejméně rok, než budou vybudovány tyto bateriové zdroje, které budou schopny ve zlomku vteřiny decentrálně pokrýt první vteřiny, než proběhne do 2 vteřin přepojení na přečerpávací a vodní elektrárny a následně pak i na jiné volné zdroje, tedy bez nutnosti okamžitého plošného odpojení spotřebitelů. Takže to, že došlo k rychlému obnovení dodávek elektřiny v řádu několika hodin nelze považovat za úspěch ČEPS, když jeho povinností bylo zajistit, aby k blackoutu vůbec nedošlo!

Za této situace v ČEPS by bylo nejen kvůli blackoutu nanejvýš vhodné, kdyby Martin Durčák zvážil svůj díl odpovědnosti a z vedení ČEPS odešel dříve, než o jeho odvolání požádá ministr dozorčí radu. Práce v ČEPS je náročná, ale především odpovědná činnost a za výjimečné platy je nutno očekávat též výjimečné výkony, což současný stav ČEPS bohužel nepotvrzuje a vyžaduje tvrdý zásah zřizovatele dřív, než dojde k dalším a větším blackoutům.

Vznik vyšetřovací komise

Pokud chceme dostat pravdivé odpovědi na tyto a další otázky, je třeba aby komise, která se bude tím zabývat, byla nezávislá a odborná. Tedy členem by neměl být nikdo z ČEPS či ministerstva. Vznik poslanecká komise nyní před volbami nepřipadá v úvahu, takže na její složení by měl dohlédnout Nejvyšší kontrolní úřad, ale do jejího jednání odborně nezasahovat. Členy by měli být především zástupci příslušných vysokých škol, odborných institucí a ústavů a odborní novináři, kteří zajistí transparentnost jednání. Členství by mělo být čestné, tedy nikoliv placené – pak nehrozí, že bude zahlcena spoustou méně schopných šéfů.

Doporučení panu ministrovi Vlčkovi:

A na konec snad již jen doporučení panu ministrovi Vlčkovi, kterého si velmi vážím, i proto, že jako jeden z mála poslanců při svém zvolení odstoupil z ostatních placených funkcí. I když je šéfem ministerstva, které je zřizovatelem ČEPS, takže je v jeho kompetenci se vyjadřovat k záležitostem i tohoto blackoutu, tak by měl přece jen respektovat skutečnost, že byl ještě před 10 měsíci členem dozorčí rady ČEPS, ze které správně odstoupil hned po svém jmenování ministrem průmyslu a obchodu. Jsme totiž v Česku, kde je bohužel běžné, zvláště pak před volbami, využívat nejen legální lobbing ale i jiné tlaky pro prosazování různých zájmů. Proto by bylo rozumné, aby se už nevyjadřoval k příčinám tohoto blackoutu, jednak není odborníkem v této oblasti, ale především cokoliv řekne, bude bez ohledu na to, zda to je či není pravdivé, okamžitě opozicí před volbami použito proti němu. 

Závěr?

Definitivní závěry bude možné dělat až po ukončení práce Vyšetřovací komise, proto je nechci dělat ani já, zvláště když nemám všechny potřebné informace. Předkládám tedy jen svou osobní hypotézu, že náš blackout nezpůsobila přímo fotovoltaika (ať už naše nebo německá), jako spíše obyčejná lidská hamižnost některých odběratelů elektřiny (firem i občanů), kteří využili nedostatečnou regulační schopnost ČEPS v důsledku jeho technické, organizační a legislativní nepřipravenosti na novou situaci v elektroenergetice k maximalizaci svých zisků, a dále naprostá absence zavádění AI (umělé inteligence) do řízení přenosové soustavy, kde je třeba nově přijímat i několik zásadních opatření zároveň a navíc okamžitě ve zlomcích vteřin, což člověk už nedokáže, natož když čekána to, až se sejde krizová komise.

Je na vyšetřovací komisi, aby brala mé vyjádření jako jednu z možných hypotéz a standardním způsobem testování hypotéz ji buď potvrdila nebo odmítla.

Autor : Petr Měchura je absolventem Institutu mezinárodních vztahů Akademie státních a právních věd v Berlíně, Pedagogické fakulty (Mgr.)a Právnické fakulty (JUDr.) Univerzity Karlovy v Praze, oboru řízení a plánování národního hospodářství na Národohospodářské fakultě (Ing.) a oboru ekonomicko-matematické výpočty na Fakultě řízení (Ing.) Vysoké školy ekonomické v Praze, interním aspirantem Ekonomického ústavu ČSAV (k obhajobě disertační práce Energie versus Anergie k získání CSc. ho komunisté nepřipustili a byl následně vyhozen). Pracovní dráhu začal jako učitel matematiky, pracoval na Federálním ministerstvu zahraničních věcí, v Ústavu mezinárodních věcí se zabýval globálními problémy lidstva, v Ekonomickém ústavu ČSAV pak otázkami energií a životního prostředí, byl programátorem v Institutu řízení a od roku 1990 byl spoluzakladatelem a 5 let tajemníkem výboru pro životní prostředí, veřejnou správu a urbanismus v České národní radě/Parlamentu ČR, byl na stáži v americkém Kongresu, vedl jako prokurista zahraniční společnost Philips Lighting a zakládal a 15 let vedl Českou asociaci odpadového hospodářství. Je autorem největší státní dotační akce na úspory elektřiny na kompaktní zářivky (za 70 mil. Kč, 1994), kotlíkových dotací (2012-2025) a finalistou ENERGY GLOBE AWARD ČR 2008. Od srpna 1968 až dosud je nezávislým novinářem především v oblasti energií a životního prostředí.